11 fotek 
Pokud milujete dobré jídlo, vydejte se do Peru, určitě nebudete zklamaní. Ať už jste milovníci ryb nebo hovězího, v této zemi si přijdete na své. Peruánská kuchyně totiž právem patří mezi nejlepší na světě.
Tři odlišné kuchyně v jedné zemi
Díky tomu, že se Peru od západu k východu dělí na 3 regiony, z nichž každý má úplně jiné klimatické podmínky, je zde výběr plodin a pochutin opravdu bohatý. Právě z Peru pocházejí brambory, rajčata, dýně, pálivé papričky ají (čti achí), kakao, avokádo a další. Místní hospodyňky mají v průběhu celého roku přístup k čerstvým surovinám, takže každý den v roce mohou připravit jiné jídlo peruánské kuchyně.
Suroviny na pobřeží se liší od těch dostupných v pralese a v horách, stejně tak se ale odlišuje kuchyně na severu země od té na jihu. Čtyři základní suroviny jsou však všude stejné, a to brambory, rýže, kukuřice a pálivé papričky ají.
Původní indiánské recepty byly v průběhu století obohaceny a pozměněny kulturami, které do Peru přišly. Zásadní vliv měla španělská kolonizace, vždyť Španělé s sebou do Peru přivezli třeba citróny a limety, cibuli, česnek, vinnou révu, slepice nebo krávy. Navíc s sebou dovezli africké otroky, kteří také ovlivnili vývoj peruánské kuchyně, hlavně v Limě. Svoji stopu zanechala také čínská nebo italská kuchyně.
Na pobřeží vyzkoušejte pokrmy z ryb
Podél pobřeží má tradici mnoho pokrmů z ryb. Díky studenému Humboldtovu proudu je zde dostatek planktonu, a proto i ryb. Typickou specialitou je ceviche (seviče), které se vyrábí z ryb, krevet, hřebenatek nebo z chobotniček, případně ze všech najednou. Syrové ryby se nakrájí na malé kousky, osolí, smíchají s česnekem a rozemletými papričkami ají, polijí šťávou z limetky a navrch posypu cibulí nakrájenou na tenké proužky. Ceviche se servíruje se zeleným salátem, kouskem sladké brambory zvané camote (kamote) a dílkem vařeného kukuřičného klasu.
Peruanska kuchyně – Ceviche
Za vyzkoušení stojí také jalea (chalea), velký talíř smažených ryb a plodů moře, případně pescado a lo macho (peskado a lo mačo), což je ryba s pikantní omáčkou z mořských plodů.
Tradičním pokrmem jsou pak empanadas, masem nebo sýrem plněné pirožky. V době kolonialismu byla vždy znakem zámožnosti rodiny co největší empenada předložená hostům.
V Limě ochutnejte lokální speciality
V hlavním městě Peru Limě mají tradici také pokrmy z vnitřností. Mohou za to původní otroci, kteří si po zrušení otroctví v roce 1854 začali zakládat malé hospůdky a aby ušetřili, vařili jídla z vnitřností. Vyzkoušejte třeba anticuchos (antikučos), což je špíz z nakládaných jehněčích nebo hovězích srdcí.
Peruanska kuchyně – Anticuchos
V Limě se rovněž nachází jediná čínská čtvrť v Jižní Americe. Číňané do Peru přišli po zrušení otroctví, aby nahradili otroky z Afriky na plantážích. Dali Peru rýži, která je dnes pro Peruánce stejně důležitá jako brambory. K řadě jídel tak dneska dostane obě přílohy. Číňané začali zakládat čínské restaurace zvané chifa (čifa). Ochutnejte zde arroz chaufa (čaufa), což je rýže s proužky vaječné omelety, masem, zeleninou a sójovou omáčkou.
Číňané ostatně mohou také za popularizaci dalšího peruánského pokrmu, kterým je lomo saltado. Jde o dušené hovězí se zeleninou (nesmí chybět cibule), které se v Peru tradičně vařilo, ale až je napadlo maso nakrájet na proužky (aby ho mohli nabírat hůlkami). Takto se servíruje i dnes.
Peruanska kuchyně – Lomo saltado
Horské kuchyni vévodí brambory
Peruánské Andy daly světu brambory. Roste jich tu několik set druhů různých tvarů, barev i velikosti, každá se používá na přípravu jiného pokrmu.
