Památník Lidice uctívá oběti vyhlazení obce. Nacistická zvěrstva by nikdy neměla být zapomenuta

Lidice se nacházejí ve Středočeském kraji v okrese Kladno nedaleko Prahy. Tato obec je pověstná tím, že za druhé světové války došlo k jejímu úplnému vyhlazení nacisty. Dnes v Lidicích existuje památník, který navštěvuje spousta turistů, kteří chtějí uctít památku nevinných obětí nacistických zvěrstev.

Z historie obce Lidice

Nejstarší zmínka o obci Lidice pochází ze 14. století. Tato zemědělská osada náležela po staletí buštěhradskému panství. Rozvoj obce nastal až v 19. století v souvislosti s hornictvím a hutnictvím na Kladensku. Lidice ale vždy zůstávala poměrně malou obci přibližně o počtu 500 obyvatel. V roce 1932 byly v Lidicích evidovány tři hospody, jeden kovář, jeden kolář, jeden krejčí, obuvník, povozník, osm rolníků, tři obchody se smíšeným zbožím, trafika a obchod s uhlím.

Vyhlazení Lidic 1942

Dne 10. června 1942 došlo k obrovské tragédii a násilí spáchaném na nevinných lidech – k vyhlazení Lidic. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byly Lidice vybrány nacistickým vedením jako obec, v níž bude vykonán exemplární kolektivní trest. Souvislost v podstatě žádná neexistovala, tento výběr byl víceméně náhodný a prokazatelná souvislost s atentátem nebyla potvrzena.

Všech 503 obyvatel Lidic bylo popraveno nebo odvlečeno do koncentračních táborů, jen velmi malá část dětí byla dána na německou převýchovu. Životem zaplatilo celkem 192 mužů, 60 žen a 88 dětí. Po válce se do Lidic vrátilo 143 žen a nakonec i 17 dětí, které se podařilo složitě vypátrat. Vypálená obec byla posléze obnovena, ale na jiném místě. Na původním místě tragédie se dnes nachází Památník Lidice s muzeem, který můžete navštívit, abyste tak uctili památku všech těchto nevinných obětí války.

Za vyhlazením Lidic stál SS-Obergruppenführer Karl Hermann Frank, kterému jeho nápad odsouhlasil Hitler. K Lidicím se nacisté dostali kvůli zadržení jednoho podezřelého milostného dopisu, u něhož ale vůbec nebylo prokázáno, že by šlo o nějakou tajnou zprávu související s atentátem na Heydricha. Další spojení protinacistické činnosti s Lidicemi představovaly dvě rodiny, jejichž synové sloužili v Anglii. Němci se tak nakonec rozhodli, že celé Lidice si to odskáčou a budou odstrašujícím příkladem pro další Čechy, kteří by se chtěli stavět proti Hitlerovi.

Co se stalo v Lidicích?

Pár dnů po smrti Heydricha byly Lidice obklíčeny jednotkami Wehrmachtu a nikdo nesměl obec opustit. Starosta musel Němcům vydat veškeré cennosti. Už po půlnoci 9. června začali být muži starší patnácti let vyváděni ze svých domovů do sklepa, v němž čekali na svou popravu. Ženy byly odváděny do místní školy a brzy ráno odvezeny do tělocvičny v nedalekém Kladně.

Muži z Lidic byli vyváděni na zahradu Horákova statku ve skupinkách po pěti nebo deseti a stříleni. Na místě nacisti zastřelili 173 mužů a chlapců včetně faráře. Nejmladšímu muži bylo 14 let, nejstaršímu 84. Všechny budovy, škola i fara, byly polity benzínem a zapáleny. V následujících dnech byly zničeny další budovy, hřbitov, všechno bylo vypáleno nebo vyhozeno do povětří, byly vykáceny i stromy. Nacisté si dokonce o tomto počínání pořídili filmový záznam. Zavražděné obyvatele pohřbilo otrocké židovské komando, které mělo za úkol vykopat hromadný hrob. Mnozí z nich z té hrůzy zešedivěli.

