Znáte pravidla pro rozdělávání ohně v přírodě? Lze to jen za určitých podmínek

Romantický táborák patří k létu stejně jako zmrzlina a koupání. Je třeba si ale uvědomit, že rozdělat oheň, to není jen tak. Pokud nejste zrovna doma na zahradě, potřebujete se řídit zákony i selským rozumem.

Je legální rozdělat si oheň?

V prvé řadě byste se měli snažit předejít možným potížím a zjistit, co si můžete dovolit z hlediska legislativy. V naší zemi je tím myšleno nakouknout do lesního zákona 289/1995 Sb, který říká v § 20 odst. 1 písm. k), l), že v lesích je zakázáno ‘kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa’ a pochopitelně i ‘odhazovat hořící nebo doutnající předměty,’ což už jen při samotném zapálení sirky také hrozí. Pod ‘otevřené ohně’ spadají i vařiče, byť jsou bezpečnější než táborák.

Lesy jsou tedy mimo hru. Ohniště si můžete v přírodě legálně založit 50 nebo více metrů od lesního porostu, nesmí být ani ve vykácené části lesa nebo na louce.

I bez ohně je táboření – tedy činnost jako stavba přístřešku a příprava pokrmů – zakázáno v chráněných krajinných oblastech a národních parcích; na soukromých pozemcích stačí povolení majitele. O jednorázovém přenocování, kdy nijak neupravujete své okolí, zákoník nic neříká a bývá tolerováno takřka všude – dokonce i některé národní parky mají k tomuto účelu vyhrazeny speciální zóny.

Bezpečnost na prvním místě

I když máte vybráno vhodné místo, nemusíte mít ještě zdaleka vyhráno. Oheň musí být nejen daleko od lesa, křovin, trávy, kupek sena a podobně, ale také na bezpečném podloží. Půdou plnou shnilého listí se oheň může snadno rozšířit podzemím mimo ohniště. A sušení svršků půl metru od něj také není dobrý nápad…

Po skončení se ujistěte, že oheň úplně vyhasl. I žhavý popel může totiž zapříčinit požár. Správně byste měli vyhořelé zbytky přelít vodou a zkontrolovat, jestli se z nich ještě nekouří.

Během přetrvávajícího sucha byste se samozřejmě o táborák neměli ani pokoušet. V horkém počasí tak jako tak hrozí vznik požáru, například samovznícením sena nebo špatným uhašením cigarety. Není tedy důvod riziko ještě zvyšovat. Mokro zase svádí k užití hořlavin pro snazší rozhoření plamene, což by vám pravděpodobně způsobilo pěknou popáleninu…

Počínejte si ekologicky

Nejen popáleninu, ale také vysokou pokutu za pálení chemických látek. A snad i špatné svědomí. O vypouštění škodlivin do ovzduší netřeba blíže informovat, ale bohužel stále existuje mnoho lidí, kteří pálí odpady z umělé hmoty, pomáhají si přitom benzínem a vymlouvají se, že jsou jen kapkou v moři.

Kromě toho je nekončícím problémem odhazování a zanechávání odpadků, které se rozkládají mnoho let a hyzdí krajinu. Měli bychom myslet na úspornost i v ohledu budování a rušení ohnišť – využít spíše to, co zanechal někdo před námi než všechen materiál shánět nanovo.

Jak založit efektivní a funkční oheň

Velikost ohniště vytyčíme postavením klasického kruhu z kamenů. Nebudujte velkou vatru, kterou stěží uhlídáte. A pozor – ne každý si uvědomí, že kameny z řeky v ohni často praskají a v horším případě odlétávají. Mohou za to neviditelné vzdušné bublinky, díky kterým hornina částečně nasákne vodou. Ta se při prudkém zahřátí vypaří a rozpínání páry kámen roztrhne.

Pokud ale táboříte na nehořlavé půdě, s žádnými balvany se tahat nemusíte, stačí mít po ruce lopatku. Jako ohniště může posloužit díra v zemi, která navíc uchrání oheň před prudkými poryvy větru a zajistí delší hoření.

Úplně samozřejmým pravidlem je to, že oheň musí dýchat. Pro větší táborák se doporučuje polínka organizovaně sestavit do některého z obecně známých útvarů, jako je hranice nebo pyramida. Vhodným troudem je vysušený mech nebo drolící se dřevo starého pařezu. Papír je o něco méně zdravou volbou, ale také poslouží. Je-li při podpalu třeba oheň rozdmýchat, nepřeceňujte své možnosti. Špatným foukáním ohni spíše uškodíte, a ještě se vám může řádně zamotat hlava.

Příprava pokrmů v přírodě

Sedíte s kamarády kolem ohně, konverzace je v plném proudu. Nesmí chybět jídlo. Ohřátá hotovka v konzervě nasytí a může zachutnat, ale bylo by škoda v tak krásném prostředí nedat své vášni pro jídlo něco více – ať už máte s sebou vařič, nebo ne.

Vaření zdaleka nemusí být nepohodlné. Stačí vzít do ruky tábornickou příručku a hned máte před sebou několik zlepšováků, kterými si vaření usnadníte. Od různých způsobů, jak efektivně zavěsit kotlík, přes improvizované kamenné pece po věhlasný Setonův hrnec.

Klasiku všichni známe – špekáčky na dlouhých vidlicích nebo syrových prutech, brambory v popelu, zelenina v alobalu, maso na rožni, z náročnějších pokrmů pak můžeme jmenovat třeba guláš v kotlíku. Nepřítomností dnešních kuchyňských technologií se nemusíte nechat omezit jen na to – vaření v přírodě může skýtat nevídané možnosti a otevírat obzory. Do jídla můžete zakomponovat sezónní plody a houby nasbírané po cestě, a také bylinky.