V Třebenicích můžete rýžovat české granáty nebo obdivovat krásu hradů Českého středohoří

V Litoměřickém okrese kousek od Lovosic se nachází městečko Třebenice, které je proslulé tím, že se v jeho okolí se již od 16. století těžily české granáty. Jaké památky a kulturní zajímavosti nabízí a co všechno víme o Muzeum českých granátů a nedaleké zřícenině hradu Košťálov tyčící se na vrchu Košťál?

Třebenická zřícenina Košťálov přilákala i K. H. Máchu

Nejstarší písemná zmínka o městě pochází z roku 1227. Ze 14. století pak pochází zřícenina hradu Košťálov, který se rozpíná asi 2 km od Třebenic na vrchu Košťál náležejícímu k Českému středohoří. Zatímco stavitelé ani první majitelé hradu nejsou známí, dále se hrad vždy pojil s rodem Kaplířů ze Sulevic. Podle záznamů kronikáře Beneše Krabice z Weitmile se k hradu váže pověst o tom, jak do hradu uhodil blesk a upálil purkrabímu a správci hradu Aleši mladšímu ze Slavětína a jeho ženě špičky střevíců.

V dobách husitských pod hradem tábořilo vojsko. V 15. století si hrad rozdělili bratři Kaplířové a na začátku 17. století jej získal Adam ze Vchynic. V té době už ale hrad nebyl obývaný a rychle pustl. Jako pustý se uvádí již od roku 1622. Rod Kaplířů si pak postavil zámeček v Košťálově pod hradem.

Zřícenina hradu Košťálov v Českém středohoří přilákala i K. H. Máchu

Hrad Košťálov se proslavil také tím, že jej rád navštěvoval a kreslil Karel Hynek Mácha, který si naskicoval také Třebenice a Skalku v nedaleké Vlastislavi. Každopádně i dnes zřícenina hradu láká k romantickým procházkám: na hrad se můžete dostat z vesnice Boreč po žluté turistické značce, anebo z Třebenic po červené turistické značce, případně také z dalších okolních obcí, z Radostic po zelené turistické značce a poté po cyklotrase č. 25 k přístřešku, který se nachází z rozcestí pod hradem. Posledního 0,5 km k hradu je strmé stoupání v horším terénu, tak je s tím třeba počítat například v případě výletu s kočárkem či malými dětmi.

Muzeum českého granátu se pyšní šperky Goetheho lásky

Dalším turisticky vyhledávaným cílem v Třebenicích je Muzeum českého granátu, kde lze spatřit spoustu historických i současných granátových šperků. Muzeum je vybudováno z bývalého kostela a pyšní se také kopií šperků poslední lásky Johanna Wolfganga Goetheho Ulriky von Levetzow, která žila na zámku v Třebívlicích a která tyto šperky přímo od Goetheho dostala. Dalším skvostným muzejním exponátem je například největší český pyrop, který váží 2,642 g. Velkou část historické sbírky granátů tvoří sbírka zdejšího lékaře, vlastence a filantropa MUDr. Václava Paříka (1839–1901), který byl velkým přínosem pro zdejší kulturu a rozkvět města.

Původní sbírky byly po smrti lékaře ponechány napospas osudu v místní škole, pak ale bylo v domě, kde lékař žil, otevřeno Paříkovo muzeum, kde jeho sbírky získaly své čestné místo. Po skončení druhé světové války muzeum načas přesídlilo do větších prostor v bývalé měšťanské škole. Bohužel to velmi brzy vypadalo, že třebenické muzeum zanikne a v 50. letech se sbírky postupně přemisťovaly do muzea v Litoměřicích.

Díky velké snaze místního rodáka Ladislava Emanuela Drahoše (1897–1976) a dalších osob však v roce 1959 bylo v Třebenicích otevřeno Muzeum českého granátu, a to v původním německém luteránském kostele vysvěceném v roce 1909. Ladislav Drahoš také zrestauroval nábytek z ,,úmrtní světničky“ Ulriky von Levetzow z Třebívlic, která byla dlouho součástí expozice a která byla po restitucích odvezena do Mostu, kde jsou dnes i originály šperků Ulriky von Levetzow, zatímco v třebenickém muzeu jsou vystaveny repliky.

