Jen málokteré skalnaté údolí se těší takové slávě jako Grand Canyon. Amerika je také na něj patřičně hrdá. Tento přírodní útvar totiž podle údajů ze svého oficiálního webu přitahuje kolem 5 milionů turistů ročně. Průměrně 12 lidí tu také ročně přijde o život. Pokud však nepodceníte své síly, zažijete výlet, na jaký se nezapomíná. Poradíme vám, co všechno v kaňonu lze dělat a vidět.
Pět faktů o Grand Canyonu: Zajímavosti v kostce
- Grand Canyon oficiálně začíná na místě zvaném Lees Ferry a končí o 446 kilometrů dále na Grand Wash Cliffs.
- Úchvatná scenérie tohoto strmého údolí mu v roce 1919 vysloužila vyhlášení národního parku Grand Canyon. UNESCO tuto oblast připsalo na svůj seznam v roce 1979.
- Na nejhlubším místě je vzdálenost od okraje kaňonu k hladině řeky 1857 metrů! Tam spadnout opravdu nechcete.
- Nejstarší horniny na jeho dně přitom vznikly před 1,7 miliardami let. Stáří kaňonu se tradičně tipuje na 5–6 milionů let, ovšem objevily se důkazy nasvědčující, že mohl začít vznikat už před 70 miliony let.
- Počasí je tu jiné než mimo kaňon a odvíjí se od nadmořské výšky. Musíte být připraveni na cokoliv!
Kde leží Grand Canyon? Mapa napoví, odkud je přístupný
Kde vlastně najdeme Grand Canyon? Arizona – stát na jihozápadě Spojených států amerických. Konkrétněji řečeno, jde o kaňon řeky Colorado, která státem protéká na severu. Už když se člověk podívá na mapu této oblasti, je jasné, že terén nebude žádný med.
Hory, do kterých se řeka Grand Canyonu – Colorado – zařezává, mají přes 1000 metrů nad mořem. Některé vrcholy se tyčí přes 1500 nebo 2000 metrů nad mořem. Ne že byste se ke kaňonu nemohli dostat z úplně kterékoliv strany, ale lidé sem samozřejmě chodí po stezkách. Vsi, kam jezdí veřejná doprava, jsou domovem návštěvnických center a vstupních stanic, takže přístup je celkem jasně daný.
Kudy ke Grand Canyonu: Kde je více lidí a kde více možností
Naprostá většina návštěvníků se pohybuje po jižním okraji Grand Canyonu. Hloubka je velká a stavba mostů moc nepřipadá v úvahu, takže jen málokdo navštíví obě strany po sobě, ale také je to možnost. Z jednoho břehu na druhý se můžete svézt minibusem Trans-Canyon Shuttle, který jezdí od půlky května do půlky října.
Jižní břeh je oblíbenější, protože je mnohem lépe dostupný autem i veřejnou dopravou. Nejbližší mezinárodní letiště jsou ve Phoenixu, Flagstaff a Las Vegas – dojedete sem z nich autem za pár hodin. Místní letecké linky obsluhují také to úplně nejbližší letiště, Grand Canyon Airport. Ke kaňonu jezdí z větších měst také autobusy minimálně tří společností a dvě vlakové linky.
Branou ke Grand Canyonu je na jižním břehu Grand Canyon Village a Desert View. Najdete zde návštěvnická centra, kde se můžete informovat o všech možnostech, a pohodlné trasy až ke kaňonu.
Kdo se chce vyhnout většině lidí, může se svézt na severní břeh. Přístup je však možný až v letní sezóně, jinak jsou tu vstupní stanice a návštěvnické centrum uzavřeny. K severnímu okraji se dostanete přes vjezd jižně od Jacob Lake nebo autobusem z jižní strany kaňonu.
Nevada: Stát USA, který zaujme všechny outdoorové nadšence
Geologie Grand Canyonu – jak vznikl a na jakém podloží?
