V Chudenicích se kdysi sjížděli vzdělanci včetně Josefa Dobrovského. Zámeček proslavil rod Černínů

Název Chudenice nese jak městys v podhůří Šumavy nacházející se asi 11 km od města Klatovy, tak také zdejší zámek. Majitelem vesnice, tvrze a pozdějšího zámku byl od konce 13. století významný rod Černínů. Ve 14. století vznikla nejstarší tvrz, která byla později mnohokrát přestavována až do současné podoby zámku. Kromě této kulturní památky ale oblast nabízí další historické památky a spoustu turistického vyžití včetně krásné šumavské přírody, proto určitě stojí za pěkný výlet nebo dovolenou. Chudenice totiž rozhodně mají co nabídnout.

Historie zámku Chudenice

Prvním zaznamenaným majitelem Chudenic byl nejspíše zemský soudce a příslušník rodu Černínů Drslav z Chudenic ve 13. století. Městečko Chudenice patří vůbec mezi nejstarší české obce. V roce 1592 byla obec Chudenice zásluhou Humprechta Černína povýšena císařem Rudolfem II. na městys s právem erbu, pečeti a trhu. Od roku 2006 byl obci tento status znovu navrácen. Písemná zmínka dokládající existenci tvrze pochází až z roku 1603, kdy si Jindřich a Adam Černínové rozdělili pozůstalost po otci. Chudenice s dalšími vesnicemi připadly Adamovi. V roce 1622 Adam zemřel a zůstala po něm vdova Johanka z Lokšan a pět dětí. Tehdy se správy po stavovském povstání vojskem vypleněného zámku ujímá Adamův bratr Jindřich.

V 18. století přestal zámek sloužit jako panské sídlo a byl přestavěn na byty úředníků chudenického panství. V 19. století k chudenickému panství patřilo asi 45 vesnic včetně městečka Chudenic a Švihova. Po zrušení poddanství v roce 1848, které obyvatelé dřevařské a zemědělské obce uvítali, se stal ze zámku velkostatek, který zůstal až do roku 1945 ve správě rodu Černínů. Rod Černínů tak Chudenice nepřetržitě vlastnil od roku 1291 až do konce 2. světové války.

Po 2. světové válce byl zámek chvíli sídlem Lesního úřadu a poskytoval ubytování jeho zaměstnancům. V roce 1948 Chudenice převzala obec a začala zámeček využívat jako kulturní středisko. Byla tam zřízena knihovna, kino a také kuchyně jednotného zemědělského družstva, klubovna Socialistického svazu mládeže a rovněž byty. Zámeček se stal i sídlem Muzea Josefa Dobrovského a byly zde představovány různé expozice.

Prohlídkové okruhy zámku Chudenice

A co zámeček Chudenice nabízí dnes? Turisté si mohou prohlédnout muzejní expozice, které představují celou historii rodu Černínů. Zámecké pokoje a salonky jsou vybaveny historickým nábytkem a jinými památkami dochovaným po Černínech, původně se nacházely na nedalekém zámku Lázeň. První prohlídkový okruh nabízí prohlídku pokoje Josefa Dobrovského, zámecké knihovny, dámského budoáru s ložnicí, koupelnou a historickou vanou, jídelny, černé kuchyně a mnoha salonků, včetně toho orientálního. Dominantou je však takzvaný Andělský pokoj, k němuž se váže i pověst.

Ta vypráví, že se jednoho večera zjevil hraběti Humprechtovi Černínovi anděl. Ten mu předpověděl, že do tří dnů zemře. Hrabě druhý den ráno povolal místního kněze z kostela svatého Jana Křtitele a společně se svou rodinou vykonal pouť ke kapli svatého Wolfganga, na místo, kde dnes stojí rozhledna Bolfánek. Tam nechal sloužit mši a přijal všechny svátosti, které je potřeba přijmout při odchodu na onen svět. Třetí den pak skutečně zemřel. Jeho potomci pak nechali na klenbě vymalovat na památku této události anděla.

Pověst o černé kuchyni

O černé kuchyni se zase traduje, že zapříčinila vznik názvu rodu Černínů i Chudenic a zachránila jejich potomka před smrtí. V roce 1040 za vlády vévody Břetislava prý došlo k události, kdy jedné noci vtrhlo do chudenické tvrze bavorské vojsko a všechny obyvatele tvrze vyvraždilo. Chůva jako jediná společně s dědicem pánů přežila, protože se ukryla ve výklenku krbového komínu černé kuchyně, kde ji nikdo nenašel. Když bylo po všem a vyšla z úkrytu, miminko bylo celé černé. Venku se shromáždil lid a někdo řekl: „Aj chuděnec a jak jest černý. Bůh nám tebe opatruj, abys opět byl naším pánem.” Vévoda Břetislav pak poté, co se o tom dozvěděl, pojmenoval potomka rodu Černínem a místo Chudenicemi.

