Řecko je oblíbenou a hojně navštěvovanou turistickou destinací. Ne všude se však nacházejí dostupná místa, zejména pro obě pohlaví. Například posvátnou horu Athos mohou navštívit pouze muži, neboť je zcela zapovězena ženám, a dokonce i zvířatům ženského rodu. Odkud toto nařízení pochází, a jakou má hora historii?
Povolení k pobytu na hoře Athos
Hora Athos je 2030 metrů nad mořem vysoký vrchol zdobící mnišský stát na poloostrově Athos, který vybíhá do Egejského moře. Doplout k poloostrovu lze pouze po moři. Lodě vyplouvají každý den z nedaleké vesnice Ouranopolis, ale zajistit si přístup na Athos není snadné. Je potřeba mít povolení, které se musí zarezervovat nejméně půl roku předem. Svatou horu navštěvující většinou věřící.
Povolení k pobytu platí obvykle na tři dny a ubytování i stravu lze obdržet zdarma v některém z pravoslavných klášterů, takzvaném monastýru, které se na poloostrově nacházejí. Převážet se také může omezený počet návštěvníků.
Princ Charles jezdívá na Athos za odpočinkem
Mnišský stát tvoří dvacet klášterů, které jsou chráněné vysokými zdmi. Většina z nich byla založena před více než tisíci lety. Jejich silná opevnění byla postavena především jako ochrana proti pirátům. Na poloostrově se nachází i vesnice Dafné, středověké město Karyes a množství zajímavých ruin. Dominantou poloostrova je přes dva tisíce metrů vysoká hora s nádhernou přírodou. Místo je izolováno od veškeré civilizace, což mu dodává své kouzlo a silný duchovní aspekt. Jedním z pravidelných návštěvníků je například princ Charles.
Zajímavostí je to, že na toto místo nesmí nikdy vstoupit žádná žena, a to ani samice zvířat. Tento zákaz se nazývá avaton. Tolerovány jsou prý pouze kočky, které seslala Panna Marie proto, aby chránily místo před hlodavci. Turistky se mohou čas od času objevit maximálně půl kilometrů od pevniny, jejich vstup na ostrov se trestá dokonce i vězením na dva až dvanáct měsíců. Athos mohou navštěvovat pouze muži nebo dospívající chlapci se starším mužským doprovodem.
Legenda o Panně Marii
Podle legendy byla hora Athos svěřena do rukou Panny Marie Bohem jako posvátná zahrada. Cestou na Kypr za Lazarem Marii zastihla bouře. Spolu se svým doprovodem v podobě Jana Evangelisty byla Marie zahnána na východní břeh. Přistáli blízko pohanského chrámu, který byl zasvěcen řeckému bohu Apollónovi. Jakmile byla Marie spatřena, obyvatelé ji vítali hlasitým křikem a hned prý se obrátili na novou víru.
Marie byla uchvácena krásou toho místa, poklekla a prosila Nejvyššího, aby jí ho věnoval. A tak se i stalo. Bůh k Marii promluvil a řekl: “Poloostrov budiž tvým místem, tvou zahradou a tvým rájem, ale místem spasení a útočištěm pro každého, kdo po něm zatouží.”
Proč na Athos nesmí ženy?
Otázkou je, proč na něj vlastně nesmí ženy. Tento zákaz se udržuje jako více než tisíciletá tradice a posvětil jej v roce 1045 byzantský císař Konstantinos Monomachos. Je to kvůli udržení duchovní čistoty a celibátu mnichů, jejichž pozornost by ženy mohly rozptylovat? V podstatě zde platí stejná pravidla jako v případě mužského kláštera. Do něj také ženy nevstupují a celý ostrov lze vlastně vnímat jako jeden velký klášter.
Rakouský politik Walter Schwimmer vysvětluje, že “…náboženská místa mají nárok na jistý druh prostorové výlučnosti, a že do Mekky nebo centra Mediny se také nedostanete, pokud nejste muslim…” jak píše Alastair Bonnett v knize Ztracená místa, tajná města a jiné záhady na mapě světa.
Freudova pacientka se vysmívala mužům
Na Athosu dnes žije přibližně 2 tisíce mnichů, ačkoli původně jich bylo asi třikrát tolik. Autonomní komunita podléhá ekumenickému patriarchovi v Konstantinopoli a chrání ji řecká ústava. Zajímavostí je, že mniši na poloostrově používají starobylý juliánský kalendář, žijí tedy oproti ostatním o třináct dnů pozadu. Z úcty k tradici je třeba tento způsob života i zákaz vstupu žen s nejvyšší pokorou respektovat. Je však pravda, že mnohé ženy v minulosti proti tomuto zákazu brojily.
Jednou z nich byla Freudova pacientka Maryse Choisyová (1903 – 1979), francouzská psychoanalytička, která si nebrala servítky. Přilepila si falešné vousy, převlékla se za sluhu a pronikla na Athos, kde strávila celý měsíc. Údajně prý kvůli pobytu také podstoupila mastektomii. Svůj dojem popisuje v knize Měsíc mezi muži, která vyšla v roce 1929, ve které je dokonce i zaznamenán rozhovor s jedním z mnichů. Prý řekl, že kdyby se smířili s přítomností oslic, tak od těch už není daleko k ženám. Zcela misogynní prostředí Maryse pobouřilo a začala se mnichům vysmívat. Kniha má také silný sexuální podtext.
Více úcty projevila Helena Bulharská, která na Athos ve 14. století unikla před morovou epidemií. Z respektu ke zdejšímu nařízení se nechala všude nosit na nosítkách, aby se její nohy nedotkly posvátné půdy.
Ohodnoťte tento článek:
