Mezi Jihlavou a Žďárem nad Sázavou se nachází pětitisícové městečko Polná. Památky, které se zde nacházejí, jsou nejen ukázkou stavitelství ve středověku, baroku a jiných stylově rozlišených obdobích. Samozřejmě jsou tu i možnosti zjistit, jak se zde lidem žilo a jaká byla politika – račte směle na polenský zámek! Ale aby toho nebylo málo, Polná je bohužel také úzce spjata s pohnutými osudy našeho židovského obyvatelstva, které některá místa připomínají.
Jak vznikla dnešní Polná: Historie ve stručnosti
Strategické umístění základu pro Polnou je na hranici Čech a Moravy, odpočinkový bod u Haberské stezky. Osada vznikla někdy na počátku 13. století jako trhová ves, osídlení oblasti je však starší. Našlo se tu několik zajímavých archeologických artefaktů. Z písemných pramenů je nejstarší zmínkou listina prvního majitele této vsi, Jana z Polné. Hrad se tam zatím nezmiňuje, ale nejspíše už existoval – v dalším století tedy určitě. Po Janovi panství zdědil stejnojmenný syn, pak vnuci, kteří je prodali v roce 1320 Jindřichovi z Lipé. Od jeho dob je doloženo, že se Polná nazývá městem. V roce 1345 stihl toto město požár.
Zanedlouho Polnou kupuje Ješek Ptáček z Pikrštejna. Rozšiřuje ji stavebně i legislativně – zástavba se rozrůstá, město má právo vařit pivo a používat znak rodu. Pikrštejnové se angažovali v husitských válkách na protestantské straně, hlavně Hynek Ptáček. Přes jeho dceru se panství dále dostalo k synu Jiřího z Poděbrad, Viktorínovi. Král odsud za uherských válek vedl některé vojenské operace. Polnou na čas uzmul Jan ze Šternberka, ale Viktorínovi se ji povedlo vymoci zpět a ve velkém ji rozvinul. Nechal například zřídit rybník Peklo a město opevnit, také dal zrekonstruovat a vylepšit hrad. Na konci 15. století panství pro dluhy prodává Bočkům z Kunštátu.
V 16. století po dvou generacích Bočků získávají město Trčkové z Lípy, vystřídají se tu do stavovského povstání i Valdštejnové, páni z Hradce a Žejdlicové. Hrad v této době již má rozhodně spíše podobu zámku. Ví se, že v roce 1584 zámek zasažený bleskem vyhořel a Zachariáš z Hradce jej dal obnovit a přebudovat do slohu renesance. Z této nové podoby se moc nezachovalo. Na počátku 17. století Žejdlicům polenský zámek obsadilo císařské vojsko, potom stavovské. Po smrti posledního zdejšího Žejdlice statky přešly pod monarchii, od které je koupil kardinál František Ditrichštejn. Ten radikálně změnil Polnou: dal jí jiný znak, přepsal městská práva a vedl tu rozsáhlou rekatolizaci.
Moderní Polná: Božena Němcová a obrozenci obecně
Za třicetileté války samozřejmě město utrpělo velké poškození vojáky, hlavně švédskými. K tomu se přidal mor, ale město bylo stále celkem rozvinuté. Vzhledem k barokní rekatolizaci a katolickému rodu, jenž tu vládl, vznikly nové kostely. Na začátku 18. století, když už se Polná vzpamatovala z válek a v budově zámku měla kanceláře úředníků, dal Leopold z Ditrichštejna obnovit od základů kostel Nanebevzetí Panny Marie a postavit úplně nový hřbitovní kostel sv. Barbory.
V roce 1735 dcera hejtmana podpálila zámek, který se potom tedy dočkal další rekonstrukce. Roku 1744 vyhořel v Polné pivovar u zámku a popelem lehla i zámecká věž. V 70. letech 18. století nastal ve městě hladomor, který si vyžádal skoro 500 obětí. O pár let později díky reformě Josefa II. město získává magistrát a nějaký ten komunální úřední aparát. Také Polná zažívá další požár pivovaru, který zdecimuje velkou část zámku nadobro.
Století devatenácté přináší choleru, slintavku, kulhavku, další velký požár města, ale také modernizaci a rozvoj kultury. Město bylo i přes své problémy třetím největším na Vysočině, obyvatel mělo o skoro 1500 lidí více než dnes. V roce 1837 vzniká právě v tomto městě Česká obrozenecká knihovna a později se tu začínají konat české besedy. Setkávají se zde některé významné osobnosti národního obrození a dva roky zde pobývala i samotná Božena Němcová.
