2 fotky 
Pouť, to je návštěva místa, kde se stal zázrak i duchovní výprava v úctě k Bohu. Za duchovním zážitkem se můžete klidně vydat i vy. Ať jste následovníkem Krista, hledáte jen pokoj v duši, či prostě chcete zažít něco nového, pouť vás zajisté může velmi obohatit o novou zkušenost.
Poutní tradice v různých kulturách
Pouť je zvykem u hned několika náboženství. Muslimové ji dokonce za život vykonat musí, jsou-li schopni. Mekka ročně přivítá dva miliony muslimských poutníků. Absolvovat celý rituální proces je záležitost velké cti. K islámu patří i poutě do Jeruzaléma, dále pak do Mediny a jiných míst, kde působil prorok Mohamed. Šíité se také vypravují do Karbalá, města, kde se odehrála významná bitva jejich historie.
Buddhisté zase mají čtyři poutní místa – dějiště důležitých okamžiků v Buddhově životě. Jsou jimi Lumbiní, kde se narodil, dále Bódhgaja, kde zažil probuzení, Sárnáth, kde poprvé učil, a Kušinagara, kde dosáhl takzvané plné nirvány a odešel ze světa. Na různé poutě se také vydávají hinduisté, taoisté i příslušníci dalších náboženských směrů.
Asi nejvíce poutních míst je spojeno s křesťanskou vírou. Poutě se konají tam, kde se odehrál zázrak, bylo spatřeno zjevení, nebo se tam nachází relikvie. Do těchto měst a vesnic má přístup každý běžný turista, a proto může být taková výprava zajímavým a přínosným výletem. Na rozdíl od muslimů, kteří svou posvátnou půdu přísně uzavírají před nemuslimy, katolická církev, pod niž většina takových míst v Evropě spadá (protestanti pouť většinou neuznávají, východní křesťanství ano), pokládá turistiku za příjemný způsob seznámení široké veřejnosti s vírou.
Santiago a Lurdy – nejznámější svatá místa v Evropě
Pravděpodobně nejslavnější poutní cestou je Camino de Santiago neboli Cesta svatého Jakuba, která je zapsaná v seznamu světového dědictví UNESCO. Tato cesta sestává ze dvanácti tras, začínajících v různých lokalitách a vedoucích do Santiaga de Compostela, hlavního města španělského regionu Galicie, kde mají dle pramenů být uchovávány ostatky apoštola Jakuba. Trasy už existují stovky let, podél cest totiž během času vzniklo mnoho křížů, kaplí a kostelů. V současné době poutníci cestu absolvují pěšky, na koni či na kole – anebo třeba na vozíku, a orientují se podle žlutého značení s oficiálním symbolem mušle.
Dalším populárním místem, kam se vydávají poutníci s modlitbou nebo přáním uctít Boha, jsou jihofrancouzské Lurdy. V 19. století zde žila chudá dívka jménem Bernadette, které se několikrát zjevila panna Maria, ukázala jí léčivý pramen a pověděla jí, ať zde nechá postavit kostel. Bernadette se později stala jeptiškou. Od smrti ve věku 35 let je její tělo stále neporušeno! Pramen od té doby již uzdravil několik lidí – římskokatolická církev oficiálně uznala 69 případů.
Lurdy
Křesťanská poutní místa světa
Poutní místa najdeme všude, kde je víra rozšířena. Asi nejhlavnějším takovým městem je Jeruzalém, o který se dělí všechna tři monoteistická náboženství. Ve východní Evropě a na Blízkém východě najdete poutní chrámy pravoslavného křesťanství. Katolické památky se vyskytují takřka po celé Evropě, jen počty v určitých státech se liší – tak například Finsko má jen jednu. Asi nejvíce poutních míst se nachází ve Francii, Itálii, Španělsku, Polsku. Pro české turisty je významnou poutní zemí také Chorvatsko.
Nesmíme opomenout množství takových poutních míst na Filipínách a v zemích Latinské Ameriky. Na poutě na svá svatá místa se také vydávají katoličtí věřící ve Spojených státech.
Poutní místa v České republice a na Slovensku
Česko i Slovensko se můžou pyšnit desítkami, ba stovkami poutních míst – jen pohleďte na přehled nebo mapu poutních míst na internetu. Jedná se o honosné kostely ve městech (olomoucká bazilika na Svatém kopečku, kostel na Malé Straně, kde je uloženo Pražské jezulátko…) i kostelíčky, svaté kapličky a zázračné studánky v odlehlých částech obcí (Hrádek u Ctiboře, hora Radhošť…).
Zajímavé legendy o kaplích a kostelech
K tradičním svatým místům se pojí spousta legend a pověstí – jak vznikly, co zajímavého se tam událo… Hlavním motivem bývá samozřejmě úcta a vděčnost Bohu – ta se vždy vyplatí!
Kostel Nejsvětější trojice na Křemešníku (západní Vysočina) vznikl v 16. století na podnět muže jménem Matouš Chejstovský. Na útěku před lupiči spadl do dolu. Ve své nesnázi se zapřísáhl, že pokud se ve zdraví dostane ven, nechá postavit kostel. A stalo se. Na nedaleké skalce zase postavila křížek vděčná žena poté, co na ni zafungovala babská rada pro svobodné dívky, které hledají ženicha – vylézt sama na skalku a pomodlit se.
Hora Prašivá u Frýdku-Místku za vznik svého poutního kostelíku prý vděčí jelenovi. Hrabě Jiří z Oppersdorfu se v místním lese snažil ulovit jelena, ale ten jej parohy zarazil do stromu. Když byl vyproštěn, z vděčnosti k zachránci dal postavit kostel.
Očistné putování a krása posvátného místa
Pouť existuje jako vlastní nezávislá výprava provázená rozjímáním… nebo také třeba jako církevní událost pořádaná formou organizované výpravy s programem. Volba je na každém člověku – čtete raději informační tabule, nebo je libo živý průvodce? Hlavní je jedna věc – ctěte atmosféru cílové destinace i cestu samotnou. Nemusíte konvertovat, stačí zažít duchovno jako takové. Naskytla se vám nejen příležitost se někam podívat a poznat historii, ale i nahlédnout do svého nitra. I cesta může být cíl…
