Mnoho lidí svou vášeň pro knihy pěstuje i na cestách. Jste-li jedním z nich, což takhle podívat se na místa, kde autoři našich klasických děl trávili čas a čerpali inspiraci?
Památka Petra Bezruče
Největším bardem Moravskoslezského kraje byl Petr Bezruč – rodným jménem Vladimír Vašek. Jeho básně nesou tesknou atmosféru, objevují se u něj sociální témata (nespravedlnost k prostému lidu, kruté podmínky práce slezských havířů, česko-polské konflikty), ale také přírodní lyrika.
K tomuto básníkovi se pojí vícero míst. Zaprvé například stará pošta v Místku, kde působil jako poštovní úředník. Budova nyní funguje jako penzion a nachází se na ní Bezručova pamětní deska.
Bezručův srub a pomník Maryčky Magdonové
Autentickou expozici jménem Krajem Petra Bezruče najdete v Bezručově srubu na Ostravici, který se otevírá v období od května do října. Srub je spravován Slezským zemským muzeem. Stejně tak i Bezručův památník v Opavě, významné muzeum pro místní kulturu, ten je však do května 2020 v rekonstrukci.
Na hřbitově ve Starých Hamrech byl také postaven pomník jeho nejslavnější literární postavě – Maryčce Magdónově. Reliéf s Maryččinou sochou a úryvkem z básně byl odhalen na Bezručovy 65. narozeniny a jeho autorem je Augustin Handzel.
Babiččino údolí se Starým bělidlem
K české literatuře neodmyslitelně patří Božena Němcová, jedna z vůdčích osobností literárních směrů 19. století. Volnomyšlenkářská spisovatelka, která si za života prošla nemnohým strádáním, Česku darovala povídky, básně, cestopisy a široký soubor sepsaných klasických pohádek; nejvíce ji však proslavil román Babička, inspirovaný vlastním dětstvím.
Babiččino údolí se nachází v Ratibořicích severovýchodně od Hradce Králové. Tam si můžete prohlédnout chalupu, kde se děj knihy odehrává, Staré bělidlo. Uvnitř nahlédnete do vesnického způsobu života. Poblíž stojí také mlýn popisovaný v knize a pomník Babičky – sousoší babičky s dětmi, dílo sochaře Oty Gutfreunda.
Muzeum Boženy Němcové
Božena Němcová pobývala po své svatbě v kupeckém domě v Červeném Kostelci. Život maloměsta se stal inspirací pro její povídku Chudí lidé. Během 20. století se z domu stalo muzeum s dobovým nábytkem, v zahrádce leží symbolický hrob Viktorky. Tento památník můžete navštívit od května do září.
Spisovatelka má také vlastní stálou expozici v městském muzeu v České skalici. Bylo otevřeno v roce 1931 jakožto první české literární muzeum. Expozice však bude otevřena až od poloviny června letošního roku.
Čapkova vila na Vinohradech
Karel Čapek je nehynoucím prototypem všestranného a uvědomělého literáta. Jeho dílo zahrnuje široký žánrový okruh, nejslavnější jsou však jeho hry R.U.R., která celému světu předem pojmenovala roboty, a Bílá nemoc, varující před nacismem. Dvojdům, kde bydlel se svým bratrem, malířem Josefem Čapkem, byl významným místem pro českou demokracii.
Právě zde se totiž každý pátek odpoledne scházeli demokraticky orientovaní umělci a politici, později označovaní jako pátečníci. Jmenovitě například Karel Poláček, Eduard Bass, Ferdinand Peroutka a samozřejmě naši první dva prezidenti T. G. Masaryk a Edvard Beneš.
Část domu, kde žil Josef Čapek, je dodnes obývána. Ta Karlova je nyní chráněnou památkou a od roku 2013 patří městské části Praha 10. Většinou bývala veřejnosti nepřístupná, avšak na podzim 2018 byla ke stému výročí krátkodobě otevřena. Na jaře 2019 začala rekonstrukce, která má vést k vytvoření pietního muzea.
Památník Karla Čapka na Strži
Kromě této významné vily se k tomuto spisovateli pojí také dům ve Staré Huti u Dobříše, který dostal v roce 1935 jako svatební dar. Čapek údajně ochořel zápalem plic, který jej nakonec přemohl, když právě tento dům opravoval po povodni.
Nyní zde funguje muzeum s expozicí věnovanou jak autorovi samému, tak jeho ženě, herečce a spisovatelce Olze Scheinpflugové, a jeho dobrému příteli, novináři Ferdinandu Peroutkovi. V areálu najdete také pomník Dášeňky. Vesnicí vedou tři okruhy Naučné stezky Karla Čapka s mnoha zajímavými informacemi o přírodě.
Bratři Čapkové mají také muzeum v Malých Svatoňovicích, kde vyrůstali.
Stezka spisovatelů v Mariánských Lázních
V Mariánských Lázních se loni v létě otevřela turistická atrakce, která je na literární autory přímo zaměřená. Jedná se o naučnou trasu pojednávající o životě a díle významných spisovatelů, kteří město a jeho lázně navštívili – například takoví velikáni jako Johann W. von Goethe, Josef Dobrovský, Jaroslav Seifert, Franz Kafka nebo dokonce Mark Twain.
Za projektem stojí městské informační centrum a knihovna, spolu s architektkou Ludmilou Míkovou. Po městě je rozmístěno 11 vzdělávacích panelů, které vám zajistí procházku příjemnou pro nohy i pro mozek. Součástí stezky je také literární kvíz k prověření nabytých znalostí účastníků.
