4 fotky 
Svatý Hostýn je vyhlášené poutní místo v Hostýnských vrších v Bystřici pod Hostýnem. Jedná se o jeden z našich nejoblíbenějších svatých kopců, které vítají dobré lidi k zastavení nejen při cestě pro vodu ke studánce, ale i k procházce krásnou přírodou, navštívení mariánských poutí a prohlídce historických památek. Na Hostýně kdysi dokonce bylo i pravěké hradiště. Pokud počasí dovolí, užijte si zdravotní procházku s dětmi na kopec Hostýn a nechte prostoupit svou duši pozitivní energií.
Pravěké hradisko a keltské oppidum na Hostýně
Hradisko Hostýn se rozkládá asi 1,5 km od středu obce Bystřice pod Hostýnem směrem na jihozápad. Má dva vrcholy, jeden se nachází ve výšce 736 metrů nad mořem, druhý představuje plošina o nadmořské výšce 718 metrů. Mezi nimi je velké sedlo zvané amfiteátr. Po obvodu je opevněno čtyřmetrovým valem, v jihozápadní části až osmimetrovým valem, před kterým je příkop. Díky své poloze bylo místo odedávna důležitým obchodním spojením mezi Moravou a Slezskem a rovněž kolem něj vedla Jantarová stezka.
Už od 17. století v oblasti Hostýna probíhaly nejrůznější archeologické výzkumy, které potvrdily osídlení tohoto místa již ve starší době kamenné. Nalezeny byly například různé předměty jako šípy, kopí, úlomky z nádob na obilí, keramika, mince, úlomky popelnic, brousky a kamenné koule, které si lze prohlédnout ve Svatohostýnském muzeu.
Chrám Nanebevzetí Panny Marie a jezuitský klášter
Svatý Hostýn tvoří, jak již bylo řečeno, dva vrcholy. Na jižním vrcholu Rusavské hornatiny ve výšce 718 m. n. m. stojí barokní poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie, ke kterému vedou schody, a dále se zde nachází také jezuitský klášter z roku 1887 s jezuitským noviciátem a ubytovnou pro poutníky. Na vyšším vrcholu pak najdete úžasnou rozhlednu s větrnou elektrárnou. Celé mariánské poutní místo je od roku 2018 vyhlášeno národní kulturní památkou České republiky, včetně hřbitova, památníků, kaple, zázračného pramene a křížové cesty.
Chrám Nanebevzetí Panny Marie byl původně postaven v letech 1721–1748. Jeho základní kámen byl posvěcen roku 1721 a dle plánů J. Ignáce Cyraniho chrám vytvořil stavitel Tomáš Šturm. Zhruba o dvacet let později však tuto baziliku schvátil požár a znovu byla obnovena až o více než sto let později. Právě 19. století dalo chrámu nový vzhled, rekonstrukce proběhla v letech 1841–1845. V roce 1982 pak udělil papež Jan Pavel II. hostýnskému chrámu čestný papežský titul Basilica minor.
Dnešní chrám, který prošel v roce 2011 rekonstrukcí, se může pyšnit pozdně barokními a klasicistními prvky. Vstupní portál chrámu zdobí pozoruhodné dílo pražského malíře a mozaikáře Viktora Foerstera, který byl mladším bratrem slavného hudebního skladatele J. B. Foerstera. Velký mozaikový obraz Panny Marie Svatohostýnské je složen z 260.000 barevných skleněných kostek, jež byly dovezeny z Itálie. Významný je také obraz Matky Boží s blesky nad hlavním oltářem pod sloupovým baldachýnem, který tvoří šestice korintských sloupů se dvěma vznášejícími se anděly. Před blesky prchají pohanští Tataři, kteří sehráli hlavní úlohu ve svatohostýnské pověsti.
Hostýnská legenda a vznik poutního místa
Podle pověsti se zde lidé ukrývali před nájezdem Tatarů ve 13. století a trpěli hladem a žízní. Proto se úpěnlivě modlili k Panně Marii. Boží Matka je naštěstí vyslyšela. Přivolala ohromnou bouři, hrozivé blesky vyhnaly nájezdníky a pod vrcholem hory vytryskl zázračný pramen, který utišil hlad i žízeň všech nešťastníků. Tato pověst byla písemně zaznamenána jezuitou Bohuslavem Balbínem v roce 1665.
Sarkandrova kaple
Novobarokní kaple nacházející se po levé straně chrámu Nanebevzetí Panny Marie byla postavena v roce 1889. Je zasvěcena svatému Janu Sarkandrovi, jenž byl kanonizován v Olomouci v roce 1995 papežem Janem Pavlem II. Tato kaple byla přestavěna z kaple svatého Jiljí, která byla vybudována majitelem panství Janem Rottalem v roce 1658. Jan Sarkander byl farářem v Holešově a často vodil procesí poutníků na Hostýn.
Schodiště vedoucí k chrámu Nanebevzetí Panny Marie
Stavba kamenného schodiště, které spojuje baziliku s kaplí u zázračného pramene, byla započata v roce 1909. Stavitelem se stal Otto Zeman z Bystřice pod Hostýnem. Schodiště je dlouhé 242 metrů a tvoří jej 221 pískovcových a 29 žulových schodů.
