Zámek Jezeří v Krušných horách zažil v průběhu dějin své vzestupy a pády. Tento architektonický skvost s bohatou historií však v současné době prochází nutnou rekonstrukcí, která má za cíl ze zámku opět učinit pověstnou perlu Krušných hor. Zámek v 90. letech zdevastovala rozsáhlá těžba uhlí, která probíhala v okolí Mostu. Jaká byla historie zámku Jezeří a na co všechno se turisté mohou těšit, pokud se podaří sehnat investory a zámek kompletně zrekonstruovat?
Historie zámku Jezeří byla opravdu pohnutá
Původně bylo místo zámku osídleno Kelty. První stavbou na tomto místě byl pak středověký hrad, o němž se dochovaly zmínky někdy ze 14. století. Na hradě se vystřídalo pár majitelů, převážně to byli rytíři. V 15. století si hrad přivlastnil zemský správce Jiří z Poděbrad, který dobyl město Most. Roku 1513 vlastnil hrad Mikuláš Hochhauser z Hochhausu, který nechal hrad přestavět na renesanční zámek. Jako památka na tuto významnou událost se tehdy dochoval nápis nad hlavní bránou „O člověče, pomni, kde je pán a jeho rod“, kde je také erb Hochhauserů, letopočet 1549.
Za účast na stavovském povstání byli potomci rodu Hochhauserů potrestání zabavením majetku a Jezeří pak připadlo císaři Ferdinandu II., který zámek daroval knížeti Karlu z Lichtenštejna. Ten prodal Jezeří Vilémovi Popelovi z Lobkowicz, ale bylo ještě potřeba dořešit majetkové vyrovnání s rodem Hochhauserů, které se táhlo několik let. V roce 1646 však zámek bohužel celý shořel a dochovalo se jen jeho okolí, hospodářské budovy a stáje. Po smrti Viléma Popela se správy ujal jeho syn, který se dal do rozsáhlých rekonstrukcí. Tehdy vznikl barokní zámek.
Po tragické smrti syna Viléma Popela, který neměl vlastní potomky, se správy zámku chopil jeho bratr. Zámek však bohužel opět kompletně celý vyhořel. Lobkowiczové tedy zapracovali na další stavbě nového sídla. 18. a 19. století již bylo poklidnější. Jedním z pozdějších majitelů a potomků Lobkowiczů byl také významný diplomat ve službách Československé republiky JUDr. Maxmilián Ervín z Lobkowicz, který v roce 1938 odešel do exilu ve Velké Británii, kde se věnoval protifašistickému odboji.
Zámek Jezeří se stal za války fašistickým vězením
Nikoho asi nepřekvapí, že se za 2. světové války na zámku Jezeří usadili fašisté, kteří si tam také udělali vězení pro vysoké francouzské důstojníky a svůj pracovní tábor. Po válce se zámku opět ujali Lobkowiczové. Hostem zde býval třeba také Jan Masaryk. Zámek však postupně chátral a nebyl v dobrém stavu. Československá lidová armáda se k zámku a celému jeho inventáři určitě nechovala zrovna nejšetrnějším způsobem, zámek celkově značně utrpěl, později zůstal na pospas vandalům. Díky pozdější těžbě uhlí na Mostecku vše pokračovalo v ryze destruktivním duchu. Ze zámku a jeho okolí nakonec moc nezbylo a hrozilo také narušení jeho statiky.
Teprve po revoluci v roce 1989 se za přispění aktivity ekologů o zámek začalo zajímat a plánovala se jeho záchrana. Byly také uznány restituční nároky Lobkowiczů, ale ti raději v roce 1996 zámek Jezeří darovali státu, který se tak dostal pod ochranu Památkové péče. Určitá část zámku se zpřístupnila, ale bylo jasné, že zámek bude potřebovat rozsáhlou rekonstrukci.
Rekonstrukce Jezeří není zdaleka u konce
Zámek Jezeří už má sice nové střechy, komíny, stropy a krovy, ale rekonstrukce není zdaleka u konce. Práce pokračují na divadelním sálu a bude potřeba zapracovat i na všem ostatním, včetně zámeckého areálu. Program ohrožených památek se snaží oslovit nějaké další investory, kteří by mohli pomoci. Asociace majitelů hradů a zámků včetně správce zámku, kterým je Národní památkový ústav, navrhli zámek Jezeří zařadit na seznam ohrožených památek.
Zámek v Jezeří byl za Lobkowiczů významným hudebním centrem
Byla by opravdu škoda, kdyby zámek v Jezeří upadl v zapomnění. Za vlastnictví rodu Lobkowiczů se Jezeří stalo i významným hudebním centrem, kde se konaly různé koncerty a hudební vystoupení na celosvětové úrovni. Lobkowiczové byli známí svým kladným vztahem k hudbě, sami muziku provozovali nebo měli své kapely. Na zámek v Jezeří byli také zváni světoví hudebníci nebo operní pěvci. V roce 1831 zde byla též založena hudební škola pro vzdělávání učitelů celého panství. Vzdělával se zde například i Josef Spitz, který byl prvním učitelem hudby Antonína Dvořáka.
Smrt památného Albrechtického dubu
Ani zahrady nezahálely a také ony byly ukázkou kulturního a společenského života obyvatelů zámku. Nechyběly v nich ani antické sochy, vodní fontány a kaskády, oranžerie, arboretum s cennými dřevinami, fíkovna i anglický park. Mezi cenné dřeviny patřil rovněž 1000 let starý dub zvaný Albrechtický dub, jehož průřez kmene měl skoro 4 metry. Tento památný strom byl bohužel 5. 8. 1993 zapálen a ten kdo tento hrůzný čin spáchal nikdy nebyl dopaden.
Čertova kaple na zámku Jezeří
Na příjezdové cestě k zámku Jezeří se nachází zřícenina nedostavěné kaple, které se říká Čertova kaple. Toto místo je prý opředeno tajemstvím a zřejmě tam straší. Vzhledem ke všem požárům a destrukcím odehrávajícím se na Jezeří, včetně zneužití zámku nacisty za 2. světové války, by ani nebylo divu.