3 fotky 
Chystáte se do Ústí nad Labem? Nezapomeňte si také udělat výlet do nedaleké vsi Velké Březno. Návštěvníky sem láká hlavně novorenesanční zámek a věhlasný tradiční pivovar. Pokud se však podrobně zajímáte o dějiny, můžete na vlastní oči vidět také starý zámek a dvě místa, kde stávaly hrady. Na březenských kopcích v lese je také pár geologických pozoruhodností.
Jak vzniklo dnešní Velké Březno: Historie obce sahá až do 12. století
Území Velkého Března dle pramenů jako první osídlili johanité. První zmínka pochází z roku 1167, darování území johanitům bylo v roce 1180 potvrzeno panovníkem. Březnu se původně říkalo Brezina, později v 15. století Brezno a Na welkém Březně.
Obec připadla pod správu nejdřív rodu Vartenberků, pak Salhausenům, v 16. století Abrahamovi z Bock, jeho potomkům, pak od roku 1628 Karlu Glichovi z Miltic. Po jeho smrti jeho dcera prodala Březno Dietrichsteinům, později je převzal rod Harrachů a nakonec Chotkové, kteří je spravovali až do znárodnění zámku.
Dle záznamů ze 17. století je vidět, že Velké Březno v té době obývali převážně Němci. Stejně jako jiná místa v pohraničí se toto radikálně změnilo po druhé světové válce, kdy byli Němci vyhnáni a později sem přišli žít lidé odjinud z českého území.
ZOO Ústí nad Labem zažívá horší časy. Stále však má co nabídnout
Nový zámek Velké Březno
Chotkům Velké Březno připadlo v roce 1841, kdy ho koupil hrabě Karel Chotek. Ten se rozhodl, že nechce žít v původním březenském zámku, a tak o kus jižněji nechal postavit nový. Stavba byla dokončena v roce 1844 a jednalo se o luxusní empírovou vilu/zámek, která však měla jednodušší vzhled než dnes.
Dnešní podobu zámku nechal dát zakladatelův vnuk Karel Maria Chotek, bratranec Žofie Chotkové, manželky Ferdinanda d’Este. Od roku 1910 budova velkobřezenského zámku nese znaky novorenesančního slohu, oproti původní podobě má navíc podkrovní patro a věž uprostřed.
Vzácnosti ve Velkém Březně: Zámek má ve sbírce fotografie z 19. století!
Nenechte si ujít honosný zámek Velké Březno! Vstupné dělá maximálně 130 Kč na osobu, v případě základního okruhu beze slev. Tento základní okruh zahrnuje komentovanou prohlídku 21 zámeckých místností. Druhý okruh s názvem Zámek na penzi je kratší, uvidíte v něm reprezentační místnosti prvního patra. Třetí okruh představuje prohlídka zámeckého parku s průvodcem. Podívat se také můžete do výstavního sálu.
Kuriozitou je jedna z nejstarších dochovaných portrétních fotografií na světě, daguerrotypický snímek rodiny Chotků. Pochází z roku 1839 a mezi vyfocenými osobami je vidět zakladatel zámku. Jeho vnuk Karel Maria později nadělal mnoho různých jiných fotek, jelikož byl vášnivým cestovatelem a fotografem. Zámecká sbírka disponuje mnoha fotosnímky z jeho aparátu. Tyto vzácnosti bohužel nespatříte, nesmí být dlouho vystaveny světlu.
Bývalé sídlo ve Velkém Březně, Starý zámek, ještě stojí, a hrobka také
Z vnějších čtyř stran si můžete prohlédnout také budovu původního zámku. Po přestěhování Karla Chotka do nového tento renesanční zámek byl mírně přebudován. Ve 20. letech minulého století jej dostala Karlova pravnučka Ada, která vstoupila do řádu a z budovy udělala domov sociální péče. Za druhé světové války zde byl vojenský lazaret a po ní se ze zámku stal domov důchodců, který zde sídlí dodnes.