Bramborovou specialitou je papa rellena (rejena), smažená brambora plněná zeleninou, vejci, masem a olivami. Ochutnat můžete také studené brambory s pikantní sýrovou omáčkou, papas a la Huancaina (uankajna). Populární je také takzvaná causa (kausa), bramborová kaše plněná krevetami nebo masem.
Peruanska kuchyně – Causa
V horách se ovšem jí i hodně masa. Ať už hovězího, vepřového nebo masa z alpak.
Národním pokrmem je pak morče neboli cuy (kuj), které připravují mnoha způsoby. Nejčastěji pečené s bylinkami. Je to sváteční pokrm. Servírování by vás mohlo překvapit, dají vám ho totiž na talíř vcelku, včetně hlavičky a drápků. Vyzkoušet ho pak vyžaduje trochu odhodlání. Morčata jsou v Peru sice větší, než ta, co máme u nás, ale moc masa na nich nenajdete. Proto je za porci pro jednoho považováno celé morče.
Pokud je na vás morče trochu moc, můžete zkusit třeba chicharrón (čičarón), což je vlastně smažené vepřové maso (nebo kůže).
Peruanska kuchyně – Chicharrón
Hodně používanou plodinou je v horské oblasti quinoa (pseudoobilnina z And), která má vysokou výživovou hodnotu a je přirozeně bezlepková. Určitě ochutnejte zdejší polévku z quinoi, brambor a mrkve, je vynikající.
Peruanska kuchyně – Obilniny
Pokud byste chtěli v této oblasti ochutnat nějakou rybu, s velkou pravděpodobností vám nabídnou pstruha duhového, který se do vod jezera Titicaca dostal uměle a zdecimoval několik původních druhů ryb.
V pralese není vybíravost na místě
V pralesním jídelníčku převládají banány, yuca, rýže, kuřata a ryby. Ale jí se zde prakticky vše, co létá, běhá, plazí se nebo plave.
Základní přílohou je maniok, kterému se říká yuca (juka). Je to hlíza podobná bramborám, ale s odlišnou chutí. Populární jsou také banány, které se jí jak zralé, tak zelené. Smažené se podávají jako příloha místo brambor, upečené nahrazují chleba.
Za vyzkoušení (k sehnání třeba i v Limě) stojí velká sladkovodní ryba z pralesa zvaná paiche (paiče).
Peruanska kuchyně – Paiche
Sladká tečka na závěr
Peruánci milují sladké. Vyzkoušet můžete třeba kaši z fialové kukuřice zvanou mazamorra morada, krémový karamel neboli flan, případně picarones (pikarones), což jsou smažené kroužky těsta z dýně a sladkých brambor podávané se sirupem. Populární je také pěna z ovoce zvaného lucuma, které chutná podobně jako ořechy.
Peruanska kuchyně – Lucuma
Abyste netrpěli žízní
Z čerstvého ovoce vám prakticky kdekoliv udělají lahodný čerstvý džus jugo (chugo). Vyzkoušejte třeba mangový nebo ananasový. Peruánci nedají dopustit ani na kukuřičné pivo, kterému říkají chicha (čiča). V dobách slavné Incké říše tento nápoj hrdě nabízeli jako obětinu Bohům, na hostinách jej pil také samotný Inka (vládce). Existuje rovněž velice lahodná nealkoholická verze nápoje z fialové kukuřice, kterému se říká chicha morada.
Peruanska kuchyně – Chicha morada
Slavná je i peruánská pálenka z bílého vína Pisco. Vinnou révu do Peru přivezli v 16. století Španělé. Pisco obsahuje asi 45 % alkoholu a používá se také k přípravě národního koktejlu Pisco Sour, kdy se pálenka smíchá s citronovou šťávou, cukrovým sirupem, vaječným bílkem a ledem. Vše se dobře rozmixuje. Díky bílku vznikne bohatá pěna, která se posype skořicí.
Peruanska kuchyně – Pisco Sour
Ať už do Peru přijedete obdivovat Machu Picchu, rákosové ostrovy na jezeře Titicaca, hlavní město Incké říše Cuzco nebo krásy deštného pralesa, můžete si být jistí, že hlady trpět rozhodně nebudete. Byl by to ostatně hřích neochutnat alespoň některé z lahodných pokrmů, které tato země nabízí.
