Nedaleko Prahy na vyvýšené skále nad řekou Vltavou stojí zámek Nelahozeves. Jeho prapodivný název je zkomolenina původního německého názvu Mühlhausen. Zámek pochází ze 16. století a nacházejí se na něm cenné sbírky umění. Svého času sloužil jako významné centrum umění a kultury. Majitelem je i dnes rod Lobkowiczů. Tento krásný zámek je veřejně přístupný a rozhodně stojí za návštěvu. Co všechno nabízí?
Historie zámku Nelahozeves
Stavba zámku byla zahájena v roce 1553 Floriánem Griesbeckem z Griesbachu, který byl poradcem krále Ferdinanda I. Panství Nelahozeves získal v roce 1544 a rozhodl se, že si zde vybuduje svou soukromou rezidenci. Na zámku pak shromažďoval své rozsáhlé sbírky umění a knih. Proto se dle jeho přání Nelahozeves stala významným kulturním centrem, kde se scházeli vzdělanci a milovníci umění té doby, například Matyáš Kolín (Collinus), jehož Florián finančně podporoval. V zámecké obrazárně se nacházela díla vlámských mistrů a vědělo se, že Florián vlastnil také originální portrét Jana Žižky z Trocnova. Co se týká knih, Florián sbíral hlavně humanistickou filozofii a napsal i několik vlastních knížek, například Selský řád nebo Instrukce pro úředníky.
Matyáš Kolín začal v Nelahozevsi i soukromě přednášet. Dalšími učenci, kteří se na zámku scházeli, byli například Johann Serifaber, Martin Hanno, David Crinitus z Hlaváčova, Salomon Fraceltius a Thomas Mitis. Setkávali se v sále, který až do 19. století nesl název Ráj. Ve 20. století se mu pak z neznalosti říkalo Rytířský sál.
Rod Lobkowiczů a Nelahozeves
Florián zemřel v roce 1588 a po jeho smrti zámek zdědil jeho nejmladší syn Blažej, který nadále zval a hostil humanistické učence. Dokončil také další stavební práce a oženil se s Ofkou z Bubna, dcerou Václava z Bubna. Neměl žádné mužské potomky, tak zámek později odkázal svým synovcům, ale protože se účastnil stavovského povstání a zemřel v roce 1620, jeho závěť zůstala neplatná a zámek byl ponechán jeho ženě, která jej posléze přenechala dceři Veronice. Kvůli vysokým dluhům, které obě ženy nedokázaly splácet, se nakonec muselo celé panství levně prodat, a to Polyxeně z Lobkowicz.
Od té doby zámek vlastnil výhradně rod Lobkowiczů. Za třicetileté války byl zámek několikrát vyrabován vojáky, švédská vojska odvezla bohatou kořist, zřejmě vykradli i cennou knihovnu Floriána Gryspeka. Po válce začal Polyxenin syn s obnovou zámku a opravami. Zámek však Lobkowiczové neobývali, ale nastěhovali do něj svoje úředníky a použili jej spíše jako správní budovu. V 19. století zámek sloužil jako penzion pro šlechtické dcery, později jako vojenský lazaret. Další opravy se prováděly na počátku 20. století. Roku 1914 však zámek poškodil požár, který zničil takřka všechny kazetové stropy v druhém podlaží.
Zámek pak nebyl obýván a ani restaurován. V roce 1948 byl znárodněn a v roce 1993 opět navrácen rodině Lobkowiczů, kterým patří také hrad Střekov, nyní nově Rodný dům Antonína Dvořáka v Nelahozevsi, zámek v Roudnici nad Labem a Lobkovický palác, jediný soukromý palác v areálu Pražského hradu.
Prohlídkové okruhy a expozice zámku Nelahozeves
Krásně zařízený zámek nabízí stálé expozice umožňující nahlédnout do života rodiny Lobkowiczů v 19. století. K dispozici je pánská a dámská ložnice, jídelna, hudební pokoj, rodinná kaple a knihovna s cennými svazky. Nelahozeveská knihovna, která byla původně v Roudnici nad Labem, má asi 65 000 knih, z nichž mnohé jsou velmi vzácné. Příkladem je třeba evangeliář z konce 9. století, dřevořezy Albrechta Dürera z 15. století, osobní korespondenci rodiny se světovými umělci, středověké rukopisy a tak dále. Představuje cenný základ pro badatelské práce.
Kromě knihovny se lobkowiczské sbírky mohou pyšnit hudebním archivem, který obsahuje asi 4500 položek, dále náboženské artefakty, k nimž patří cenný románský kříž z 12. století ze zlaceného stříbra a křišťálu, 1500 obrazů největších starých mistrů a další cennosti, například trofeje, zbraně, nádobí. Prohlédnout si lze i vystavený cenný starý nábytek. Kromě klasických prohlídek zámek organizuje také programy pro školy.
Na zámku se konají svatby a nejrůznější kulturní a společenské akce i festivaly.
Rodný dům Antonína Dvořáka
V blízkosti zámku se nachází Rodný dům Antonína Dvořáka, který v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí a přístupný bude až v roce 2024. Vzniká zde hudebně zaměřené kulturní centrum a hudební muzeum, na které se můžeme těšit.
Badatelna
Lobkowiczové umožňují všem studentům a badatelům přístup k rozsáhlým a cenným sbírkám po dohodě. Spolupracují s univerzitami a dalšími akademickými institucemi. Dokonce nabízejí ubytování pro studenty a badatele v prostorách zrekonstruované fary v Nelahozevsi.
Zdroje: wikipedie, lobkowicz.cz, Památky Čech, Moravy a Slezska: Pavel Juřík
3 fotky 
