Turisticky velmi vyhledávaná oblast Česká Kanada nabízí mnohé. Například i zříceninu hradu Landštejn, který má zajímavou historii. Nachází se ve výšce 656 metrů nad mořem na návrší nad stejnojmennou osadou v okrese Jindřichův Hradec. Jaké archeologické vykopávky hrad nabízí a co je v okolí k vidění?
Historie hradu Landštejn
Hrad Landštejn pochází přibližně z přelomu 12. a 13. století. První známky o hradu se dochovaly z roku 1231. Jeho první majitel a stavitel není znám. Odhaduje se, že jej musel nechat postavit nějaký pán, nikoli obyčejný šlechtic. Je také možné, že v té době bylo území, na němž byl hrad postaven, rakouské. Dokázáno až podle nálezů je to, že v roce 1282 hrad vlastnil Sezima z Třeboně z rodu Vítkovců a jeho potomci si pak dali přízvisko pánové z Landštejna. Významným pánem hradu byl Vítek z Landštejna a poté i jeho syn Vilém, který byl známý politik a válečník pracující pro císaře Karla IV. Vilémovi synové později hrad předali do královské správy.
Přírodní park Česká Kanada nabízí nedotknutou přírodu i oblíbenou zříceninu
Václav IV. pak v roce 1381 vyměnil Landštejn a Novou Bystřici za hrad Lomnice nad Lužnicí. Landštejn tak připadl lomnickému majiteli, hofmistru Konrádovi Krajířovi z Krajku. Rod Krajířů vlastnil hrad až do roku 1579. Kvůli zadlužení totiž museli hrad prodat. Novým pánem se stal Štěpán z Eicinku. Dalším majitelem byl pak David Neumayer z Winterberka, jehož syn Gottfried sympatizoval se stavovskými vojsky a při následném obléhání hradu padl na počátku třicetileté války, kdy byl hrad nakonec vyhladověn.
Další majitelé se rychle střídali, v roce 1771 pak na hradě hořelo následkem úderu blesku a už nikdy nebyl obnoven. Po 2. světové válce byl zestátněn a od roku 1972 probíhaly nejrůznější opravy, z nichž mnohé nebyly šetrné k ochraně původních stavitelských slohů. Hrad byl pro návštěvníky zpřístupněn až v roce 1990.
Stavební slohy a vzhled hradu
Hrad má románské jádro, které tvoří dvě hranolové věže, obývací palác a vysoká hradba. Půdorys je pětiboký. Na románské věži jsou dvě románská okna. Gotický styl přinesly opravy rodu Krajířů z Krajku, později byl přistavěn ještě renesanční palác. Na nádvoří se nacházela 27 metrů hluboká studna a v roce 1495 byla ve východním palácovém křídle postavena hradní kaple, kterou zasvětili svatému Jiří.
Opravy na hradě Landštejn
V současné době probíhají na hradě rozsáhlé opravy a rekonstrukce, započaté již v roce 2017, kdy správa hradu získala na tyto opravy peníze. Jedná se především o opravy vlhkých vnějších omítek a omítek v kapli. Proto je v současné době kaple nepřístupná a na některých stěnách se nachází lešení.
Hrad je ale jinak volně přístupný, kromě sklepů a správní budovy. Prohlídky jsou bez průvodce. Tradičně se na hradě pořádají Landštejnské slavnosti.
Jak se dostat k hradu?
K hradu se dostanete snadno, přímo pod hradem je parkoviště, u něhož je i spousta turisticky značených tras. Červená trasa vede ze Slavonic do Kunžaku, modrá z Českého Rudolce do Nové Bystřice a žlutá z Blažejova u Jindřichova Hradce, kde končí u hradu. Přijet se dá autobusem z Nové Bystřice či ze Slavonic, nebo i na kole.
Na hradě se též za plného provozu konají i svatby a mohou tam pejsci.
Archeologické vykopávky na hradě Landštejn
Na hradě se prováděla spousta archeologických výzkumů, které odkrývají bohatou historii hradu. Některé nálezy si lze prohlédnout v expozici ve vstupní bráně. Informace poskytují i tematické panely. Mezi archeologické nálezy patří keramické úlomky, střepy gotického poháru a další. Na dně hradní studny toho obvykle také bývá dost k nalezení, konkrétně na Landštejně bylo nazeleno 60 kusů kamenných dělových koulí o různé velikosti, od 3,5 kg do 21,5 kg. Jedna z velkých koulí měla na sobě i kamenickou značku, avšak nejasného původu. Stáří jedlového dřeva rovněž vytaženého ze studny pak bylo odhadnuto na rok 1592, kdy byly jedly pokáceny.
Co je k vidění v okolí Landštejna?
Pod hradem můžete po modré značce dojít ke starému vojenskému bunkru z roku 1938. Po červené značce se zase můžete vydat kolem zámku Dobrohoř a kolem bizoního výběhu až na hranice s Rakouskem, kde se nacházely dnes již zaniklé vesnice Košlák, Pernárec, Kuní a Dětříš. Poznáte je podle patníků podél cest nebo hromady kamení. Již zmíněný zámek Dobrohoř byl v 19. století přestavěn z pivovaru. Jako zchátralý objekt prochází rekonstrukcí a je v soukromém vlastnictví.
Čertova skála nebo Ďáblova prdel: Kolik českých míst nese pekelné jméno a co tam najdete?
Za vidění ale určitě stojí i proslulá Ďáblova prdel, která je významnou památkou České Kanady.
Zdroje: hrad-landstejn.cz, Památky Čech, Moravy a Slezska, Pavel Juřík
