Třebíč je přehlídkou památek UNESCO. Co zde určitě nevynechat?

Třebíč je druhým největším městem kraje Vysočina a nachází se přibližně mezi Brnem a Jihlavou. Hned několik jejích památek je zapsáno v seznamu UNESCO – bývalý klášter s bazilikou a židovská čtvrť se synagogou a židovským hřbitovem. Pojďme se podívat, co je na těchto památkách tak jedinečného, že si vysloužily místo na prestižním mezinárodním seznamu.

Benediktinská Bazilika svatého Prokopa

Raná historie Třebíče se pojí především se založením benediktinského kláštera v roce 1101 dvěma knížaty z moravské větve Přemyslovců. Již v roce 1104 vznikla na místě dnešní baziliky dřevěná kaple svatého Benedikta. Klášter rychle bohatnul a stával se kulturním centrem celé oblasti, takže se rychle začal rozrůstat. Brzy potřeboval i nějaký výstavní chrám – a to rovnou ten největší na celé Moravě, alespoň v době vzniku. V letech 1240 až 1260 tak byla vystavěna na místě původní kaple bazilika ve výjimečném přechodném stylu mezi románským a gotickým slohem. Na románský sloh upomíná především celý půdorys stavby, nádherná krypta, a původně románské je i prostřední kruhové okno v hlavní apsidě. Zbytek stavby, především pak celá klenba, už vychází z gotiky.

Poté, co byl v 16. století klášter opuštěn mnichy a předělán na panství, bazilika se používala ke světským hospodářským účelům a chřadla. Až v 18. století je polorozpadlá stavba opětovně rekonstruována ve stylu barokní gotiky a nově vysvěcena svatému Prokopovi, středočeskému benediktinovi z 11. století. Naposledy se bazilika renovovala v letech 1924-1935 a od roku 2003 je v seznamu UNESCO.

Pelhřimov = město rekordů i historických památek. Co přesně tam najdeme?

Nevšední historie Zámku Třebíč – od benediktinů po Valdštejny

Třebíčský zámek má velice netypický původ. Zatímco většina českých zámků vznikla buď přestavbou z původního hradu, nebo jako novostavba, ten Třebíčský je opět spjat s benediktinskými mnichy. Kdysi totiž býval jejich klášterem. Ten dosáhl svého vrcholu někdy ve 13. a 14. století, pak už jeho sláva začala pomalu upadat. První ranou byly husitské války, po kterých ještě klášter získal poslední prostředky na to, aby se opevnil hradbami, baštami a věžemi. Druhou a fatální ranou pak v roce 1468 byla uherská vojska. Silně poškozená klášterní pevnost musela po jejich útocích přejít do světského vlastnictví.

Poté co klášter prošel pod rukama několika různých majitelů a mniši už byli nadobro vyhnáni, rozhodli se jej Osovští z Doubravice předělat v druhé polovině 16. století na renesanční zámek. Začátkem 17. století pak zámek získali Valdštejnové, kteří jej zase upravili barokně a část interiérů i rokokově. Valdštejnové zámek vlastnili až do roku 1945, kdy byl zestátněn. V rámci komentované prohlídky Valdštejnové na Třebíči si můžete interiéry zámku prohlédnout v podstatě tak, jak je poslední šlechtičtí majitelé zanechali. Kromě loveckého salonu, dětského pokoje, ložnic a dalších místností si můžete prohlédnout třeba i dobové rodinné fotografie.

Expozice na zámku v Třebíči

Celou historií kláštera a zámku od benediktinů po barokní přestavby vás na nedávno zrekonstruovaném zámku provede klášterní expozice Svět portálů a bran. Pokud vás zase tolik nezajímá vesměs architektonická a sakrální výstava, pak vás určitě zaujme muzejní expozice Lidé. Místa. Ostudy. Tato výstava zajímavých artefaktů se už zaměřuje na světskou každodennost lidí a jejich rolí na Třebíčsku v proměnách časů. V několika tematických okruzích tu jsou zastoupeni staří řemeslníci i modernější dělníci, obránci a dobyvatelé od husitů po světové války, umělci, přírodovědci, a nakonec i cestovatelé a dobrodruzi. Můžete se tak třeba dozvědět, kde se ve sbírce muzea vzalo samurajské brnění.

Nejkrásnější české město Telč. Proč jej National Geographic zařadil na seznam nejlepších výletů?

Židovské památky UNESCO v Třebíči

Židé v mnoha českých městech žili již od středověku a zpravidla měli vyhrazenu vlastní čtvrť oddělenou od křesťanských obyvatel. Po holokaustu však jejich domy často zůstávaly opuštěné a chátraly, stejně jako jejich synagogy. V naších městech tak dnes z původních židovských ghett zbývá většinou jen pár zachovaných staveb, pokud vůbec nějaké. Nikoli však v Třebíči, kde celé ghetto zůstalo výjimečně zachováno, a to dokonce i na celoevropské poměry. Není tak divu, že se dostalo i s židovským hřbitovem roku 2003 na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Celá židovská čtvrť se i s nedalekým hřbitovem nachází v srdci Třebíče u řeky Jihlavy, nepříliš daleko od baziliky se zámkem. Jedná se o takové městečko ve městě, kde svého času žilo až 1600 obyvatel. Celkem se zachovalo asi sto obytných domů a k tomu i rabinát, chudobinec, škola, radnice, a především pak dvě synagogy. Z Přední (Staré) synagogy je dnes už kostel husitské církve a za oltářem tu vedle sebe bok po boku stojí husitský kalich a židovský sedmiramenný svícen.  Zadní (Nová) synagoga z roku 1669 si však zachovala svou judaistickou tvář. Po nákladných rekonstrukcích v 90. letech je v ní umístěna židovská expozice s modelem celé čtvrti, a především Turistické informační centrum.

Prohlídkové okruhy v židovské čtvrti

Po židovské čtvrti se můžete volně procházet a nasávat atmosféru dávných dob, nebo také můžete využít služeb průvodce. Komentované prohlídky se objednávají v informačním centru alespoň 2 dny předem pro nejmíň 5 osob. Na výběr je ze dvou okruhů.

První okruh (1,5 až 2 hod.) vás při procházce čtvrtí seznámí s nejzajímavějšími místy a pamětihodnostmi, se samotnou Zadní synagogou i s Domem Selihmanna Bauera. Tento dům stojí hned vedle synagogy a nachází se v něm expozice věnovaná běžnému životu židovské rodiny za první republiky. V přízemí si prohlédnete hokynářství s dobovým zbožím, pokladnou i sochou samotného Bauera, který zrovna z okna vyhlíží zákazníky. V patře domu se pak nachází obytná část s ložnicí a předměty denní potřeby.

Lipnice nad Sázavou: Hrad, kde dělal průvodce sám Jaroslav Hašek

Druhý okruh (2 až 2,5 hod.) je v podstatě to stejné, jen doplněné o návštěvu třebíčského židovského hřbitova. Ten patří mezi největší i nejzachovalejší v Česku, a i toto místo posledního odpočinku 11 000 lidí patří do seznamu UNESCO. Nejstarší náhrobek pochází zřejmě z roku 1631. Naopak nejnovější přístavbou je obřadní síň z roku 1903, kolem které se do hřbitova vchází. Hřbitov ale můžete prozkoumat na vlastní pěst i bez průvodce.  V informačním centru si lze navíc zdarma vyzvednout brožuru o jeho historii a zajímavostech.

Zdroje: trebic.cz, farnost-bazilika.cz, visittrebic.eu, zamek-trebic.cz, vysocina.eu, novinky.cz