Chotkové mají ve Velkém Březně ještě jednu památku, a to rodinnou hrobku vedle kostela sv. Václava v obecní části Valtířov. Do hrobky se členové rodu pohřbívali od roku 1869 do roku 1943. Dnes ostatky kvůli obavám z vandalismu leží na litoměřickém hřbitově. Prázdnou kryptu si můžete i s odborným výkladem prohlédnout jednou ročně v rámci Noci kostelů.
Navštivte pivovar Velké Březno – exkurzi lze rezervovat online
Jistě vám neunikla informace, že je ve Velkém Březně pivovar. Stojí zde už od roku 1753 a vyrábí piva značky Březňák. Viktor Cibich, tvář pivovaru, zdobí pivní etikety od roku 1906. Na pohřbu mu šel za rakví sám hrabě Chotek a v současnosti je Cibich dokonce nejportrétovanějším Čechem na světě. Ne že by Březňák byl globálně tak populární pivo – obrázek se začal všude možně kopírovat, když mu skončila platnost ochranné známky.
Pro pivní nadšence pořádá pivovar Velké Březno den otevřených dveří. Podívat se sem však můžete i jindy, domluvíte-li si exkurzi. To je možné provést telefonicky nebo pomocí online formuláře. Pak vás čeká jedenapůlhodinová prohlídka i s ochutnávkou piva.
Bunkr sloužící jako muzeum: Velké Březno je sídlem vojenské historie
Něco se tu najde i pro obdivovatele bunkrů. Velkým Březnem se totiž táhne řada řopíků (bunkrů vybudovaných před 2. světovou válkou pod Ředitelstvím opevňovacích prací). Jeden z nich funguje od roku 2015 jako soukromě provozované muzeum. K vidění zde je všemožná vojenská výbava a průvodce vám o všem popovídá jsa oděn do autentické uniformy. Vstup je možný po domluvě, konají se zde však i dny otevřených dveří, kdy je vstupné dobrovolné, a jiné akce.
Hrad Střekov. Zřícenina v Ústí nad Labem, kterou navštívil i Goethe
Zaniklé hrady Velkého Března
Ještě před zámkem byly u Velkého Března hrady – rovnou dva. Ten starší z nich se nazýval Varta a stával u kopce jménem Zámecký vrch. Pochází ze 13. století a postavili ho nejspíše Vartenberkové. Zachovalo se jen minimum zdiva, podle podoby terénu však lze jasně rozeznat, kde se hrad přesně nacházel.
Pozůstatky druhého hradu jsou v podobném stavu: zbyly po něm jen terénní úpravy, které stavitelé museli provést. Tomuto místu se říká Pustý zámek a nachází se v kopcích na východní straně katastru. Ví se o něm jen to, že pochází ze 14. století. Žádné písemné prameny, které by jej zmiňovaly, nejsou k dispozici, a proto je bývalý hrad velkou záhadou.
Přírodní památky u Velkého Března
Pokud vás spíše než zámky a muzea zajímají kopce, skály a cyklostezky, Velké Březno pro vás také něco má. Můžete začít právě tam, kde stával výše zmíněný hrad Varta. Nedaleko od něj, těsně za hranicí Března, leží přírodní památka Loupežnická jeskyně. Koho zajímá „díra v zemi”, může si ji vyfotit a nahlédnout dovnitř. Respektujte však přírodu a nepokoušejte se lézt dovnitř.
V nedalekém opuštěném lomu, kde se těžil pískovec, můžete narazit na soubor vytesaných reliéfů. Najdete tam několik nápisů a také skalních portrétů. Toto umělecké dílo je známé jako Tajemné obličeje a moc se o něm neví. K autorství některých z nich se na internetu přiznal člověk jménem Vladimír Studený, který je vytvořil kolem roku 1970.
Na druhé straně, blíže k Pustému zámku, se nachází druhá chráněná přírodní památka. Jde o tzv. skalní hřib, velmi úzký svislý útvar s rozšířenou částí nahoře. Vznikl díky selektivnímu zvětrávání. Nachází se na svahu kopce Magnetovec. Velké Březno je takovými pahorky ohraničeno z více než poloviny, můžete se tedy těšit i na starou dobrou vycházku po lese.