Tipy na literární výlety. Kde v Česku pobývali slavní spisovatelé?
Židé v Polné, Hilsner a židovské monumenty
Židovská komunita byla významnou složkou obyvatel města hlavně od 17. století. Bohužel se to podepsalo i negativně – podobně jako Židé čelili různým ústrkům a obviněním i na spoustě jiných míst. Někdo zavraždil v roku 1899 v lese u Polné Anežku Hrůzovou, mladou katolickou švadlenu. Vzhledem k tomu, že oběť byla nejspíše ještě panna a že hlavním vražedným úkonem bylo podříznutí hrdla, místní předpokládali rituální vraždu. Obviněným byl židovský spoluobčan Leopold Hilsner, mladý vagabund. Nejen že jej pravomocně odsoudila, i přes protesty samotného budoucího prezidenta Masaryka, ale novinové články o případu v našich zemích vyvolaly mocnou vlnu neoprávněného celkového antisemitismu. Hilsner si odseděl 18 let, trest smrti se nekonal díky dodatečné amnestii od císaře.
Regionální židovské muzeum v Polné hilsneriádu upomíná jednou z expozic v budově bývalé synagogy. Ta druhá, v mužské části chrámu, je celkově o historii Židů v Polné. Samotná budova je původem barokní, ale po požárech má dodnes novogotickou podobu. Jde o jednu z nejvýznamnějších památek v městské památkové zóně, kam spadá i celé polenské bývalé židovské ghetto.
Kromě toho, že se zachovala v Polné synagoga, je ještě pár dalších památkově chráněných objektů židovské historie. Patří sem také rabínský dům – i v něm je možno zhlédnout naučnou expozici. Drobnějšími památkami jsou zachovalá brána do ghetta a židovský hřbitov. Ten se nachází na opačném konci města.
Historická dominanta Polné = zámek. Co z něj zbylo dodnes?
Ze zámku moc nezbylo, ale to, co ano, vlastnili Ditrichštejnové až do poloviny 19. století. Po vymření po meči přešly statky dědičkám a jejich manželům. V roce 1922 zbylou zámeckou budovu koupil továrník Václav Pojman. Jelikož bylo v Polné muzeum už od roku 1900, věnoval Pojman na tyto účely polovinu zámku, tu druhou Sokolu. Muzejní expozice se tu tedy vlastně vystavují skoro sto let (přičteme-li různé rekonstrukce před otevřením). Od roku 1953 patří objekt městu.
Dnes má zámek Polná restauraci s ubytováním, základní uměleckou školu, a muzejní prostory existují nadále. V roce 2004 navíc proběhla zásadní obecná rekonstrukce. V muzeu najdete například expozici hodinářství a expozici Proměny Polné o dějinách polenského panství. Také jsou tu místnosti pro konání výstav a prostory pro konání různých kulturních událostí. Muzeum vítá návštěvníky od dubna do konce října.
Další památky v Polné: chrám s rozhlednou, pivovar a jiné
Památkově chráněných je v historickém jádru města mnoho budov. Kromě soukromých domů jsou významné čtyři kostely, měšťanský pivovar, dále také budova staršího zámeckého pivovaru. Z opevnění se zachoval jediný kus zdiva: Dolní brána u Sezimova náměstí. Významným místem na periferii městské zástavby je Kalvárie – zalesněný svah s křížovou cestou a kapličkami.
Nejzajímavější a největší z kostelů je Nanebevzetí Panny Marie mezi náměstími. Disponuje i vyhlídkovou věží, ze které si můžete prohlédnout panorama města. Co by kamenem dohodil, je malinký pseudogotický kostelík sv. Anny. Na městském hřbitově pak najdete sv. Barboru. Čtvrtým křesťanským chrámem je nad Peklem, největší vodní plochou Polné, kostel sv. Kateřiny.
Kdybyste už měli pro daný den dost dějin a náboženství, můžete se podívat třeba do malého muzea kutilství. Nemá sice vlastní inventář, ale hostí mnoho různých externích výstav. I ten měšťanský pivovar nabízí světskou zábavu, neboť je v dnešní době v provozu. Nebo skočte do auta a vyražte podívat se do Zoo Jihlava. A když píši „nebo“, rozhodně tím nemyslím „po [návštěvě pivovaru]“, aby bylo jasno. Další možnosti vyžití představuje také poměrně nedaleký Žďár nad Sázavou.