Dalším prohlídkovým okruhem jsou prostory tvrze, tedy nejstarší části zámku. Prohlédnout si můžete jedinou dochovanou baštu původní tvrze s expozicí obytného prostoru pána tvrze, kuchyni, sklad potravin se zbytky původního točitého schodiště a kuchyně. Také je k dispozici původní brána tvrze a zbytky želez od padacího mostu a dochované gotické střílny. Ve sklepech je pak i expozice útrpného práva. Prohlídka těchto prostor je možná pouze přes letní sezónu a s průvodcem. Jinak zámek nabízí celoročně různé kulturní akce.

Prohlídka muzea Josefa Dobrovského

V přízemí budovy Starého zámku se nachází muzejní expozice. V první části je expozice Josefa Dobrovského, expozice Národního obrození a expozice farnosti Chudenic. V druhé části pak rodná síň Jaroslava Kvapila, expozice entomologa prof. Jana Roubala, expozice řemesel, archeologie a expozice historie Chudenic a chudenických občanů. Tato místa si návštěvníci mohou prohlédnout samostatně a bez průvodce.

Původní chudenické muzeum bylo založeno v roce 1942 jako Síň Josefa Dobrovského na rozhledně Bolfánek. Zakladatelem byl Adolf Roubal. V roce 1948 se pak muzeum přestěhovalo do zámku. V roce 1975 zde byla umístěna expozice Josefa Dobrovského – zakladatele vědecké bohemiky a slavistiky a Antonína Zápotockého – autora knihy Rozbřesk, která se částečně odehrává ve zdejším kraji. V roce 2000 pak bylo v přízemí zámku Chudenice zpřístupněno dnešní muzeum nesoucí jméno Josefa Dobrovského, který v Chudenicích nějakou dobu žil a byl přítelem i vychovatelem dětí rodu Černínů.

Další tipy na výlet v Chudenicích a okolí

Rozhledna Bolfánek

Kromě zámku s Muzeem Josefa Dobrovského můžete navštívit rozhlednu Bolfánek, arboretum Americkou zahradu, Kvapilovo jezírko nebo zámek Lázeň svatého Wolfganga. Rozhledna se nachází na kopci Žďár, který má nadmořskou výšku 585 metrů a kterému se lidově říká Bolfánek. Je pozůstatkem kostela svatého Wolfganga z 18. století, který na tomto místě stál. Rozhledna zde byla potom vybudována od roku 1845, kdy byla věž dostavěna do výšky 45 metrů. Pracoval na ní tesařský mistr jan Kubát, který ji upravil do současné podoby. Na vrchol rozhledny vede 138 schodů a těšit se můžete na krásný výhled na celé široké okolí.

Zámeček Lázeň

Dalším návštěvním místem je zámek Lázeň, který se rovněž nachází na vrchu Žďár. Dříve se na tomto místě nacházel léčivý pramen, který se stal vyhledávaným místem poutníků i významných umělců a osobnosti kultury té doby. V 18. století zde nechal Jan Rudolf Černín vybudovat malý empírový zámek s hostinskými pokoji a lázeňským zařízením. Právě zde se sjížděla aristokracie a vzdělanci té doby. V jeho okolí se nachází i Americká zahrada, na jejímž budování se po botanické stránce podílel syn F. L. Čelakovského. Park nechal zřídit v 19. století Eugen Černín jako přilehlou zahradu k zámečku Lázeň. V parku rostou zeravy, cypřišky, douglasky, jedlovce a mnohé další vzácné dřeviny a byliny.

Kvapilovo jezírko

Cestou z parku na Bolfánek je umístěn pomník věnovaný Josefu Dobrovskému. V blízkosti je také Kvapilovo jezírko, které je památkou je známého chudenického rodáka, dramatika Jaroslava Kvapila. Právě toto jezírko jej inspirovalo k napsání pohádky, jež se později stala libretem Dvořákovy Rusalky.

Přes Chudenice vede spousta turistických tras a cyklostezek, které propojují významné turistické cíle. Dalším tipem na výlet může být i hezké město Domažlice, kde je rovněž toho hodně k vidění.

Zdroje: zamekchudenice.cz, turista.chudenice.info, otisk.org, wikipedie, Památky Čech, Moravy a Slezska: Pavel Juřík