Státní zámek Milotice se nachází ve stejnojmenné obci v Jihomoravském kraji. Patří mezi nezachovanější komplexy barokních budov a okrasných zahrad, proto jeho návštěvu rozhodně doporučujeme. Co všechno se při prohlídce zámku dozvíte a co podniknout v obci Milotice, když vám na výletě zbyde čas?
Perla jihovýchodní Moravy
Označení perla jihovýchodní Moravy si zámek Milotice vysloužil plným právem. Jedná se o dobře zachovalou stavbu z období baroka, která sice vznikla na sklonku 16. století, nicméně až o necelá dvě století později prošla konečnou přestavbou. Posledními soukromými majiteli Milotic byli příslušníci rodu Seilernů, kterým byl zámek v roce 1945 na základě Benešových dekretů zabaven. Veřejné prohlídky se na zámku konají již od roku 1948.
Zámek se nachází v obci Milotice, která leží v okrese Hodonín, zhruba 6 km od města Kyjov. Obec čítá necelé dva tisíce obyvatel a v okolí je známá mimo jiné díky podzimnímu vinobraní a národopisnému festivalu, který pořádá obec Milotice ve spolupráci s Folklorním sdružením ČR.
Dnešní podoba zámku Milotice
Zámek Milotice byl vystavěn koncem 16. století na místě vodní tvrze, kterou nám dodnes připomínají pozůstatky vodního příkopu. Původní stavba však postupem času přestala tehdejším vlastníkům vyhovovat, a tak byla přestavěna na jednopatrový renesanční zámek. V 70. letech 17. století byly v rámci rozsáhlejší rekonstrukce přistavěny nárožní věže a druhé patro. V první polovině 18. století došlo k dalším významným úpravám, které zámku daly dnešní podobu.
Interiéry zámku byly naposledy rekonstruovány v roce 2005. Cílem bylo navrátit vnitřním prostorám podobu, kterou měly v první polovině 20. století, kdy zámek obývali jeho poslední soukromí majitelé. Během prohlídky zámku díky tomu můžete nahlédnout do jejich každodenního života.
Součástí zámeckého komplexu jsou i velmi dobře zachovalé barokní zahrady a řada významných pamětihodností, například:
- oranžérie
- sala terena (přízemní zahradní sál)
- renesanční kašna z roku 1587
- Boží muka s Imakulátou
- lovecký a gotický pavilon
- socha boha Januse
Historie zámku Milotice
Prvními písemně doloženými vlastníky byli v druhé polovině 14. století páni z Ronova. O něco později, během husitských válek, byly Milotice v držení pánů z Moravan, přičemž se zároveň staly opevněným sídlem husitů. Poté nastalo období častých změn majitelů, které trvalo v podstatě až do konce třicetileté války. V roce 1648 zámek koupil moravský šlechtic uherského původu Gabriel Serényi. Jeho rod pak vlastnil zámek až do roku 1811, kdy zemřel poslední mužský člen. Pozdějšími majiteli byli příslušníci rodů Choiseul d’Aillecourt a Hardegg.
V letech 1888 až 1945 byl zámek Milotice majetkem již zmíněného rodu Seilernů, kterému byl odebrán po Benešových dekretech.
Po konfiskaci zámek sloužil k různým účelům, například zde byla zřízena škola pro ruské důstojníky a o něco později zemědělské učiliště. V současnosti je zámek Milotice ve vlastnictví státu a jeho správu má na starosti Národní památkový ústav.
Okrasná zahrada zámku Milotice
Součástí zámeckého komplexu je i okrasná zahrada, o níž máme písemné zmínky již z roku 1611. Tehdy však měla menší rozlohu a sloužila k pěstování zeleniny, léčivých rostlin a dalších bylinek. V roce 1722, kdy byl milotický zámek zrekonstruován do podoby honosného sídla, prošla jistými úpravami. Byla přebudována ve francouzském stylu a přilehlá bažantice byla rozčleněna tak, aby se zjednodušil odstřel bažantů. V druhé polovině 20. století pak zahrada prošla další rekonstrukcí.
Francouzská zahrada zámku Milotice v současné době představuje skvěle zachovalou barokní kompozici, která jako by splývala s okolní krajinou. Je rozdělena na dvě perfektně symetrické části a zahrnuje lipovou a kaštanovou alej. Její součástí je rovněž most dekorovaný sochami a ozdobnými vázami.
V roce 2013 byla otevřena také zásobní zámecká zahrada. V minulosti se v ní pěstovaly květiny, zelenina a ovoce určené k zásobování zámku. Kromě toho si lze prohlédnout skvěle zachovalé oranžérie nebo bažantnici, která byla budována od roku 1716.
Bažantnice byla původně využívána pro chov bažantů a dalších zvířat, postupem času však začala chátrat. Vzhledem k tomu, že se o pozemek nikdo nestaral, se zde zabydlely různé vzácné druhy ptáků, například moták pochop, lelek lesní nebo čáp bílý. Z tohoto důvodu byla bažantnice jakožto součást Ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví vyhlášena přírodní památkou.
Prohlídkové okruhy
Prohlídka zámku Milotice umožňuje nahlédnout do běžných dní posledních majitelů rodu Seilern-Aspang. Základní prohlídkový okruh vás provede reprezentačními sály a dalšími prostorami, v nichž pobýval poslední hrabě Ladislav Seilern s manželkou Antoinettou (rozenou Loudonovou) a jejich čtyřmi dětmi. Celkem si lze prohlédnou 17 místností. Okruh byl naplánován podle přímých výpovědí dcery posledního hraběte Marie Henrietty Seilern, později Norman-Audenhove.
Kromě základního prohlídkového okruhu jsou k dispozici kostýmové prohlídky, v rámci kterých si návštěvníci vyzkouší dobové oblečení, a kostýmové prohlídky určené speciálně pro školy a školky.
Co dalšího podniknout v obci Milotice?
Obec Milotice leží jen pár kilometrů na jih od města Kyjov. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1341, kdy se zde nacházela rozlehlá fara. Během husitských válek Milotice představovaly středisko husitů a v 17. století byly v důsledku válečných událostí do značné míry poničeny. Po třicetileté válce v roce 1648 vesnici koupil Gabriel Serényi, který si zde vybudoval reprezentační sídlo. Jeho rod zde poté působil až do roku 1811. Poté ho vystřídal rod Choiseul d’Aillecourt a Hardeggové. Jak již víme, v letech 1888–1945 byly Milotice sídlem rodu Seilernů.
Kromě zámku s okrasnými zahradami můžete v Miloticích navštívit například kostel Všech Svatých z let 1697–1701, farní budovu, vinné sklepy Šidleny, z nichž nejstarší pochází z roku 1770, nebo přírodní rezervace Horky a Písečný rybník. V místních vinných sklepech se od roku 1972 pořádá již zmíněný milotický festival s oficiálním názvem Národopisný festival Kyjovského Dolňácka Milotice.
Zdroje: zamek-milotice.cz, wikipedia.org, kudyznudy.cz