Veselí nad Moravou částečně leží na ostrově obehnaném řekou

Veselí nad Moravou leží v okrese Hodonín v Dolnomoravském úvalu na obou březích řeky Moravy. Napojuje zde také Baťův kanál, takže můžete výlet spojit i s projížďkou lodí. Velkou roli zde dodnes hraje také folklór – celou oblast můžete znát pod pojmem ostrožsko-veselsko, či prostě jen Slovácko.

Veselí nad Moravou jako veselská osada na řece Moravě

Prapůvodně se jedná o osadu, která vznikla na břehu řeky Moravy jako uzel tzv. „svobodné cesty královské“, která vedla z Rakous do Uher. První písemná zmínka pochází z roku 1261 v souvislosti s vodní pevností, která stála na místě dnešního zámku. Ve 14. století se město plně rozvíjí a bylo potřeba vybudovat jádro, které by potvrdilo Veselí nad Moravou status města a obchodní potenciál. Stalo se jím Bartolomějské náměstí. Historicky se tak město stalo důležitou zastávkou na královské cestě pro Přemyslovce a později i pro Lucemburky. Během Uherských válek se město stalo součástí Uher a později město musel znovu dobýt Jan Lucemburský, který jej opět připojil k oblasti Moravy.

Již ve 14. století se zde rozvíjí ve velkém rybníkářství. Pro jeho uskutečnění bylo důležité vybudovat soustavu přechodů a mostů, později se tu postavil vodní mlýn, jenž je v budoucnu elektrifikován. V 19. století rozmachu napomůže výstavba železnice, která je dodnes důležitým dopravním uzlem v celé oblasti ostrožska-veselska, respektive Slovácka.

Stará část města Veselí nad Moravou je ostrovem

Celé historické jádro města je památkovou zónou a není se co divit. Kde jinde můžete najít město ležící na ostrově v původním povodí řeky, zámek s vodním příkopem a rozsáhlým parkem? Do roku 1919 bylo Veselí nad Moravou netradičně složeno ze tří samostatných celků – tedy z Města, Předměstí a Židovské obce. Město bylo původně vybudováno na ostrově, tudíž mělo poměrně omezené možnosti, jak se rozrůstat, to však neplatilo o Předměstí. To se stalo nejrozsáhlejší částí Veselí.

Celek je silně formován protékající řekou Moravou, stejně jako před tisíci lety. Oproti okolním městům (Strážnice, Uherské hradiště) se jedná o raritu. Město je díky respektování přirozeného toku řeky zachované tak, jak je tomu na historických mapách. Řeka obtéká jeden větší ostrov, kde se nachází Bartolomějské náměstí a jeden menší ostrov, kde leží vodní elektrárna – původně vodní mlýn, pivovar a pálenice. Na pravém břehu Moravy se pak nachází jednopatrový zámek a část, která se dnes nazývá Benátky.

Strážnice kdysi chránila Moravu před Uhry a Turky, dnes stráží lidovou kulturu

Veselí nad Moravou a bohaté kulturní dědictví

Ve Veselí se nachází mnoho architektonických památek. Zmínit bychom měli především renesanční zámek, kostel sv. Andělů strážných, gotický kostel sv. Panny Marie a barokní kostel sv. Bartoloměje. V okolí je poměrně zachovalé staré město s mnoha spletitými uličkami.

Klasicistní zámek Veselí nad Moravou a jeho kouzelné okolí

Zámek je součástí komplexu s rozlehlým parkem a bažantnicí. Je oddělený od historického jádra města a obehnán je bočním ramenem Moravy a Přívozní strouhou. Zámek je v současnosti koncipovaný jako čtyřkřídlá jednopatrová stavba. Již z příjezdové silnice lemující zámek můžete spatřit dvě natočené nárožní věže. Stavba je poměrně dekorativně střídmá i na renesanční architekturu.

Při vstupu do parku zaujme monumentálně řešený balkón ležící na čtyřech dórských řádech, obklopený třemi obřími okny. Do této podoby byl přetvořen v 19. století, kdy dostal konečnou podobu v klasicistně-empírovém slohu. Na výsledný dojem měl vliv především vídeňský architekt Karel Schleps a jeho bratr František. Strohost zámku příjemně narušuje sochařská plastika od Antona Rückera v antickém stylu. Bohužel v současné době je veselský zámek v havarijním stavu a jeho budoucnost je nejistá.

V přilehlém zámeckém parku se skloubí zahrada s parkem. Jde tak o dva typy úprav – park francouzského i anglického typu, což se běžně nevidí. Je to vyvažování bujné vegetace v jejím přirozeném stavu a estetické úpravy do romantických zákoutí. Návštěvník zde tak může potkat vybudovanou lodžii, Laudonův pomník, labyrint z živého plotu i zimní zahradu v klasicistním stylu.