Žďár nad Sázavou není jen o ikonickém kostele. Nabízí i nejkreativnější muzeum ve střední Evropě!
Jaké se konají ve městě a na zámku Polná akce pro veřejnost?
Ve městě Polná kulturní akce samozřejmě reprezentují celoročně běžné městské události. To znamená, že probíhají v Polné vánoční trhy, rozsvícení stromečku, různé menší koncerty, výstavy, přednášky a všechno další. Co je ale pro město specifické?
Velkou část toho zařizuje zámek, tedy Městské muzeum Polná. Hradní slavnosti, Mrkvancová pouť, noci na hradě a další historické akce lákají spoustu lidí z okolí. Není na škodu podívat se na web muzea ohledně možností spojit výlet s některou z událostí. Také se koná v Polné festival s názvem Polenský hudební podzim. Jeho velkou část tvoří swingový festival, ale na programu jsou i jiné žánry a podudálosti.
Když se přesuneme od kultury ke sportu, největší specialitou jsou zde dračí lodě. Polná hostí už pár let Dračí Peklo, což je zábavný závod amatérů na rybníku Peklo. Kdo rád chodí na vodu, může chopit příležitost za pačesy, a kdo ne, ten může aspoň závodící přijít podpořit.
Procházky po Polné – naučná stezka, rybníky i kopečky
Peklo je dost velká vodní plocha nejen na závody, ale také k jiné rekreaci. Na břehu se nachází sportovní areál, kde se dá půjčit loďka, zahrát minigolf či badminton a tak podobně. Okolo rybníka vede naučná stezka pojmenovaná po Josefu Klementovi, polenském předsedovi Klubu českých turistů. Ta má celkem přes 6 kilometrů a provede vás velkou částí města obecně. Dostanete se k židovskému hřbitovu, křesťanskému kopečku s křížovou cestou, samozřejmě do centra, také k synagoze, pivovaru a zámku.
Podél vody vede skrz Polnou také modrá turistická značka, po které se člověk projde vysočinskými lesy. Na straně směrem na Jihlavu lze cestou spatřit zajímavé historické sklepy vykopané ve svahu Věžničky. Druhý konec vede pahorkatou oklikou do Žďáru nad Sázavou. Zelená propojuje Polnou a Přibyslav. Populární je i žlutá Pojmannova stezka – okružní trasa na sever kolem chátrajícího Borského mlýna a zpátky.
Nové Město nad Metují. Co vidět v tomto ráji historiků, trampů i milovníků kultury?
Nespleťte si obce – Polná na Šumavě má však také co nabídnout
Město Polná na Vysočině není jediné s takovým názvem. I Šumava má svou Polnou, a v digitálním věku moc nehrozí, že by si je člověk spletl. Obec s názvem Polná na Šumavě však rádi zmíníme – kdo by neměl rád hory?
Vesnice vznikla přibližně někdy ve 12.–13. století a patřila nějaký čas ve středověku zlatokorunskému klášteru. Od husitských válek do půlky 19. století ji měli Rožmberkové jako součást krumlovského panství. Pak byla vedena jako součást Lštína, který dnes neexistuje. V roce 1950 Polnou spolu s částí okolí zrušili a vznikl tu vojenský újezd Boletice. V roce 2012 měla Polná 59 a sousední Květušín 181 obyvatel. Tyto obce se od roku 2016 dočkaly odtržení od sousedního újezdu a spojení v obec Polná na Šumavě.
V centru Květušína najdete pár domů, v centru Polné pár domů plus obnovený kostel sv. Martina a poštu. Zbytek katastru tvoří příroda, takže se návštěva obce hodí převážně pro horské a lesní turisty. Přírodní zajímavostí je národní přírodní památka Olšina s lužním lesem a mokřadem, kde je pár vzácných druhů fauny a flory. Vede jí naučná stezka. Na protilehlém břehu rybníka Olšiny jsou pláže a rekreační resort s možností ubytování. Najdete tu i malé muzeum. Bývalá rybářská bašta má uvnitř expozici o místním lesnictví, rybářství a historii vesnice Olšiny.
Zdroje:
Mapy.cz, Město Polná, Městské muzeum Polná, Polná na Šumavě, Wikipedia, Hrady.cz
4 fotky 
