Santorini není jen turistická atrakce. Nachází se tu i významné archeologické naleziště i starý maják Akrotiri

Santorini je starší název pro řecké souostroví Théra, nacházející se mezi Egejským a Krétským mořem. Běžný turista si jej spojí především s bílými domky stojícími na skalnatých útesech, které jsou snad nejfotografovanějším panoramatem na ostrově – ve městech Oia a Fira. Avšak Santorini není jen letoviskem u moře, ale i bohatým archeologickým nalezištěm několika prastarých kultur najednou. A nachází se zde také jeden z nejstarších majáků v Řecku.

Santorini či Thēra?

„Santorini“ je vlastně název, který pochází ze 13. století, kdy i v Řecku vládlo latinské císařství. Pojem santorini pochází z pojmenování staré katedrály Santa Irini. Oficiální název souostroví je však dnes Thēra a zmiňuje jej již antický dramatik Aischylos. Jde o prastaré pojmenování, které se po onom latinském přejmenování vrátilo v 19. století. Zvláště u turistů se však nadále používá zažité Santorini. Prapůvodní název pro Thēru je Kallístē „nejkrásnější“, což pochází ještě z dob, kdy na ostrově vzkvétala mínojská civilizace (doba bronzová, období 2700-1450 př. n. l.).

Kam na dovolenou do Řecka s dětmi? Známe 3 oblíbená, ale klidná letoviska

Kulturní dědictví na Akrotiri

Další kulturou, která se na starověké Théře usadila, byli Mykéňané. Ti založili také osadu Akrotiri, která se považuje za nejdůležitější osadu celé Egejské oblasti a stala se tehdy hlavním přístavem celé oblasti. Osídlují města po minojské civilizaci a přináší s sebou svou helladskou kulturu (1600-1000 př. n. l.), na níž budou antičtí Řekové stavět své mytologické bohy.

Výbuch podmořské sopky a následná zemětřesení sice vyhnaly starou kulturu, ale díky této události se nám zakonzervovaly pod lávou celá města s původními budovami, jejich vybavením a tedy i tehdejším způsobem života. Obdobně jako to můžeme vidět třeba v italských Pompejích, kde však tamní obyvatelé nestihli před lávou utéct. Při vykopávkách se tu našly například ceněné fragmenty nástěnných maleb, které jsou dnes vystaveny v tamním archeologickém muzeu v Akrotiri. Nebo třeba amfory, v nichž byly nalezeny zbytky tehdy používaných olejů a vín. A také zbytky keramiky s pozůstatky nápisů, které později napomohly k rozluštění lineárního písma typu A.

Na svou dobu nesmírně vyspělé město

Vykopaná část města naznačuje, že jde o pozůstatky kultury, která již uměla dobře zpracovávat různé kovy. Domy se stavěly do výšky až třech pater a dokonce byly napojeny na rozsáhlou sofistikovanou kanalizaci. Ulice byly vydlážděny kamennými deskami a po celém (doposud) odhaleném městě jsou komplexy schodišť s propracovaným systémem ulic. V dolních částech staveb se nacházejí zachované dílny a obchody. Byly zde nalezeny pomůcky pro zpracování kovů, hrnčířské dílny, vinařské lisy a kamenné mlýny. Keramika byla barevně zdobená a také se tu objevuje geometrická estetika. Vše nasvědčuje tomu, že se zde nacházela velmi vyspělá civilizace, která udržovala obchodní kontakty s okolní pevninou.

Zajímavostí je, že se dosud nenašly žádné známky tehdejší přítomnosti hospodářských zvířat. A ve městě se také nenašel žádný palác, který by odkazoval na hierarchickou strukturu tehdejšího obyvatelstva, ani žádné opevnění či bojové zbraně, které by znamenaly jakékoliv vojenské či armádní aktivity.

