3 fotky 
Když se řekne Švýcarsko, někomu na mysli nejspíš vytanou celoročně sněhem posypané vrcholky Alp a zelené pláně s krávami. Jinému se začnou sbíhat sliny na jemnou čokoládu či zrající sýr. Podívejte se s JenProCestovatele.cz, co zajímavého vás ve Švýcarsku čeká.
Svérázná alpská zemička, kde co 10 kilometrů ztratíte přehled o tom, jakou řečí se zde vlastně mluví. Skrývá ale i mnohé jiné poklady. Pojďte jich s námi objevit alespoň pár.
Starý hrad Chillon inspiroval i Byrona
Vodní hrad Chillon, který si svou věhlasností v ničem nezadá s německým příbuzným Neuschansteinem či rumunským sídlem hraběte Drákuly, byl postaven již v 11. století na skalnatém výběžku, o který se rozbíjí vlny ženevského jezera. Hrad, jež je pro Švýcary takovou srdeční záležitostí jako pro nás například Karlštejn, by se možná do cestovních itinerářů památekchtivých turistů ani nedostal, kdyby jím nebyl v 19.století okouzlen George Gordon Byron.
Snad pel dávných časů, snad mohutná hradba walliských hor rýsujících se na obzoru hradu či jen prosté řádění múz Byrona inspirovaly k napsání „Vězně chillonského“.
Báseň opěvující tragického hrdinu Franciose Bonivarda britské čtenáře natolik nadchla, že se sem z ostrovní země záhy sjela celá procesí nadšenců, kteří lačnili prohlédnout si Bonivardovo vězení, tedy pilířovou halu vytesanou do skály pod hradem. A prozíravý Byron tu pro své fanoušky dokonce zanechal vzkaz, tedy svůj podpis vyrytý do jednoho z pilířů.
Od doby Gordona Byrona se již překulil nějaký ten pátek, ale Chillon je vyhledávaným cílem i dnes. A na rozdíl od řady jiných švýcarských památek zde dostanete i průvodce v českém jazyce.
Švýcarské město čokolády Curych. Co vidět a kde si dát nejlepší čokoládu?
Ženevká riviera zlákala Chaplina, Mercuryho i Audrey Hepburn
Na ženevské rivieře, která okouzluje nejen turisty zahraničí, ale s chutí tu odpočívají i sami Švýcaři, ještě chvíli zůstaneme.
Blankytně modré jezero lemované hradbou hor, jež se shlíží v hladině. Nekonečné promenády podél jeho břehů či uzoučké serpentinky vlnící se místními vinicemi lákají nejen ke krátké návštěvě. Řada lidí prchne z hlučných a šedivých měst trávit podzim života právě do těchto míst. Byli mezi nimi i Charlie Chaplin, Fredie Mercury či Audrey Hepburn. Ta ovšem, na rozdíl od obou pánů, nenašla svůj domov ve městech přímo u jezera, ale rozhodla se pro malou horskou vísku Tolochenaz, kde je i pohřbena.
Muzeum Audrey Hepburn v Morgés, Foto: Markéta Dudková, JenProCestovatele.cz
Pokud byste ovšem ve Švýcarsku z Audrey přeci jen chtěli něco vidět, nemusíte se jako kamzíci škrábat do kopce. Mnohem níže ve městě Morgés je na její památku otevřeno muzeum. Sbírka, která se věnuje její filmové tvorbě, je tématicky uspořádaná dle měst, kde se filmy točily. Můžete si tu, když se samozřejmě nebude nikdo koukat, třeba sáhnout na skútr, na němž se proháněla při svých „Prázdninách v Římě“.
Jako James Bond
Se světem filmu není spjato jen Morgés, ale i vrcholek Shilthorn. I když zdejší filmový mikrosvět uchvátí spíše pány, protože právě na Shilthornu pronásledoval padouchy muž s povolením zabíjet a „Ve službách jejího Veličenstva“ – James Bond.
Ve výšce 3000 metrů si tu v restauraci můžete dát třeba martini, samozřejmě protřepané a nemíchané. A pokud máte po jedné sklence pocit, že se s vámi vše točí, nebojte, na vině není alkohol. Restaurace se otáčí o 360°, takže si můžete užít pohled na všechna zákoutí vrcholku Jungfrau či největší evropský ledovec Aletsch. Oplatí se tu ale také mít dobrý orientační smysl. Pokud se totiž vzdálíte například na toaletu, po návratu už bude váš stůl úplně jinde. A slabší jedinci tu možná sáhnou i po kinedrylu.