Pro ty, které to zajímá, připojujeme něco málo o geologii Grand Canyonu. Vznik této průrvy má na svědomí vodní tok, dnes zvaný Colorado. Pro proběhnutí tohoto procesu je klíčové nadzvednutí útvaru zvaného Coloradská plošina – i když není zrovna jisté, jak se toto zvednutí odehrálo. Jeho výsledkem byla řeka, která svým působením vyryla do krajiny hluboké údolí. Jak bylo řečeno, nejčastěji přijímaným údajem stáří kaňonu je 5 až 6 milionů let.
Díky své hloubce kaňon odhaluje jeden a půlkilometrový průřez vrstvami hornin, které v oblasti kdysi vznikly. Nejstarší horniny, tedy ty nejníže, vznikly v proterozoiku a jsou metamorfického původu – přeměněné teplotou či tlakem. Najdeme zde konkrétně žulu, což je původem vyvřelina.
Prostřední vrstvu tvoří takzvaná „Grand Canyon Supergroup”, což je skupina sedimentů, hlavně pískovců. Tyto horniny nejsou o moc mladší než metamorfické horniny pod nimi. Nakonec tu máme třetí hlavní vrstvu, což jsou prvohorní vrstvy pískovců. V těchto vrstvách můžeme vidět zkameněliny, protože tehdy už na naší Zemi existovaly komplexnější formy života.
Obyvatelé Grand Canyonu: Živočichové i původní národy
Uvidíte-li v Grand Canyonu zvířata, záleží na tom, s kolika souputníky je budete na dálku plašit. Kaňon však rozhodně není tak pustý, jak vypadají jeho písčité skály. Podle webu NPS zde žije 8 druhů obojživelníků, 48 druhů plazů, 447 druhů ptáků, 91 druhů savců a samozřejmě spousta bezobratlých. V řece žije poměrně málo ryb, protože je horká a bahnitá.
Že je Grand Canyon národním parkem, tedy má jistě své opodstatnění. Četná navštěvovanost zdejší fauně nejspíše moc neprospívá. Díky náročnému terénu však je rušení zvířat aspoň trochu ztíženo. Když budete mít štěstí, uvidíte tu například chřestýše, korovce, skunky, pumy, ptáka rybaříka či ropuchy. K nejvzácnějším druhům zde patří například kondoři, chřástalové, bizoni či puštíci.
S Grand Canyonem jsou spjaty i původní americké národy. Prvními indiány, kteří kaňon obývali, byli už před tisíci let Pueblané. Později se přidal i kmeny Cohonina a Sinagua, jejichž potomci oblast obývají dodnes, stejně jako Navahové. Na západě národní park sousedí s rezervací kmene Havasupai.
Úplně novou érou je turistika v Grand Canyonu. Historie jeho rekreačního využití začíná na konci 19. století, kdy nedaleko od něj vznikla železnice. Kaňon uchvátil i samotného prezidenta Roosevelta, národním parkem se však stal až za jeho následníka W. Wilsona.
Výhledy nad Grand Canyonem
Ti nejvíce opatrní návštěvníci si mohou užít procházku po stezce nad kaňonem a navštívit některá vyhlídková místa. Cesta na jižním okraji je rozdělená na tři úseky: Desert View Road, Grand Canyon Village a Hermit Road. K nejkrásnějším vyhlídkám patří Yavapai Point, Mather Point a Yaki Point.
Na západním konci Hualapajové spravují a provozují speciální vyhlídkové místo Skywalk. Jde o podkovovitý balkon na kraji kaňonu, díky kterému se můžete cítit, jako byste se vznášeli.
Sportovní vyžití v Grand Canyonu: Kola, muly, loďky…
Krásy tohoto místa lze prozkoumat během dvou dnů. Pokud však chcete opravdové dobrodružství, vezměte si na návštěvu Grand Canyonu dovolenou. Žijete-li sportem a nebojíte-li se aktivního odpočinku, tato průrva v zemi je pro vás jako dělaná.
