V klasicistním zámku Kynžvart naleznete i autentický kabinet kuriozit

Město zvané Lázně Kynžvart se nachází v Karlovarském kraji a je obklopeno přírodou CHKO Slavkovský les. Ve městě se nachází unikátní klimatické lázně, kousek za městem stojí stejnojmenný zámek Kynžvart s jedním z největších zámeckých parků u nás. Vysoko nad městem se pak zase vypíná zřícenina hradu Kynžvart, a to v poněkud překvapivé výšce.

Hrad Kynžvart ve výšce 824 metrů nad mořem

Poměrně zvláštní název hradu vznikl počeštěním původního německého názvu Königswart. Doslova to znamenalo „královská varta“, přeneseně „strážní hrad“. Strážit měl především obchodní stezku, která vedla soutěskou přímo pod ním, patřila k němu i celnice. Hrad stojí na Zámeckém vrchu ve výšce 824 metrů, což z něj činí jeden z nejvýše položených hradů u nás. Jeho původ se předpokládá již v první polovině 13. století, kdy vládl Václav I. Později ale na hradě sídlili loupeživí rytíři, kteří napadali nedaleký Cheb. Proto dal Karel IV. roku 1347 kynžvartský hrad pobořit a zakázal jeho obnovu. Už jeho syn Václav IV. ale dal povolení novým majitelům k jeho obnově.

Nový hrad Kynžvart byl nicméně znovu zničen za třicetileté války a od té doby chátral. Ačkoli jeho kamenné zdivo posloužilo stavbě zámku i obydlí prostých lidí, dodnes se z hradu zachovaly části hradeb i torzo paláce. Dostat se ke zřícenině s pěknou vyhlídkou do okolí můžete po žlutě značené turistické trase. Z centra města je to zhruba 1,5 km, převýšení činí 150 metrů.

Zámek Kynžvart – klasicistní sídlo kancléře Metternicha

Historie zámku Kynžvart sahá ke konci 16. století. V té době totiž získali kynžvartské panství Cedvicové, kteří již nechtěli bydlet v původním hradě vysoko na kopci. Místo toho si raději postavili zcela nový renesanční zámek v údolí na druhé straně panství. Nedlouho poté ale panství připadlo rodu Metternichů, kteří jej vlastnili až do konfiskace roku 1945. Metternichové jsou původem z Německa, svého času se ale Kynžvart stal jejich hlavním sídlem a později rod rozšířil i na Moravu a do Maďarska.

Během dlouhého panování Metternichů se původní renesanční zámek Kynžvart proměnil k nepoznání. Na konci 17. století se dočkal kompletních barokních přestaveb a přístaveb. Ani u nich ale neskončilo a v letech 1820 až 1839 se zámek přestavoval znovu, tentokrát ve stylu vídeňského klasicismu. Jeho tehdejší majitel Klemens Metternich totiž pracoval ve Vídni jako kancléř a žádal si proto náležitě reprezentativní sídlo. Tuhle podobu si zámek udržel podnes.

Zámek Kynžvart – parkování a otevírací doba

Zámek Kynžvart stojí zhruba 1,5 km za městem. Pěšky k němu můžete dojít po zeleně značené turistické trase, která vede kolem potoka. Případně můžete k zámku dojet autem, parkoviště je bohužel placené. Otevřen je v období od května do konce září každý den mimo pondělky. V dubnu a říjnu se otevírací doba omezuje pouze na víkendy. Součástí zámeckého areálu je i zámecký hotel v prostorách původních hospodářsko-správních stavení a pokud na výletě budete hledat občerstvení, tak také restaurace.

Prohlídky zámku Kynžvart

Základním prohlídkovým okruhem jsou Zámecké interiéry Metternichů. Metternichové v zámku sídlili po většinu jeho historie a jsou s ním neoddělitelně spojení. Současná podoba interiérů je dána zmiňovaným kancléřem Metternichem, který se v první polovině 19. století zasloužil o klasicistní proměnu zámku. Tematicky tak můžete nahlédnout do jeho pracovny, cenných sbírek rodu i do jím založené zámecké knihovny, která ukrývá třeba i vzácný fragment Starého zákona z 8. století.

Zajímavým prohlídkovým okruhem je i Muzeum a kabinet kuriozit. Kabinety kuriozit byly již od dob renesance oblíbeným výstřelkem mnoha vzdělaných šlechticů. Jednalo se o takové soukromé sbírky všelijakých artefaktů z celého světa. Takovouto zálibu pěstoval i kancléř Metternich, takže si v tomto západočeském zámku můžete prohlédnout pravé egyptské mumie, samurajské zbroje i kuriozní historické zbraně.

Zámek Kynžvart pak ještě nabízí dvě zkrácené speciální prohlídky, dětskou prohlídku (děti provází pohádkové postavy) a bezbariérovou prohlídku (v zámku jsou výtahy). Obě jsou však jen na rezervaci.

Zámecký park Kynžvart plný divů a zajímavostí

Park z 19. století patří s rozlohou 293 ha k největším zámeckým parkům u nás. Vznikl až v 19. století po vzoru anglických krajinářských parků a skrývá spoustu překvapení. Například lesní kaple sv. Kříže vystavěná jako polootevřený prostor s pseudogotickou architekturou, mimo jiné oblíbená pro svatby. Park obsahuje i několik rybníků, jeden z nich dokonce pojímá ostrůvek, na kterém se kdysi konaly pikniky. U jednoho z nich naleznete i původní kolový mlýn s hrázděným zdivem. Za zmínku stojí i mohutný obelisk věnovaný císaři Františku I. nebo třeba empírový pavilon na skalách, který sloužil jako čajovna.

Nechybí ani četné fontány, sochy a odpočívadla. Kromě toho je v parku i bývalý zámecký pivovar z počátku 17. století, upravený pak spolu se zámkem do klasicismu a používaný až do roku 1905. Park je volně přístupný veřejnosti po celý rok. Využít ale můžete i hodinovou komentovanou prohlídku Pod korunami stromů. Průvodce návštěvníky seznámí s historií a proměnami parku a ukáže jim ta nejkouzelnější zákoutí.

Zdroje: zamek-kynzvart.cz, pamatkovykatalog.cz, wikipedia.org, slavkovsky-les.cz, hrady.cz