Vrch Boreč v Českém středohoří ohřívá okolní vzduch. V zimě zmrzne jen částečně!

Borečský vrch je jednou z hůrek Českého středohoří. Sopky, kterými tyto hory bývaly, už vyhasly, tento kopec však funguje jako malý radiátor. Zájem o jeho návštěvu mohou mít jak zájemci o geologii, tak také biologové, protože jde o přírodní památku. A v neposlední řadě je procházka v lese, kde ze země stoupá teplý vzduch, příjemný výlet pro každého kolemjedoucího turistu.

NPP Borečský vrch je domovem vzácných teplomilných druhů

Boreč je již od 50. let minulého století chráněným územím a národní přírodní památkou. Díky teplému mikroklimatu na kopci mohou růst rostliny, kterým zima nedělá dobře. Typickým příkladem je játrovka s příhodným názvem borečka vzácná, dále pak hvozdík pyšný, pomněnka úzkolistá a spousta dalších rostlin. Daří se zde také mlokům, měkkýšům a broukům, které můžete zahlédnout, jak chodí po zemi i uprostřed zimy.

A proč právě Boreč? Ventaroly neboli výrony teplého vzduchu vznikají díky specifické geologické skladbě kopce. Magmatické trachyty a znělec jsou protkány úzkými puklinami a průduchy, kterými neustále proudí vzduch. V létě se v horninách akumuluje teplo, vstupující teplý vzduch se od kamene ochlazuje, klesá a kolem úpatí kopce vychází ze země chladnější, než je vzduch na povrchu. V zimě se uvnitř Borče drží teplo, které uvnitř ohřívá vzduch. Ten stoupá a je pak uvolňován průduchy u vrcholu.

5 tipů na horské výšlapy v Česku

Pověst o kněžně Libuši na Borečském vrchu

Tepelný fenomén Borče byl objeven  v roce 1881 geologem Janem Krejčím. Tento člověk byl kromě toho významným pedagogem i politikem (neplést s meziválečným senátorem stejného jména). Krejčí působil jako poslanec Českého zemského sněmu, člen Národní strany a profesor na tehdejším předchůdci dnešního ČVUT. Napsal první českou učebnici geologie a podílel se s Janem E. Purkyněm na redakci časopisu Živa.

Že na této hůrce něco nehraje, toho už si však zřejmě lidé všímali i předtím. Údajně se dokonce vyprávělo, že Boreč vzbuzoval strach z magických sil, které nahoře měly vládnout. Kdo jezdil pravidelně kolem, jako třeba poslové Přemysla Oráče, nikdy se ze strachu nešel podívat nahoru (a nebo poslové na to neměli čas?). Spirituálně nadaná kněžna Libuše sem však chodila hovořit s bohy a duchy.

Naučná stezka Boreč vám o pozoruhodném jevu vysvětlí více

Unikátní mikroexhalace se nevztahují jen na Boreč. Kopec Ostrý a Sutomský vrch fungují podobně, avšak ne v takové míře jako na Borči. Proto právě zde před pár dekádami vznikla asi dvoukilometrová naučná stezka o devíti zastaveních. Součástí jsou také dvě vyhlídková místa, odkud uvidíte okolní pole a kopce. Naučná stezka vede z Režného Újezdu, což je součást obce Velemín.

Výšlap na Boreč se vyplatí hlavně v zimě, přestože není příjemné svlékat a oblékat propocené vrstvy teplého oblečení. Po čím dál tím prudším, ale zato krátkém výstupu se ocitnete ve výšce až 449 metrů nad mořem. Kromě výhledu do kraje vás čeká pozoruhodný pohled na páru stoupající z děr v zemi. U těchto otvorů není sníh a uvidíte tak i zdejší floru a faunu. Okolo díky vzlínající páře vzniká jinovatka.

Na Borečský vrch se dostanete od západu také po Tyršově stezce, která začíná v osadě se stejným názvem Boreč, taktéž patřící k rozlehlému Velemínu. V Borči můžete vidět barokní kapličku a budova barokního zámku, který bohužel není veřejně přístupný. Po cestě na kopec minete i památnou Tyršovu lípu.

Hrad Hněvín. Místo, kde spáchal sebevraždu alchymista Kelly

Co navštívit v Českém středohoří? Výlety nedaleko Borče

Když už tam budete, nezapomeňte oblast řádně prozkoumat! Kromě Borče jsou v Českém středohoří kopce, skály i zříceniny, které opravdu stojí za návštěvu. V prvé řadě se vybízí Milešovka, nejvyšší vrchol pohoří. Jedná se o největrnější místo v Česku a další zajímavostí je, že ji významný přírodovědec Alexander von Humboldt označil za třetí nejhezčí na světě. Na hoře se nachází meteorologická stanice a veřejně přístupná rozhledna.

Jihozápadně od Borče leží vršek se zříceninou hrádku Oltářík z 15. století. Pevnost nebyla příliš dobře zkonstruována, aby se dala pohodlně používat, a tak vydržela jen zhruba sto let. Od té doby kopec zdobí romantický pozůstatek kamenných zdí. Podobný osud potkal i hrad na vrcholu Ostrý u Milešova, jehož ruiny taktéž můžete vidět dodnes. V 18. století se tam jeden místní zedník pokoušel najít poklad, leč marně.

Takových starých hradů je po kopcích ve Středohoří hned několik. I ve městech však po mnoha částech místní historie zbyly jen nepatrné stopy. Nedaleké město Lovosice například disponovalo od doby renesance zámkem, v němž dnes sídlí učiliště. Pro historii města je důležitá také židovská komunita, po které zbyl dodnes jen pozůstatek židovského hřbitova. U Lovosic se v roce 1756 odehrála bitva sedmileté války, kterou dodnes připomíná kaplička Panny Marie Einsiedelnské.

Zdroje:

Kudy z nudy, České středohoří – Ochrana přírody, Wikipedia, iDnes, Geology.cz, Hrady.cz, Mapy.cz