Kam na dovolenou do Švýcarska? 5 míst, která musíte navštívit
Za Heidi do Heididorfu
Ze světa fiktivních příběhů ale ještě stále neunikneme. Je totiž jeden takový, který ke Švýcarsku patří stejně jako čokoláda, sýry či ostří nože. Nevíte který? Přeci ten o Heidi, děvčátku z hor. Dětské knížce autorky Johanny Spyri je tu věnována celá víska s příznačným názvem Heididorf. Můžete si zde prohlédnout Heidinu světničku, její spaní na seníku a domů pak poslat pohled ze zdejší pošty, který olepíte známkou, jak jinak než s Heidi.
Mniši jsou tiší a do kroniky píší
Dost už ale bylo pohádek. Teď se zase podíváme trochu do historie. Další památkou krom Chillonu, na kterou jsou Švýcaři náležitě hrdí, je klášterní knihovna v St. Gallenu. Knihovna postavená v letech 1758 až 1767 je považována za nejkrásnější rokokový prostor vůbec a ve zdejších poličkách jsou ukryté opravdové poklady – například staroirské rukopisy ze 6. a 7. století nebo klášterní plán z roku 820.
Kabaret Voltaire a dadaismus
Historie se psala i ve švýcarském „little big city“, jak je nazývan Curych. Nebudeme si teď ovšem dělat exkurzi do dob Zwingliho či časů, kdy švýcarští muži vytáhli do boje a zanechali své manželky doma. Vychytralý nepřítel se rozhodl napadnout právě je, opuštěné a samotné v Curychu – nebojte, dámy se ubránili. My půjdeme jen o jedno století zpět.
Pohled z vyhlídkové restaurace Piz Gloria, Foto: Markéta Dudková, JenProCestovatele.cz
Světem zmítá válka. Lidé si nedokážou představit, že by se taková hrůza rozpoutala ještě někdy znovu, a tak ji naivně pojmenovali velká (bohužel, my ji dnes známe jako první). Mladí umělci jsou znechuceni válečnou vřavou a degradací lidských hodnot. Jejich zmatení a smutek vyústil v založení hnutí dada, které mělo ventilovat všechnu tu nesmyslnost válečného běsnění.
Dadaismus se zformoval 5.února roku 1916 v curyšském Kabaretu Voltaire, kde se tito mladí umělci scházeli. Dnes si tu můžete posedět nad sklenkou vína, poslechnout koncert či si prohlédnout galerii v přízemí, kde stejně jako před téměř 100 lety Tzara a další mladí umělci skrze tvorbu ventilují své emoce.
Na Picassa do Luzernu
Ocitli jste se náhle na umělecké vlně a lačníte po shlédnutí nějaké sbírky umění? Ta která opravdu stojí za to, se nachází ve městě světel – nedalekém Luzernu.
Obdivovat se tu můžete 300 dílům od 23 umělců zvučných jmen jako Modigliani, Braque, Klee či Kandinsky, ale především Picasso.
Právě on má tuto sbírku neúmyslně na svědomí. Angela Rosengart, majitelka obrazů a sběratelka, byla Picassovou múzou a blízkou přítelkyní. Být umělcovou múzou bylo pro Angelu jistě vyjímečné. Pro Picassa, který měl víc múz, než připadá obyvatel v Bangladeši na kilometr čtvereční, už možná méně. Každopádně Angela díky němu nastřádala řadu hodnotných pláten. Ta nejprve zapůjčovala větším a známějším expozicím. Od roku 1992 je však vystavuje sama v „Rosengart“.
10 nejdražších měst v Evropě. Pokud jste šetřiví, sem nejezděte!
Do Francie, Německa či Švýcarska? Všude!
Víte ale, jak procestovat tři země během pár vteřin, aniž byste vlastnili stroj času nebo tryskáč?
Odpověď naleznete v Bernu ve zdejším přístavu na Rýnu. Ten může být mimochodem pro zkušené mořské vlky znalé hamburského přístavu zklamáním, ale suchozemce potěší. Co ale potěší všechny cestovatele, je kovový sloup stojící na místě nazvaném Dreiländeeck (Trojmezí), kde se schází hranice Švýcarska, Německa a Francie. Podobně jako Cimrmanův Fryštenský, který šel na sever a na jih, můžete obíhat sloup a být ve Švýcarsku, jedním krokem v Německu a záhy ve Francii.
A ti z vás, kteří byli na „Erasmu“, by se v Bernu měli ještě chvíli zdržet. Pán, který má na svědomí bujaré noci a výtržnosti zahraničních studentů, odpočívá právě ve zdejší katedrále. Není jím samozřejmě nikdo jiný než filozof Erasmus Rotterdamský.