Zámek Buchlovice a státní hrad Buchlov. Zaujmout může mumie nebo Lípa neviny

Náměstí s kostelem sv. Bartoloměje

Náměstí i s kostelem je nejstarší historickou zónou města. Leží na půdorysu podkovovitého obdélníku z něhož vychází dvě hlavní ulice směrem na předměstí a k zámku. Kostel byl postaven v době baroka z dobrovolných příspěvků. Uvnitř se nacháí dobové varhany a původní barokní výzdoba. Ústřední dominantu na bartolomějském náměstí tvoří socha sv. Františka a sv. Jana Nepomuckého.

Chrám sv. Andělů strážných je dnes ústředním kostelem

Ještě za významnější sakrální stavbu z dob baroka se považuje jednolodní kostel sv. Andělů strážných, jehož původ se datuje do roku 1732. Původně se jednalo o klášter servitů, neboli řádu služebníků Mariiných. Po zrušení tohoto katolického žebravého řádu se chrám stává hlavním městským kostelem a farností. Je bohatě zdobený, opatřený kamenným portálem s dvěma postavami andělů, interiér tvoří velmi ceněný oltář s malbou od rakouského malíře Franze A. Maulbertsche. Pod kostelem pak byla navíc objevena krypta, v níž se nachází hrobka rodiny Chorinských z Ledské – jednu z nejvýznamnějších držitelů Veselí nad Moravou.

Decentní, ale nejcennější kostel Panny Marie

Za vůbec nejstarší církevní památku se považuje kostel sv. Panny Marie (dříve zasvěcen Bartoloměji), jehož vznik se datuje do poloviny 13. století. Jde původně o románsko-gotický kostel, který v pozdější době dostal barokní úpravu. I přes tyto změny si zachoval původní středověké jádro a fragmenty gotizujících prvků na vnějších zdech, předměstí je pak barokní s dvěma sochami a pamětním křížem z poloviny 18. století. V současné době má status hřbitovního kostela, byť okolní hřbitov byl zrušen.

Baťův kanál letos slaví 20leté výročí svého znovuotevření turistům

Pro hledače židovské historie

Veselí bylo poměrně významným působištěm židovské populace. Dnes je zde pozůstatek synagogy postavené v historizujícím slohu, která je v současnosti kulturní památkou a slouží Adventistům sedmého dne. Stopy Židů lze také nalézt v ulici židovského rodáka a umělce L. Ehrenhaffa ve stejnojmenné ulici, kde zůstali čtyři domy. Vedle kostela Andělů se nachází židovský hřbitov, kde stojí 200 náhrobků a památník obětem holokaustu. Nejstarší dochované náhrobky jsou staré více jak 200 let.

Cesta lodí i vlakem do Veselí nad Moravou

Vydáte-li se do Veselí nad Moravou vlakem, nezapomeňte se pokochat nádražní budovou. Za vidění stojí už jen kvůli specifickému interiéru s výzdobou slováckých folklórních motivů podle návrhu lidové umělkyně Rozky Falešníkové. Navíc ještě v současné době zde můžete najít poměrně raritní ukázku fungující mechanické informační tabule konstruovanou společností Elektročas Pragotron, kterou už jinde nenajdete. Dál z Veselí můžete pokračovat například po splavném Baťově kanále, třeba přímo ze zámeckého parku. Lze si zde zarezervovat i hausbót či výletní loď, která vás poveze vodním tokem Moravy.

Do Přerova za J. A. Komenským i za lovci mamutů

Baťův kanál letos slaví 20leté výročí svého znovuotevření turistům

Kam za kulturou ve Veselí nad Moravou

Pro poznatky si zajděte do Městského muzea, kde se mohou pyšnit národopisnými památkami. Je zde také stálá expozice věnující se životu na Slovácku. Poznání můžete navíc spojit i s exkurzí do chráněného území Bílých Karpat. Navštívit můžete také galerii Joži Uprky, kde se vystavují díla výtvarníků ze Slovácka.

Ve vybraných termínech se zde pořádají Andělské hody s tradičními kroji, kde nechybí oblastní víno ani burčák. Pro děti můžete využít Mezinárodní dětský folklórní festival Štěpy. V zimním období můžete navštívit například veselský fašank.

Zdroje: ostrozsko-veselsko.cz, denik.cz, pamatky.kehilaprag.cz, pamatkovykatalog.cz, wessels.cz , veselihistoricke.cz, pamatky.kehilaprag.cz, batakanal.cz, hodoninsky.denik.cz, slovacko.cz