10 fotek 
Není to klišé. Vidět Nil a alespoň jednou se po něm plavit by měl každý, kdo do Egypta vycestuje. Tato věčná dárkyně života, která tu byla už za doby faraonů, si nezaslouží být přehlížena. Je to trvalá součást místního života.
Řeka Nil se táhne jako kostra přes Egypt, kostnaté prsty její delty zasahují do Středozemního moře. Bez Nilu by neexistoval žádný Egypt tak, jak ho známe. Žádná bohatá a věčná kultura. A ani velká část severní Afriky závislé na vodě. To dělá přes 300 milionů lidí z 11 afrických zemí, kteří se na svou vodu spoléhají.
Dříve, když měl někdo žízeň, napil se jednoduše z řeky. Dnes se z něj jen tak někdo napít neodváží. Je to plovoucí stoka. Obklopují ho ovšem ty nejúžasnější stavby světa.
Řeka, bez které by nebyl život
Bez této klidné vodní cesty by nebyly žádné egyptské památky. Teče pustinou, ale mimo pouště vidíte i ty nejúžasnější stavby, které člověk stvořil. V Káhiře můžete u nábřeží řeky pozorovat felúky. To je typický malý člun s trojúhelníkovými plachtami a používá se pro přepravu po řece už dávných dob. Po celá staletí zde byly lodě jediným dopravním prostředkem. A dokonce i faraoni pluli po své říši na královských bárkách.
V Luxoru odděluje Nil město a Východní břeh od Údolí králů. Zde se můžete nalodit na některý z turistických parníků, které kotví u nábřeží. Plavby pro turisty zavedl Thomas Cook v šedesátých letech 19. století.
Nejznámější řeka na světě
V Egyptě Nil teče takřka rovně. Od Asuánu na sever ke Káhiře vytváří příkopové údolí lemující pás zemědělské půdy. Jedná se o výjimečně úrodnou oblast nazývanou také „darem Nilu“.
Již v minulosti zajišťoval Nil obživu pro místní obyvatele. Pravidelně se zde opakovaly záplavy, které přinášely velice úrodné nánosy půdy. Místní rolníci mohli díky tomu sklízet úrody několikrát do roka. Již Hérodotos se podivoval, že se zde snadno a bez námahy sklízí úroda.
Dovolená v Egyptě. Co navštívit a proč nabízí mnohem víc než jen pyramidy
Veletok Nil
Nil patří k nejvýznamnějším světovým veletokům a je nejdelší řekou na světě. Protéká Rwandou, Tanzánií, Ugandou, Súdánem a Egyptem. Za její hlavní zdroj vody je považováno Viktoriino jezero, které má taktéž mnoho přítoků. Řeka je dlouhá 6671 km a do Egypta urazí 1600 km. Nil je dodnes velký fenomén a odjakživa jsou na něm závislé životy milionů lidí.
Vysychání savany, dnešní Sahary, způsobilo, že lidé museli přesídlit do blízkosti řeky a na jejích úrodných březích vznikl první národní stát na světě. Dali vzniknout některým prvkům, které se později ukázaly jako velmi důležité pro lidstvo. Vznikalo zde první písmo, byly postavené první kamenné stavby.
Staří Egypťané se příliš nezajímali o to, kde se jejich životadárný zdroj vody bere. Pro ně to byl dar od bohů. Srdce Afriky bylo vždy neprobádaným místem, které není dobře přístupné. To se nezměnilo až do devatenáctého století. Určit prameny Nilu není úplně jednoduché, protože Nil má více zdrojnic.
Oficiálně od roku 1937 se za pramen řeky označuje řeka Kagera mezi horami Burundi. Objevitelem byl řecký badatel Bukhart Waldecker. Kagera se vlévá do Viktoriina jezera odkud teče dál na sever. V této části se řeka nazývá Viktoriin Nil. Jakmile řeka proteče Albertovým jezerem, dostává název Albertův Nil, během poutě Súdánem se nazývá Bahr al-Džabal a od bodu, kde se do Nilu vlévá Sobat, je řeka známá jako Bílý Nil (podle naplavenin způsobujících bílé zbarvení). u súdánského Chartúmu se do Bílého Nilu vlévá Modrý Nil, který pramení v Etiopii ve výšce 3000 metrů nad mořem. Jakmile proteče jezerem Tana, stane se z malé říčky silná a široká řeka. U Tisisatských vodopádů za jezerem Tana dosahuje dokonce šířky pět set metrů. Samotné jezero je přírodní rezervoár Nilu.
Povodí Nilu fascinuje svou rozsáhlostí. Nachází se ve třech různých podnebních pásmech a jeho název pochází z řeckého Neilos (údolí řeky).
Delta Nilu vytváří nepřehlédnutelný obraz, který se rozprostírá na ploše kolem 23 000 kilometrů čtverečních. Na své pouti přes půl Afriky se nakonec vlévá do Středozemního moře. Až se vydáte do Egypta nechte se nalákat na tuto posvátnou řeku, která pomáhala tvořit dějiny země.