O pár dnů později nacisté popravily celé rodiny, včetně žen, které byly vyslýchány kvůli svým synům sloužícím v Anglii. Zastřeleni byli i další muži a chlapci. Některé děti byly na základě několikadenního posuzování označeny jako rasově čisté a byly vybrány k převýchově. Zbývajících 88 dětí bylo převezeno do Lodže, kde bylo na převýchovu vybráno ještě dalších sedm dětí. Zbylých 81 dětí bylo 2. července 1942 převezeno do vyhlazovacího tábora Chełmno a tam usmrceno výfukovými plyny ve speciálním vyhlazovacím automobilu. Ženy byly odtrženy od svých dětí, kromě několika těhotných žen, které byly dočasně ponechány v Praze), a převezeny do koncentračního tábora Ravensbrück. 53 těchto žen zemřelo v táboře nebo na pochodech smrti.

Aktéři a vykonavatelé tohoto otřesného činu včetně K. H. Franka, byli v rámci norimberských procesů po válce souzeni a popraveni. O život bylo připraveno celkem 340 obyvatel Lidic. Po válce se po lidických dětech usilovně pátralo a po značném úsilí se jich podařilo najít 17 a navrátit k příbuzným.

Památník Lidice a muzeum

Na tento ukrutný čin by se nikdy nemělo zapomenout. Obdobně dopadla také další obec – Ležáky. Lidice byly proto po válce prohlášeny národní kulturní památkou a vzniklo zde muzeum, v němž můžete také najít sousoší 82 lidických dětí zavražděných v Chełmnu, které uctívá dětské oběti této války. Jedná se o životní dílo sochařky Marie Uchytilové.

U příležitosti dvacátého výročí této tragické události byl pak v roce 1962 nad bývalou obcí vybudován Památník Lidice. Jedná se o kruhový objekt architekta Františka Marka, v jehož ochozech se nachází muzeum, které bylo nově a moderně zrekonstruováno v roce 2004 a získalo také mnoha ocenění, například za nejlepší interiér. V blízkosti tohoto památníku můžete najít ono zmíněné sousoší věnované dětským obětem 2. světové války.

Návštěvníci památníku mohou v rámci několika zastavení v Areálu Lidice stanout i na místech zbořené školy, kostela svatého Martina, který byl historickou dominantou obce, nebo Horákova statku, na jehož zahradě byly zastřeleni muži z Lidic. V památníku je k vidění multimediální expozice s názvem A nevinní byli vinni, komplexní expozice zakončená videem s vyprávěním matek a dětí z Lidic. Vstup do muzea je možný z několika směrů. Vynechat nelze ani Růžový sad, který má svůj symbolický význam.

Růžový sad v Lidicích

Růžový sad byl založen v červnu roku 1955, tehdy byl nazýván jako Růžový sad přátelství a míru. Vznik sadu inicioval člen hornické hnutí Lidice Shall live, které vzniklo po válce – Barnett Stross. Hlavním motivem byla červená rozkvetlá růže, která symbolizovala život, lásku, boj a oheň, stejně tak i období června, kdy k tomuto válečnému zločinu proti lidskosti došlo. Protože sad v 90. letech 20. století zanikl, byl později obnoven v souvislosti se zřízením nového Památníku Lidice.

V roce 1991 rovněž hnutí Lidice Shall live uspořádalo sbírku s názvem Strom pro Lidice. Z nasbíraných prostředků bylo v okolí Lidic vysázeno na 6 000 stromů.

Galerie v Lidicích

Galerie vznikla v roce 1959, do Památníku Lidice byla organizačně začleněna v roce 2003.
Tato lidická sbírka výtvarného umění je významnou součástí Památníku Lidice. Sbírka výtvarných děl uctívajících památku obětí zločnného řádění nacistů vznikla opět na popud hnutí Lidice Shall Live, a to anglického lékaře Sira Barnetta Strosse. Ten v roce 1966 vyzval umělce celého světa, aby u příležitosti nadcházejícího pětadvacátého výročí vyhlazení Lidic vyjádřili protest proti bestiálnímu násilí darováním uměleckého díla. V letech 1967–1969 zaslalo takřka 350 prací 264 umělců z 28 zemí světa. Kromě děl reagujících na to, co se v Lidicích stalo, jsou ve sbírce i další práce odrážející podobné násilné činy proti lidskosti, páchány napříč časem.

Zdroje: wikipedie