Teplice jsou nejstarší české lázeňské město. Navštívit zde můžete zámek, hrad či botanickou zahradu

Teplice jsou větším městem s 50 tisíci obyvateli v Ústeckém kraji, které proslulo především svým lázeňstvím. Jedná se o nejstarší lázně u nás, a možná i v celé střední Evropě. Od teplých pramenů ostatně pochází název celého města. Za návštěvu však kromě lázeňských areálů stojí i hrad Doubravka, Zámek Teplice s muzejními expozicemi  i botanická zahrada s obřími skleníky.

Původ Teplic a jeho lázeňské pověsti

Renesanční Hájkova kronika datuje objev teplických termálních pramenů již do roku 762. Podle ní na něj narazili pastýři a podle legendy pramen vyléčil kulhající prase. Když to pak běžel sdělit zemanovi jménem Kolostůj, založil tento místní vládce Teplice. Český kronikář Václav Hájek si toho sice ve svém díle celkově mnoho navymýšlel a vybájil, nicméně v tomhle nebyl zas tak daleko od pravdy. Ba co víc, současné archeologické výzkumy odhadují dokonce ještě dávnější známost teplických pramenů u Keltů a Římanů kolem roku 0. Přímo v hlavním pramenu se totiž našly jejich mince – zvyk házet mince do kašny má nejspíš mnohem starší kořeny, než by si dnešní člověk pomyslel.

Trochu věrohodnější kronikář Vincentius pak zmiňuje, že královna Judita (manželka Vladislava II.) dala u teplých pramenů v půlce 12. století zřídit klášter benediktinek. Ten byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli, patronu vod. Lze dost dobře předpokládat, že léčivé prameny řeholnice využívaly v duchu křesťanství k léčbě potřebných. Nějaká ves či osada jménem Teplice tu už nejspíš existovala, nicméně skutečné opevněné město v pravém slova smyslu tu pravděpodobně vzniklo až někdy ve 13. či 14. století.

Krátký odpočinek v lázních dokonale uvolní vaše tělo i mysl. Kde si odpočinout?

Význačné lázeňské domy v Teplicích

Podíváme-li se na teplické lázně z dnešního pohledu, nejstarší dochovaným lázeňským komplexem je Lázeňský dům Beethoven ve srdci Teplic. Celý areál propojených budov, nazývaný také Thermalium, nese znaky klasicismu, novorenesance i novobaroka. Obklopen je lázeňským parkem s těmi nejproslulejšími teplickými fontánami. Hned za areálem je pak teplický zámek a Zámecká zahrada.

Proslulý skladatel navštívil Teplice na doporučení svého lékaře nejmíň dvakrát, a to v letech 1811 a 1812. Podruhé se zde dokonce osobně setkal s J.W. Goethem a během pobytů rozpracovával své symfonie č.7 až č.9. Na stěnách místní restaurace visí Beethovenova díla psaná jeho rukopisem a v jeho pokoji se lze dokonce ubytovat.

Nedaleké Císařské lázně zase nesou své pojmenování po jiném slavném hostu, císaři Františku Josefu I., nicméně Teplice hostily mnoho význačných šlechticů dávno předtím. Poslední větší přestavba v letech 1912-1914 dala budově novobarokoní podobu, kterou mají dodnes. V podobném historizujícím novobarokním duchu jsou pak i Kamenné lázně. Ve všech těchto lázeňských domech se specializují především na léčbu a rehabilitaci pohybového ústrojí a nervových onemocnění u dospělých i u dětí.

Botanická zahrada Teplice

Teplice nejsou jen městem lázeňských domů, zahrad, kolonád a malebných náměstíček. Velice oblíbená je i Botanická zahrada Teplice. Její výstavní skleníky vznikly již před sto lety a jejich celková rozloha je 2700 m². V jednotlivých sklenících navštívíte biotopy z celého světa s odlišnými teplotami a vlhkostí vzduchu. Xerický skleník (sukulentní) přináší do Teplic mexické polopouště i vyprahlé části Afriky a Madagaskaru. Pořádně vlhké a horké jsou pak Tropický skleník a Subtropický skleník, který navozuje deštné lesy z rovníkové Afriky, Asie a Jižní Ameriky i prostředí Nového Zélandu. Nechybí masožravé rostliny, vzácné orchideje a obdobné botanické speciality.

Ještě větší je pak venkovní expozice, která obsahuje polopouštní, prérijní i pouštní expozice ze všech kontinentů světa. Tedy kromě Antarktidy, která svými chudými mechy, lišejníky a pouhými třemi kvetoucími druhy rostlin příliš botanického zájmu nevzbuzuje. Botanická zahrada je otevřena celoročně (s několika omezeními přes zimu) každý den mimo pondělky s plným vstupným za 100 Kč se zvýhodněním pro rodiny s dětmi. Vedle toho si můžete předem zamluvit komentovanou prohlídku buď skleníkové expozice (1 hod.) nebo venkovní expozice (1 hod), případně obou naráz na dvě hodiny. Cena za jeden okruh činí 350 Kč + vstupné, přičemž se musí sejít nejméně 5 osob.

10 nejlepších míst na Slovensku, která musíte navštívit

Zámek Teplice

Původní ženský benediktinský klášter neměl příliš dlouhého trvání. Zkázou pro katolické benediktinky byly samozřejmě husitské války, po kterých již přešel do světských rukou husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic. Klášter byl přestavěn na hrad, který byl zase v polovině 16. století přestavěn na renesanční zámek. Konečnou architektonickou podobu pak zámek dostal na přelomu 18. a 19. století, a to klasicistní a novogotickou.

Dnes v zámku sídlí Regionální muzeum v Teplicích. Expozice vás seznámí s pravěkou i starověkou minulostí regionu, kdy Keltové i Římané uctili místní vodní božstva bronzovými šperky a mincemi. S tím se pak pojí expozice lázeňství od dávné keltské historie přes řeholnice kláštera po současnost. Teplice také prosluly sklářským, keramickým i porcelánovým průmyslem, ke kterému jsou na Teplicku vhodné zdroje. Snad i díky přítomnosti mnoha velice bohatých návštěvníků lázní tu mohly kromě obyčejného užitkového skla vznikat i luxusní skleněná díla ve stylu předválečné secese i pozdějšího Art deco. A jelikož se stále jedná o zámek, můžete si tu i prohlédnout historický Rokokový sál, Hudební salón, ve kterém údajně hrál F. Lizst a skromný Modrý salónek.

Hrad Doubravka

Hrad na Doubravské hoře (392 m.n.m.) na okraji Teplic tvoří dominantu nad lázeňským městem. Postavil jej takřka na konci středověku Jan z Vřesovic. Po událostech třicetileté války byl hrad cíleně pobořen, aby jej v příštích válkách nemohl zneužít nepřítel. Zbyla z něj jen zřícenina, která přitahovala především romanticky založené lázeňské hosty. V roce 1855 tu proto vznikla první výletní restaurace a v roce 1884 se zřícenina dočkala romantické pseudogotické přístavby. Dnes už je tu jen po dobu sezóny od dubna do října skromnější občerstvení (gril, párek v rohlíku, špekáčky na ohniště). V hradu dnes sídlí klub radioamatérů (asociace AVZO), takže by vás nemělo překvapit, že z něj trčí spousta antén.

Zdroje: teplice.cz, lazneteplice.cz, zamek-teplice.cz, regiony.rozhlas.cz, hrad-doubravka.cz, visitteplice.com, cesky.radio.cz, regiony.rozhlas.cz