Levý Hradec se nachází na území města Roztoky v katastru bývalé obce Žalov nedaleko centra Prahy. Jedná se o vyhlášené poutní místo, bývalé středověké hradiště a údajné sídlo prvních Přemyslovců, konkrétně knížete Bořivoje I., který zde nechal v 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách zasvěcený svatému Klimentovi. Původní hradiště bylo vysoko nad levým břehem Vltavy na ostrožně vytvořené Žalovským potokem a mělo rozlohu asi 6,4 hektarů. Co je dnes možné na tomto místě spatřit?
Levý Hradec vybudoval manžel svaté Ludmily
Levý Hradec vznikl skutečně v 9. století a patří tak k nejstarším památkám u nás. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka a v roce 1978 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. Kronikář Kosmas o tomto místě píše v souvislosti s bájnou luckou válkou, nejstarším důkazem je ale dřevěný kostel svatého Klimenta, z něhož se dnes dochovaly již jen základy. Pravděpodobně byl postaven manželem svaté Ludmily – Bořivojem I. v letech 882 až 884 našeho letopočtu.
V 9. až 10. století totiž Přemyslovci osídlili nejen Pražský hrad, ale také nechali vybudovat hradiště ve Středních Čechách nedaleko Prahy, například Libušín, Levý Hradec, Tetín, Budeč, Lštění, Starou Boleslav a Mělník.
Hradiště z 9. století a dnešní poutní místo
Hradiště Levý Hradec se skládalo z akropole a opevněného podhradí. Akropole se nacházela na východní straně a byla chráněna dřevohlinitou stavbou s čelní kamennou zdí. Uvnitř stály srubové stavby s prkennými podlahami. Předhradí pak tvořily domy s hospodářskými i obytnými místnostmi a stěnami vyplétanými proutím. V roce 874 se Bořivoj oženil s Ludmilou, později svatořečenou, a měli spolu potomky Spytihněva I. a Vratislava I., jehož synem byl svatý Václav. 19. února 982 byl v Levém Hradci zvolen Vojtěch z rodu Slavníkovců v pořadí druhým pražským a prvním biskupem českého rodu, což jen dokládá jak bylo toto dnešní poutní místo důležité.
Hradiště bylo Přemyslovi opuštěno pravděpodobně na začátku 10. století, ale je možné, že ještě do 13. století na něm sídlili přemyslovští kasteláni. V roce 1233 Hradec získal klášter benediktinek u svatého Jiřího na Pražském hradě.
Svou příležitost pak hradiště dostalo až v 19. století, kdy zde byly prováděny různé archeologické vykopávky, díky nimž bylo zjištěno, jak kdysi zřejmě vypadalo celkové osídlení a rozmístění budov.
Poutní mše na Levém Hradci
Co se týká původní stavby, dnes zůstaly jen základy rotundy pod podlahou dnešního kostela. Ten byl v době gotiky a renesance několikrát přestavován a rozšiřován. Za barokní přestavby v roce 1684 byla zbořena poslední část původní rotundy. Celková rekonstrukce kostela pak proběhla v roce 1939 a v posledních letech se restaurovaly také fresky ze 14. století.
Od roku 1870 se na Levém Hradci začaly konat poutě a poutní mše, které se pořádaly do konce druhé světové války a znovu byly obnoveny až v roce 1991. Celé hradiště je volně přístupné, kostel pak jen s průvodcem, a to o sobotách, nedělích a svátcích. Rovněž i dnes se bývalému hradišti věnují archeologové a vede zde také naučná stezka dlouhá 800 metrů, která má 8 zastavení. Místo je ideální pro pěknou procházku nebo výlet na kole.
Zdroje: wikipedie, kudyznudy.cz, levyhradec.cz, Památky Čech, Moravy a Slezska: Pavel Juřík
