Pod názvem Úsov existuje historické sídlo, které můžeme najít ve stejnojmenném městě v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Tento původně gotický hrad později obohacen o barokní zámek je dnes chráněn jako kulturní památka a turisté se mohou těšit nejen na cenné historické a přírodovědné sbírky lichtenštejnského lesnického muzea.
Historie hradu Úsova
Původní hrad byl postaven na stezce mezi Olomoucí a Uničovem a sloužil jako středověká pevnost. Jedním z prvních majitelů, o nichž se dochoval písemný záznam, byl Jiljí ze Švábenic. Od roku 1276 do roku 1408 byl hrad převážně v držení panovníka, kdy jej spravovala vždy nějaká pověřená osoba. Krátce byl hrad i ve vlastnictví rodu Šternberků. V době moravských markraběcích válek hrad spravoval moravský markrabě Jošt bojující se svým bratrem Prokopem, kteří si z hradu udělali vojenskou základnu a pustošili celý kraj.
Následně hrad vlastnili pánové z Krhovic, dále pánové z Vlašimi, kteří na hradě prováděli různé gotické úpravy, například postavili věž – dnes nazvanou Vlašimka. Právě pánové z Vlašimi Úsov velmi obohatili a udělali z něj významné sídlo. V době husitských válek byl ale hrad bohužel poškozen.
Dále hrad připadl do rukou pánů z Boskovic, a to do plného vlastnictví. V 16. století za jejich vlastnictví byly provedeny další rozsáhlé stavební úpravy sídla. Dalšími a již posledními vlastníky se pak stali pánové z rodu Lichtenštejnů. Ti Úsov vlastnili až do konce 2. světové války. Úsov se stal sídlem správy panství, ale hrad byl již poškozen i vypálen následkem útoků Švédů během třicetileté války. Po třicetileté válce byl pak opravován a jeho jihozápadní část dostala podobu zámku.
Přístavba zámku Úsov
Zámek byl vystavěn kolem roku 1691 podle návrhu italského stavitele Domenica Martinelliho, nad hranatou věží a jižním rondelem vznikl třípatrový zámecký palác se schodištěm. Nejvyšší věž dostala barokní podobu a byly do ní vestavěny hodiny. Barokní přestavba probíhala do konce 17. století a zámek byl vestavěn do původního středověkého hradu, který nebyl novou stavbou zámku nijak dotčen. V 18. století sloužila část zámku i jako ošetřovna raněných vojáků. Ti, kteří zemřeli, byli pohřbeni u Černého kříže v nedalekém lese.
Lesnické a lovecké muzeum v Úsově
V průběhu 18. století byl zámek obohacen o různé sbírky knih a dalších cenností, v okolních lesích se hodně lovilo a Úsov se tak stal významným centrem lesnictví a lovectví. V 19. století zde byla zřízená lesnická škola, která byla později přemístěna na Sovinec. Sbírky ale byly ponechány na Úsově. Na počátku 20. století na Úsově pár let fungovala mlynářská škola a později v meziválečném období škola obecná.
Zámek Úsov zaujal především svými cennými přírodovědnými a loveckými sbírkami, proto zde již v roce 1898 bylo zřízeno lesnické a lovecké muzeum, o které se zasloužil Jan II. z Lichtenštejna, který sbírky doplnil o další trofeje rodu Lichtenštejnů, jež získávali ze svých cest po Evropě i výprav do Afriky.
Po 2. světové válce byl zámek v rukou státu a ve správě Olomouce, ale byl v katastrofálním stavu. O sbírky se však pečovalo a zachovaly se. Postupně se pak prováděly rekonstrukce, od roku 1995 je Úsov v majetku města Úsov a sbírky spravuje Vlastivědné muzeum v Šumperku.
Zámek Úsov a jeho expozice lesnického muzea
Co nabízí zámek Úsov dnes? Z části zámku je dnes restaurace, zámek jinak nabízí pro turisty stálé expozice, především zaměřené na lovectví a lesnictví. Chodby se mohou pyšnit bohatou výzdobou loveckými trofejemi zvěře, k vidění je model původního hradu ze 13. století, archeologické nálezy ze zámeckého nádvoří a další dochované písemnosti. Nahlédnout lze i do černé kuchyně vybavené nábytkem a nádobím ze 17. století. K prohlédnutí jsou na zámku různá vypreparovaná zvířata, a to i exotická, třeba lvi, gazely, antilopy a tak dále. Impozantní je i sál kozorožců.
Ve druhém patře zámku je opět spousta starých preparátů nejrůznějších zvířat, třeba i medvědů, kamzíků nebo vlka. Jeden ze sálu se věnuje i hmyzu, ptákům, nabízí sbírku vajec a hnízd. Dále jsou k vidění zbraně, a to třeba i pytlácké zbraně zabavené hajnými na lichtenštejnském panství. Kromě toho jsou k vidění modely historické lesnické techniky, sada značkovacích seker z revírů, knihovna dřevin, pozoruhodný je i sál vybavený nábytkem z kořenů stromů. Ve sbírkách je přes 4 000 kusů přírodnin, z toho 700 kusů rohů a parohů lemujících zdi chodeb a zámecké schodiště.
Na zámku se pořádají i svatby a spousta sezónních akcí, například rytířské turnaje a podobně.
Zdroje: wikipedie, usov.cz, kudyznudy.cz, Památky Čech, Moravy a Slezska: Pavel Juřík
3 fotky 