Vzácný třebenický kancionál

Václav Pařík se ale již za svého života zasloužil o rozšíření a propagaci svých sbírek, a to společně s učitelem Karlem Křenkem. Jejich sbírka se svého času nazývala Sbírka starožitností Besedy třebenické a dokumentovala historii a kulturu zdejší oblasti. Cennou vzácností je dochovaný třebenický kališnický kancionál z roku 1574, který váží 37 kg a je psán česky, což bylo v této době neobvyklé. Jeho autorem byl zemský měřič Matouš Ornys z Lindperka. Desky jsou potaženy kůží ozdobenou reliéfy svatých, kování a spony jsou tepané z mosazi. Na prvním listu je erb města Třebenice – svatý Jiří bojující s drakem.

Ve zpěvníku jsou písně a žalmy ke všem svátkům a církevním slavnostem v roce. Vzácnost tohoto rukopisu nespočívá jen v tom, že je kališnický, ale především, že je celý psán česky, což nebylo v té době obvyklé. Celkové náklady na pořízení kancionálu tvořily 623 míšeňských kop, tehdy to představovalo cenu asi pěti selských usedlostí. O tento třebenický poklad projevilo zájem Národní muzeum v Praze na velké pražské Jubilejní výstavě v roce 1891, jíž se Třebenice se svými Paříkovými unikátními archeologickými sbírkami velmi úspěšně zúčastnily. Tehdy ale doktor Pařík nesouhlasil a prohlásil, že třebenický kancionál by měl zůstat jako důkaz národní hrdosti v místě svého vzniku, tedy v Třebenicích.

V současné době je majitelem tohoto skvostného zpěvníku město Třebenice a je uložen ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.

Turisté si mohou nasbírat svoje granáty

Zdejší expozice pak nabízí také přehled těžby a zpracování českého granátu, ale i historii města Třebenice a okolí. Některé z granátů a granátových šperků jsou pro návštěvníky na prodej a kameny si ostatně mohou i sami nasbírat před muzeem vždy v čerstvě navezeném granátovém písku z těžby v Podsedicích. V zahradě muzea tak lze strávit příjemný čas při relaxaci, navíc sbírání kamínků zaujme také děti. Malé granáty si pak turisté mohou odvézt na památku nebo jako amulet v zazátkované lahvičce zavěšené na kožené šňůrce kolem krku. Podle ezoteriky a lidové medicíny se právě granáty odedávna používaly k léčbě srdce a krevního oběhu, při anémii a prospívaly ženám v plodném věku i klimakteriu, zaháněly deprese a přivolávaly lásku.

Od roku 2013 se v muzeu nachází také expozice pojednávající o hradech Českého středohoří včetně 3D vizualizací vybraných hradů v současném stavu i v jejich historické podobě. Ve věži kostela Muzea českého granátu je umístěn čtvrťový mechanický hodinový stroj se třemi ciferníky pocházející z přelomu 19. a 20. století. V zahradě muzea se dá zase k večeru spatřit kalous ušatý, který tam žije. Navíc se v muzeu pořádají nejrůznější kulturní akce města, koncerty vážné hudby, svatební obřady a také výstavy uměleckých děl.

Tipy na výlety v okolí Třebenic

Kromě výšlapu na zříceninu hradu Košťálov a návštěvu Muzea českých granátů můžete navštívit zříceninu hradu Skalka a zámek Skalka ve Vlastislavi. Z hradu dnes zbyla pouze okrouhlá věž nazývaná hladomorka, u níž je skvělá vyhlídka na krásy okolí. Pod troskami hradu pak v 17. století vznikl nový barokní zámek, který se dnes dochoval a je přístupný veřejnosti. Svého času byl na něm uložen tajný archiv StB, v současné době nabízí expozice týkající se historie místních hradů nebo také včelařství.

Okolní zříceniny hradů jako třeba Hazmburk, Oltářík nebo Ostrý rovněž stojí za návštěvu. Na Borečském vrchu si zase můžete užít naučnou stezku o přírodě, která bude poučná i pro děti. V Siřejovicích je zřícenina bývalého větrného mlýna Windsor, takže vaše kroky mohou zavítat i tam. Ve Vrbičanech je zámek s vůbec největší výstavou kočárků u nás a v místním parku si rovněž jako v Třebenicích můžete vyzkoušet rýžování českých granátů.

Zdroje: wikipedie, kudyznudy.cz, navylet.cz, mesto-trebenice.cz