Věhlasné řecké majáky

Historie majáků je úzce spjata s námořními plavbami a Řekové navazují svými znalostmi na slavné Egypťany a Féničany, kteří patřili mezi první mořeplavce našeho světa. V té době představovaly první majáky signální ohně položené na nebezpečných skaliscích. Ty hořely celou noc a hlídači je museli bděle udržovat. S rozkvětem mezinárodního obchodu bylo nutné stavět i přístavy, kde budou určitá signalizační zařízení. Jedním z prvních a nejvýznačnějším se tak stal starověký Rhodský kolos a později alexandrijský maják na ostrově Faros. Obě již neexistující řecké památky určitě znáte ze sedmi divů světa.

Dnes už je samozřejmě pryč doba, kdy je nutné na majáku přímo žít, a navigační ohně nahradily sofistikovanější radary a GPS. Nicméně nejenom námořníci spatřují dodnes v majácích symbol bezpečí, který svítí do temné noci na rozbouřeném moři. A přesně na takové návštěvníky čeká i maják Akrotiri.

Řecký ostrov Patmos. Čím láká místo spojené s apokalypsou a koncem světa

Máják v Akrotiri

Akrotiri je maják, který byl postaven v roce 1892, čímž se stal jedním z nejstarších majáků v Řecku. Z architektonického hlediska jde o stavbu bílé čtvercové věže ve výšce 10 metrů. V prvních sto letech svého života svítil pomocí benzinu a pak byl elektrifikován. Avšak stále byla nutná přítomnost hlídače, který měl na starost provoz. Během druhé světové války byl maják odstaven a přestal fungovat. Leč v roce 1945 byl rekonstruován řeckým námořnictvem a funguje dodnes.

Nachází se 5 km od centra Akrotiri, ale bohužel se sem dostanete pouze autem či taxislužbou. Maják také není veřejně přístupný a dostanete se pouze do jeho přilehlých skalisek. Odměnou vám však bude skvělý výhled do širého okolí, kde se nachází například i sopka Santorini, zapsaná do seznamu Decade Volcanoes kvůli své potenciální nebezpečnosti. Maják Akrotiri je také oblíbeným místem pro romantické západy slunce a v okolí jsou vyhlášené restaurace nabízející bohaté plody moře, u nichž můžete strávit zbytek poklidného večera.

Je bájná Atlantida pouhý mýtus a kde bychom ji dnes mohli hledat?

Hledači a nadšenci bájné Atlantidy by neměli minout Thēru

Pokud patříte mezi nadšence, kteří sledují vývoj badatelů zabývajících se Atlantidou, neměli byste minout ostrov Thēra. Podle teze řeckého archeologa Spyridona Marinatose se mohla legendární Atlantida nacházet v místech, kde právě prožívala svůj kulturní vrchol minojská civilizace. Marinatos se domníval, že při výbuchu sopky a následném zemětřesení, které přineslo mořské vlny, bylo město zatopeno a pohltilo jej moře. Tomuto výkladu tehdy napomáhalo, že se na ostrově našly reliéfy a nástěnné malby, které znázorňovaly lov býků a býčí zápasy – tedy kult, který popisuje Platón ve zvěstech o Atlantidě.

Nicméně mínojská kultura neskončila bezprostředně po výbuchu sopky a její zánik nastal až mnohem později, což se u Atlantidy říci nedá – ta měla zaniknout náhle po neznámé události. Proto není příliš pravděpodobné, že zrovna ostrov Santorini by byl bájnou Atlantidou. Avšak je možné, že ostrov mohl vytvořit alespoň základ legendy o ztraceném městě, a Atlantida tak může být jen pouhým mýtem založeným na troše pravdy.

Zdroje:

Majáky – Anna Maria Lilla Mariotti, The Lighthouses of Greece – Elinor Wire, Dolores Reyes-Pergioudakis, antika.avonet.cz, touropia.com, wikipedia.org/santorini, wikipedia.org/akrotiri, lighthousedigest.net, santorini-wiev.com, wikipedia.org/atlantida