Kousek za Kamenickým Šenovem, zhruba na pomezí Libereckého a Ústeckého kraje, se nachází národní přírodní památka Panská skála. Tvoří ji vzácné šestiúhelníkové sloupce čediče, pročež se skále pro její vzhled přezdívá i Varhany. Před prohlášením státní ochrany se však skály používaly jako cenný lom, který byl za války málem i vytěžen. A mimo jiné se zde natáčela Pyšná princezna i artušovská legenda.
Jak vznikl geologický unikát Panská skála?
Panská skála, a především její nezvyklá podoba, je popisována jako čedičová skála s pravidelnou sloupcovou odlučností. Co to ale znamená? Čedič je jedna z nejčastějších vyvřelých hornin na světě, v podstatě vychladlá láva. Původně se říkalo i „čadič“ ve smyslu začouzeného kamene, odborně se zase hornině říká bazalt, což v latině znamenalo „velmi tvrdý kámen“. Ačkoli se čedič běžně nachází takřka všude ve světě, a třeba i na památné hoře Říp, jen málokdy se objeví v takové pravidelné podobě jako na Panské skále.
Konkrétně Panská skála vznikala někdy před 30 miliony lety, kdy zde střet africké a evropské litosférické desky vytlačil k povrchu horké magma. Když tato láva pomalu chladla, přirozeně se díky fyzikálním vlastnostem vyvřeliny i vlivem zdejšího prostředí formovala do pěti či šestiúhelníkových sloupců. Obdobný jev můžete běžně pozorovat například i u obyčejného vyschlého bahna.
iQLANDIA Liberec: Atrakce, které dokazují, že věda je zábavná
Národní přírodní památka Panská Skála
Nejtenčí sloupy Panské skály mají 15 cm, zatímco ty nejtlustší až 60 cm. Nejdelší sloupy mají nad povrchem až 10 metrů, ale uvnitř mohou mít i dvakrát tolik. Díky zachovalosti, pravidelnosti a velikosti sloupů je Panská skála výjimečná nejen na české poměry, ale i v celosvětovém měřítku. Vůbec nejslavnější čedičové sloupy se přitom nachází v Severním Irsku (Giant’s Causeway) a jsou památkou UNESCO. Nicméně i čedičové sloupce u Kamenického Šenova patří mezi ty nejkrásnější v Evropě a již od 50. let jsou chráněny jako národní přírodní památka. A přitom dnes kvůli dějinným okolnostem málem ani nemusely existovat.
Export sloupů až do Holandska
Paradoxně bychom se dnes nemohli čedičovými sloupy Panské skály kochat, nebýt intenzivní těžby, která je poodkryla. Dnes už můžeme jen odhadovat, že původní kopec byl asi 30 metrů vysoký. Také víme, že se kopec původně jmenoval Kalvárie či Křížový vrch – tři kříže na jeho vrcholu měly připomínat Golgotu, na které byl ukřižován Ježíš mezi dvěma zločinci. Pobožný význam kopce šel však stranou, když se začal ke konci 18. století hojně používat jako lom.
Po dlouhých a pravidelně geometrických kamenných sloupech, které je potřeba „jen“ vylomit, byla v minulosti pochopitelně velká poptávka. Nejen v blízkém okolí na různé patníky a obrubníky, ale dokonce až v dalekém Nizozemí, kde je hojně používali na stavbu hrází. Pokud tedy někdy při návštěvě Nizozemska narazíte na břehy zpevněné šestiúhelníkovými kameny, vzpomeňte si na Panskou skálu.
Hrad Sloup u Nového Boru a tipy na výlety v okolí
Za války se Panská skála málem vytěžila
Když už čedičové skály začaly doslova mizet před očima, začaly se již na konci 19. století mnohé spolky zasazovat o jejich záchranu. Definitivně se to podařilo až v roce 1913. Jenže pak přišla Velká válka a nějaké krajinářské a památkářské snahy musely ustoupit pragmatickým účelům. Za Protektorátu pak dokonce hrozilo absolutní vytěžení skal, neboť se měly použít na opevnění strategického německého ostrova Helgoland. Naštěstí z toho sešlo a od konce války už se skály těší státní ochraně.
Panská skála v sobě držela i legendární Artušův meč
Panská skála se může pyšnit i tím, že si ji vybraly jakožto zajímavou lokaci mnohé filmové štáby. V prvé řadě je to především Pyšná Princezna z roku 1952, kde se přímo za čedičovými skalami schovávají princezna s králem Miroslavem před ozbrojenými pronásledovateli. Filmů se tu však točilo mnoho, naposledy pohádka Hodinářův učeň.
Z mnoha zajímavých míst české krajiny si Panskou skálu vybrali třeba i režiséři francouzské minisérie Merlin (2012). Filmaři dokonce vyrobili i menší nápodobu zdejších čedičových skal, do které vsadili magický meč Excalibur z artušovské legendy. A také velký kus čedičové stěny, sloužící jako tajný vstup do jeskyně. Obě tyto kulisy následně obdržela darem radnice blízkého Kamenického Šenova. Mimochodem se pak filmaři vydali i do okouzlujících Prachovských skal či do románské krypty pod klášterem Doksany.
Zdroje: ceskesvycarsko.cz, luzicke-hory.cz, region-ceskesvycarsko.cz, idnes.cz, ceskolipsky.denik.cz, Prácheň – Panská skála (Zdeněk Táborský)