Čím níže sestoupíte do kaňonu, tím méně závratná hloubka bude logicky pod vámi. Přesto je sestup pochopitelně méně namáhavý než procházka po okraji. Nejdřív totiž musíte namáhat kolena z kopce a pak, když už se pomalu budete chystat na pokoj, vás teprve čeká makačka do kopce. A pak je tu to nesmírné horko – kvůli velkým teplotním rozdílům je dokonce nebezpečné slézt dolů a zase vylézt nahoru během jediného dne. Do kaňonu se můžete svézt i na mulách, což ale také nemusí být vrchol komfortu.
Vodáky tu čeká pořádná výzva – sjet Grand Canyonem řeku Colorado. Pokud chcete projet celý kaňon, čeká vás třítýdenní plavba, kterou Whitewater Guidebook hodnotí jako obtížnost IV+. Vzhledem k tomu, že spát se dá jen v oficiálních kempech, jde o plavbu spojenou s túrou. Absolventi však prý říkají, že sestupy a výstupy kaňonem patří k nejlepším částem tohoto zážitku.
Navštivte Grand Canyon zadarmo! Dny v roce 2022, kdy se neplatí vstupné
Pěší turista nebo cyklista za návštěvu kaňonů zaplatí 20 amerických dolarů. Pokud s sebou berete motorové vozidlo, ještě si připlatíte (oblast, na kterou se vjezd vztahuje, je rozšířená za hranice samotného areálu, kde se s autem jezdit nedá). Vstupenky se dají zakoupit online nebo na třech vstupních stanicích u cest vedoucích k národnímu parku.
Kdo má v plánu letos navštívit USA, má možnost ušetřit za vstupenku do Grand Canyonu. Podle webu National Park Service jde o následující data:
- 16. dubna – první den Týdny národních parků
- 4. srpna – nově zavedený „svátek” Great American Outdoors Day
- 24. září – National Public Lands Day
- 11. listopadu – Den veteránů
Úplně zadarmo to nebude – vzhledem k cenám dopravy, ubytování či půjčení sportovního vybavení. Ty ušetřené čtyři stovky však jistě přijdou vhod.
Aktivní dovolená v Utahu: Hory lákají k túrám i lyžování!
Bezpečnost v Grand Canyonu: Neblbněte, jděte pomalu a pijte vodu!
Co když spadnu do Grand Canyonu? Vyhlídky na to, že se domů vrátíte živí a zdraví, jsou naštěstí poměrně velké – ročně tu lze napočítat miliony návštěv. Občas se tu však stane veliké neštěstí vinou jedné či více z mnoha příčin. Novinář Thomas M. Myers smrti sepsal v knize Over the Edge: Death in the Grand Canyon. Do roku 2001 autor napočítal 53 pádů, 65 smrtí vlivem prostředí, 79 utonutí, 242 obětí leteckých nehod a pár dalších způsobů úmrtí. A statistiky stále rostou.
Vzhledem k tomu, že je v Grand Canyonu počasí jak na apríla, nepodceňte vhodnou výbavu. Klima se tu tvoří téměř nezávisle na okolí. Jedna důležitá věc, která už výše zazněla, však platí pořád. Čím níže sestoupíte, tím větší horko vám bude. Musíte postupovat pomalu a pozvolna, jinak to vaše tělo neunese. V létě bývá na dně kaňonu kolem 40° C!
Více lidí tu zemřelo na dehydrataci nebo přehřátí než následkem pádu. Podle knihy I pády však zavinily několik smrtí. Chcete-li si udělat fotku nad Grand Canyonem, poloha na úplném okraji útesu možná úplně nestojí za to riziko. Pískovce erodují a mohou se pod vámi sesypat, sejdete-li ze stezky. T. Myers v rozhovoru s Arizona Daily Sun popisuje i několik případů pádu při neopatrném focení. Nejvíce tragikomický je pravděpodobně osud muže, který chtěl dceru vystrašit tím, že předstíral pád, a pak opravdu spadl do kaňonu.
Zdroje:
NPS.gov, USGS.gov, Cestování po USA, Explore the Canyon, My Grand Canyon Park, Whitewater Guidebook, Wikipedia, Arizona Daily Sun
6 fotek 
