Svojanov. Proč je na tomto hradě nejvíce zazděných lidí?

Pokud vás lákají záhady a tajemství, navštivte hrad Svojanov. Právě tento hrad je pověstný tím, že na něm bylo zazděno nejvíce lidí. Jak a proč se to stalo? Jaká je historie hradu a co na něm všechno zažijete?

Zřícenina hradu Svojanov láká turisty

Gotický hrad Svojanov, nebo spíše jeho zřícenina, se nachází ve Svojanově v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Hrad pochází ze 13. století. Po smrti Přemysla Otakara II. připadl královně Kunhutě, která jej odkázala svému milenci, a tím nebyl nikdo jiný než Záviš z Falkenštejna, s nímž měla Kunhuta také syna Ješka. Záviš na hradě posléze pobýval se svou třetí ženou Alžbětou, se kterou počal dalšího potomka. Záviš však byl v roce 1290 popraven a hrad nakonec připadl císařské koruně.

Během třicetileté války při dobývání Švédy hrad zničil požár. Dnes z něj zůstala oblíbená a dobře zachovalá zřícenina, kde se v průběhu sezóny pořádají nejrůznější akce. Dominantu tvoří 26 metrů vysoká věž, na kterou lze také vystoupat a užít si nádherný výhled na okolní krajinu. To ale zdaleka není všechno. Při návštěvě hradu vám bude nejspíše běhat mráz po zádech…

Hrad Svojanov a jeho temná minulost

Hrad Svojanov má poněkud temnější pověst. Je totiž vyhledávaným místem záhadologů a milovníků tajemna. Traduje se, že na hradě pořádně straší! A zřejmě je k tomu i vážný důvod. Při rekonstrukci hradu na konci 19. století bylo objeveno 11 zazděných koster dětí. Kromě nich byla na jiném místě hradu nalezena zazděná kostra velkého muže, dále též ženy, a asi před dvěma roky se v médiích řešil nový objev, který se týkal záznamu z georadaru. Ten zřejmě poukazuje na dalšího zazděného člověka uvnitř věže.

Na mnohých hradech se běžně nacházejí pozůstatky zazděných žen či dětí. Zpravidla se tyto lidské oběti zaživa zazdívaly kvůli kruté tradici. Kdysi se totiž věřilo, že když se při stavbě hradu obětuje lidský život, nejčastěji to byla nevinná panna nebo dítě, stavba získá energii i životnost a bude dobře ochráněna před nepřáteli a živelnými pohromami. Obvykle se jednalo o jednu či dvě lidské oběti, a většinou také v rámci nějakého jejich trestu. Svojanov ale daleko předčí jiné hrady. Není těch zazděných osob už přece jenom nějak moc?

Pověsti o Kateřině na hradě Svojanově

K zazděným ženám na Svojanově se váží dvě pověsti. První nebohá Kateřina byla zbožná paní Kateřina z Lichtenburka, která se zamilovala do kováře. Bohužel se pak musela provdat za majitele hradu Hertvíka Žehušického, ale lásky ke kováři se nevzdala a tajně se s ním scházela. Když došlo k prozrazení, Hertvík nechal kováře krutě popravit a Kateřinu zaživa zazdít. V roce 1805 prý byla údajně skutečně na hradě nalezena kostra zazděné ženy.

To ale nebyla jediná Kateřina, která na hradě tragicky zemřela. Další Kateřina prý zemřela hrůzou ve sklepě, kam ji zavřel její druhý manžel Karel Záruba z Hustířan – bratr jejího zemřelého muže, jenž padl při obléhání hradu Švédy. Švagr se ale zrovna jako gentleman neprokázal. Našel si perspektivnější nevěstu a Kateřiny, dokonce prý těhotné, se zbavil tak, že ji zamkl ve sklepě. Když ji po čase našel ve sklepě mrtvou, vypadala tak děsivě, jakoby zemřela čirou hrůzou. Pán hradu Karel Záruba ji nechal zazdít, ale temným vzpomínkám a výčitkám se nevyhnul. Kateřina ho chodila strašit a nakonec ho dohnala k totálnímu šílenství a následné smrti.

Přestože pak prý Kateřinu řádně pohřbili, na hradě její duch straší dodnes. Těžko však soudit, která Kateřina to na hradě vlastně straší, protože zlého se tam odehrálo mnoho. A aby to nestačilo, při přestavbě v roce 1801 prý tragicky zahynula dceruška tehdejších majitelů, na kterou spadlo lešení. Asi nikoho nepřekvapí, že se rovněž jmenovala Kateřina. Podle svědků prý ještě došla do další místnosti, kde se krvavými dlaněmi opřela o stěnu. Otisk tam zůstal dodnes a nebylo možné jej žádným způsobem odstranit. Na tomto místě dnes stojí skříň, která diskrétně zakrývá svědectví této dávné tragédie.

Další zazděný člověk na hradě Svojanově!

Poměrně nedávnou novinkou jsou snímky z georadaru, který prý odhalil přítomnost přibližně 150 cm vysoké postavy ve věži, a to v dutině, která má asi dvakrát dva metry. Postava, která odpovídá výšce středověkého člověka, prý vypadá jakoby měla sepjaté ruce. Bourání zdi však není možné, ale pokud by do malého otvoru ve zdi mohla nahlédnout kamera, kdoví co by nám ukázala…