Zázračný pramen na Hostýně
Pod vrcholem pak mohou poutníci navštívit zázračný a uzdravující pramen, kde se dá napustit voda do přinesených lahví. U pramene se nachází i Vodní kaple, která byla vybudována na počátku schodiště vedoucího k chrámu. Kapličku dal postavit hrabě Jan Rottal roku 1658. Pod ní nechal vyhotovit mramorovou nádržku na vodu. V roce 1948 vznikl požár ze špatně postavené svíčky a došlo k poškození nástěnné malby kaple. Interiér tehdy zdobily malby vodních zřídel, ale při poslední rekonstrukci v roce 2008 byla do kaple umístěna socha Panny Marie Svatohostýnské. Strop zdobí zrestaurované novodobé květinové motivy v zrcadlech, na nichž pracoval restaurátor Jan Kozel.
Na levé straně schodiště nad Vodní kaplí stojí bronzová plastika pražského akademického sochaře z Prahy Vincence Vosmíka nazvaná Socha Božského srdce Páně. Je vysoká 3 metry a váží 660. Je umístěna na žulovém podstavci s nápisem: „Já jsem cesta, pravda a život“. Sochař Vosmík o své práci poznamenal: “Tohohle Krista pokládám za vrchol svých meditací a svého umění. Práci svou jsem dělal s vírou v Boha, s citem člověka, s láskou k umění. Bude státi v přírodě na místě historickém lidem milovaném zelený les maje za sebou a nekonečnou rovinu před sebou.” Socha byla posvěcena v roce 1919.
V roce 1904 došlo k úpravě pramene a byly vytvořeny vývody pramene, které byly rozděleny na pět částí určených k pití a k mytí rukou a nohou. Víra v zázračnou léčebnou moc pramene přetrvala, ale vzorky vody bývají raději pravidelně kontrolovány a posílány k rozboru, jak už tomu u studánek a zázračných pramenů bývá.
Rozhledna a větrná elektrárna na Hostýně
Na vrcholu Hostýna je také kamenná rozhledna z roku 1898. Základní kámen byl položen v roce 1897 – tehdy také Hostýn navštívil císař František Josef I. Rozhledna nabízí nádherný rozhled na celé široké okolí. Je vysoká 15 metrů a má 59 železných schodů. V rozhledně se nacházelo původní muzeum, které založili hostýnští jezuité v roce 1913. Opodál se nachází lesní hřbitov, na kterém odpočívají osobnosti spjaté s historií Svatého Hostýna.
Vedle rozhledny stojí také větrná elektrárna, která byla postavena v roce 1994. Její vrtuje má rozpětí až 27 metrů a je vysoká přes 30 metrů.
Jurkovičova křížová cesta
Původní křížová cesta z roku 1900 začínala za Sarkandrovou kaplí a končila pod rozhlednou u hřbitova, kde se nachází socha „Kladení do hrobu“ od sochaře Doležala z Olomouce.
Novější mozaiková křížová cesta nese jméno známého slovenského architekta, který se zasloužil o vybudování mnoha valašských skvostů na Moravě – Dušana Jurkoviče. Patří mezi ně například také stavby na Pustevnách. Jeho křížová cesta pochází z let 1903 – 1933. Tvoří ji třináct zastavení. První zastávka je vedle chrámu, poslední u kaple Božího hrobu nedaleko hřbitova. Obrazy všech zastavení maloval moravský malíř Jožo Uprka. Jednalo se o sklomalbu, ze které se však dochovalo pouze XIII. zastavení – Ježíš své Matce na klín položen. S další výzdobou kapliček a technikou barevné mozaiky pokračoval již Jano Köhler.
Pustevny v Beskydech. Jakou mají historii a proč bychom je měli navštívit?
Cesta světla
Cesta světla byla vybudována v roce 2010 a připomíná události od Ježíšova zmrtvýchvstání až po seslání Ducha Svatého. Základové kameny tvoří různé horniny z kamenolomů.
Jurkovičův sál a Svatohostýnské muzeum
Svatohostýnské muzeum je od roku 2007 umístěno v areálu poutních domů. V muzeu si můžete prohlédnout exponáty z historického vývoje Hostýna od pravěku až po současnost. Nechybí ani expozice přírodnin a výstavy obrazů, které byly v roce 2012 zahájeny vsetínským rodákem a skvělým duchovním malířem Zdeňkem Hajným (1942 – 2014).
V muzeu si lze prohlédnout sbírku svatohostýnských písní z roku 1773, mnohé archeologické nálezy a portréty významných osobností spjatých s dějinami Svatého Hostýna.
Jak je vidět, Svatý Hostýn má turistům a poutníkům rozhodně co nabídnout. Je to oáza klidu, která nám dokáže pomoci najít v sobě vyrovnanost, sílu, smíření a vnitřní pocit štěstí. Dojít si nahoru však musíte pěšky, jaká by to byla poutní cesta, kdyby se na každý kopec dalo zcela neromanticky dojet autem.
