V jižní části města Blovice v okrese Plzeň-jih se nachází zámek Hradiště, který je od roku 1963 chráněn jako kulturní památka. Původně zde stávala gotická tvrz později přestavěná na zámek. Dnes je v Blovicích zřízeno Muzeum jižního Plzeňska s mnoha zajímavými expozicemi. Jaká je historie zámku a jaké expozice na vás čekají? Nenechte si ujít ani další turisticky zajímavá místa v okolí!
Historie zámku Hradiště
První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1545, kdy byla ve vlastnictví rodu Hradišťských z Hořovic. Dále se majitelé panství poměrně rychle střídali. V 16. století pak bylo sídlo přestavěno na dvoukřídlý renesanční zámek. Barokní přestavba proběhla v roce 1704 za Jana Josefa Jeníška, svobodného pána z Újezda a na Březnici, který byl druhým manželem paní Kateřiny Polyxeny, majitelky zámku. Jeníšek se také zasloužil o vybudování sousoší Ukřižování na nedalekém vrchu Kalvárie. Dalším majitelem zámku byl Vilém Albrecht Krakovský, za něhož proběhly další stavební úpravy zámku Hradiště.
Mecenáš umění Hanuš podporoval i Němcovou
Nejvýznamnějším majitelem zámku v Blovicích byl bezesporu Jan Nepomuk Karel Krakovský z Kolovrat zvaný Hanuš. Ten patřil k významným osobnostem českého národního obrození a společenského života v 19. století. Finančně podporoval mnohé umělce a spisovatele včetně Boženy Němcové. Národnímu muzeu v Praze odkázal své sbírky, především březnickou knihovnu.
V roce 1833 nechal postavit u kostela svatého Jana Evangelisty kapli svatého Kříže a rodovou hrobku, kam byly přemístěny ostatky členů rodu z Březnice a z Prahy. V letech 1845 až 1846 také nechal přestavět zámek v klasicistním slohu. Tehdy vznikla čtyřkřídlá dispozice zámku. V roce 1858 byla rovněž upravena kaple svatého Ondřeje a v místě parku zřízena zahrada se skleníkem.
Neslavný osud zámku ve 20. století
V roce 1872 zámek v Blovicích zdědil Jan Nepomuk Pálffy, ale po dobu jeho nezletilosti majetek spravoval jeho otec Eduard, který byl poslancem českého zemského sněmu a říšské rady. Tehdy proběhla poslední úprava zámku v novogotickém stylu a také úprava zámeckého parku. Dědic ale nakonec o zámek neměl zájem a došlo i k necitlivému zacházení se zámeckým archivem.
Zámek v roce 1918 prodal podnikateli Adolfu Klikarovi, který byl majitelem textilní továrny v Hronově, kde byl i starostou. Nový majitel si dal zámek upravit v kubistickém stylu, nechal vykácet stromy na návsi a začal těžit kámen na vrchu Kalvárie. Nic z toho se obyvatelům městečka nelíbilo.
Po druhé světové válce byl zámek zestátněn. Bylo i prokázáno, že rodina Klikarů kolaborovala s nacisty a potomek Adolfa Klikara František byl za spolupráci s nacisty odsouzen k deseti letům vězení. Na zámku pak bylo dlouhou dobu zemědělské učiliště a dokonce i kaple svatého Ondřeje sloužila jako učebna, než se o objekt začali zajímat památkáři. Restaurované varhany z kaple jsou dnes umístěny na nedalekém zámku Kozel.
Muzeum jižního Plzeňska, zámecký park a kaple sv. Ondřeje
Od roku 2002 je na zámku umístěno Muzeum jižního Plzeňska a je otevřen veřejnosti. Přístupný je také zámecký park se třemi knihobudkami a kaple svatého Ondřeje, kde se konají svatební obřady. Expozice se věnují řemeslům, vývoji lidové architektury, způsobu života ze zdejším kraji i zakladateli muzea Františku Raušarovi. V prvním patře zámku je připraven dotykový program pro nevidomé a slabozraké.
Mezi stálé expozice patří například Z tvorby regionálních malířů, Z tvorby Milana Knížáka, Historické sklepení východního zámeckého křídla, Starší škola aneb škamna, kalamář a rákoska, Šlechtický interiér, Velké prádlo našich babiček, Měšťanský interiér, Jak si kdo ustele…, Národopis – lidová architektura, Národopis – lidový kroj a další.
Na zámku se konají také sezónní akce, kulturní a společenské události, koncerty, festivaly, výstavy, krátkodobé expozice, online, audio a video doprovodné programy.
Tipy na výlety v okolí Blovic
Pokud se budete chtít podívat po okolí, hezký výlet je třeba na zříceninu hradu Vlčtejn, na Mariinu skálu, projít si můžete i několik naučných stezek, například Loukou i lesem za pohádkou ve Spáleném Poříčí nebo naučnou stezku Perličky víly Terezky. Obě tyto naučné stezky jsou vhodné pro děti.
Stezka Loukou i lesem za pohádkou měří 5,5 km a má 8 zastavení s tabulemi s Nepraktovými ilustracemi na motivy pohádek. Stezka začíná před areálem špejcharu Ve Dvoře s Nepraktovou galerií kresleného humoru a je značená tabulkami s trpaslíkem. Druhá zmiňovaná naučná stezka má jen 2,5 km a průvodkyní je víla Terezka. Za návštěvu určitě stojí také nedaleké zámky Kozel, Zelená Hora nebo Nebílovy.
Zámek Nebílovy byl postaven špatně a udržován ještě hůř. Přesto je architektonickým pokladem
Zdroje: wikipedie, kudyznudy.cz, navylet.cz, muzeum-blovice.cz, Památky Čech, Moravy a Slezska: Pavel Juřík
