5 fotek 
Je léto a vy brouzdáte prstem po mapě a hledáte cíl své letošní dovolené. Objevilo se ale staré dilema. Osvědčená dobrá pláži a nebo památky? Obojí vám přinese Barcelona. JenProCestovatele vám přináší pár nápadů, jak si Barcelonu prožít, zažít a užít.
Gaudí na každém kroku, Casa Milo. Foto: Markéta Dudková, JenProCestovatele.cz
Jedno řešení se nabízí a rachitické spořící prasátko moc nezabolí. Vzhůru do Barcelony. Do města, kde do nějaké té památky vrazíte na každém rohu a až vám z toho všeho půjde hlava kolem a nožky budou uťapané, vyrazte směle na pláž a vyvalte se jako vyvržený vorvaň.
Před devátou nevstávat
Ve všedních pracovních dnech vám sadistické vřeštění budíku způsobuje bolestivá muka, proklínáte rána a nelítostný časoměřič umlčujete úderem o zeď? Tady na takové strasti zapomeňte a nalaďte se na barcelonský čas.
Před devátou tedy rozhodně nevstávejte. Barceloňané jsou zvyklí snídat od 9:30 do 11:30, takže ani vy to se svou bocadillou (typický španělský snídaňový sandwich) neuspěchejte a když už jste v Barceloně, udělejte vše trochu jinak. Vynechte džus i kávu a dopřejte si sklenku vína. Víno?! K snídani? Ano, tady se nad tím nikdo nepozastaví, ba co víc, s radostí se k vám i ledaskdo přidá.
Sagrada Familia je obrovská a stále roste
Po snídani vyrazte k Sagradě Familii. Je to sice otřepané, ale stavbu, která je s Barcelonou tak spjatá, nelze vynechat. A nenechte se odradit ani cvrkotem před jejími branami. Sagrada Familia za čekání ve frontě rozhodně stojí. Navíc v kontrastu s její majestátností se ten dav turistů zdá záhy naprosto titěrný.
Sagrada Familia se stále rozrůstá. Foto: Markéta Dudková, JenProCestovatele.cz
Ohromná katedrála, která vypadá jako zhmotnění nějakého šíleného snu, může svými rozměry i bizardními zákoutími leckomu nahánět hrůzu. A i když se tomu těžko věří, se svým růstem není Sagrada Familia, chcete-li Chrám svaté Rodiny, stále u konce.
Přáním Gaudího, jenž má toto dílo na svědomí, totiž bylo, aby stavba byla financována pouze z darů, a tak se tu stále čile staví, buduje a tvoří. Dokončení je plánováno až na rok 2026.
U Gaudího se za roh neschováte
Gaudí k Barceloně neodmyslitelně patří a uzdu své představivosti nepopustil jen v případě Sagrady Familie. Cestou od katedrály k proslulé La Ramble vám zkříží cestu další dvě stavby, jejichž je autorem – Casa Batlló a Casa Mila. I pro ně je pak příznačné Gaudího opovržení rovnými liniemi.
Teď je ale čas vnořit se do proudu La Rambly a nechat se strhnout vírem barev, vůní, halasu. A až se vám z toho všeho zatočí hlava, sedněte si do některé z kaváren a ten lomoz, pouliční zpěváky, živé sochy a trhovce raději sledujte jen jako tichý pozorovatel.
Místní kapsáři nejsou žabaři
Kochejte se, podivujte se, ale zůstaňte obezřetní. V barcelonských ulicích se to kapsáři jen hemží. A navíc jsou vyhlášeni svou nenápadností. Jako by snad měli plášť neviditelnosti. To, že jste právě vylepšili nějakému darebovi rozpočet, si totiž zpravidla všimnete, až když se sami chystáte poctivě zaplatit další pohár sangrie.
Proudem La Rambly (s peněženkou snad stále při sobě) se nechte dovést až k pláži.
Chůze – nutnost nebo styl?
Pozor ovšem! Zrádnější a nebezpečnější než kapsáři jsou barcelonští řidiči, kteří jsou široko daleko ti nejhorší. Dopravní nehoda se tu uděje co 19 sekund a o víkendu dokonce každou vteřinu. Ne nadarmo jsou Barceloňané náruživí chodci a tento způsob přemisťování povýšili na životní styl. Je totiž mnohem bezpečnější Barcelonou chodit než se jejími ulicemi vozit.
Siesta na pláži
Ve zdraví jste nakonec přeci jen dosáhli pláže a jako celá Barcelona jste připraveni užít si svou siestu? Ve 13 hodin tu jako mávnutím kouzelného proutku veškerý ruch ustane. Obchody zavřou a město náhle připomíná spící království Šípkové Růženky, kterou princ polibkem probudí a celé město s ní až kolem čtvrté hodiny.
Ležíte na pláži, rozpálené tělo ovívá mořský vánek a vám se pomalu klíží zraky. A přitom ještě před pár lety tam, kde vy teď spokojeně odpočíváte, se pilně pracovalo, siesta nesiesta.
Pro olympiádu nejen sportoviště ale i nové pláže
Kosmetickou úpravou barcelonské pobřeží prošlo před letními olympijskými hrami v roce 1992. Tehdy zde situovaná průmyslová zóna ustoupila novým plážím, bulvárům a cyklistickým stezkám.
Olympiáda však nevtiskla novou podobu jen pobřeží. Znamenala především výstavbu sportovišť a olympijského městečka. I to stojí za zhlédnutí. Ovšem bez hemžení sportovců a sportovních nadšenců vypadá liduprázdná Vila Olimpica s futuristickými stavbami jako list vytržený ze sci-fi komiksu.
Tak trochu jiná Barcelona
Už jste dosiestovaní? Poodhalte další tvář města. Tentokrát se vydejte ke čtvrti Raval. Dříve tu kvetla prostituce, hemžilo se to tu vykřičenými domy a podvratnými živly. Dnes tu nalezli útočiště umělci, mladí designéři a všichni, kdo na svět nahlíží trochu jinýma očima. Možná i proto má toto místo neopakovatelnou atmosféru. Plakáty, roztodivné obchůdky, oprýskaná omítka, praskající zeď.
Trochu jiný Raval. Foto: Markéta Dudková, JenProCestovatele.cz
Vše tu vypadá omšele a přeci láká k focení a ke kochání se. Jakoby každá cihla, každý parapet mohly vyprávět svůj zajímavý příběh.
Nasedněte na Železného osla
Pokud vás takováto tvář města nadchla, pak si jistě nenechte ujít, respektive ujet Železného osla. Takto je označováno běžné kolo, ale také průvodcem vedená cykloprohlídka, kdy budete zavedeni do opuštěné průmyslové zóny Poblena či squatu.
A když už se vezete na té alternativní vlně, zabočte z Ravalu změtí uliček k vítěznému oblouku.
Tady nespočet mladých usrkává z plechovky pivo za euro od pakistánského pouličního prodejce a cvičí nové triky na prkně.
Mekka skateboardistů
Ale co ten šedovlasý, zarostlý strejda? I ten vysekne na prkně nějaký ten trýček. Inu Barcelona je považována za hlavní město skateboardingu, a tak tu zahlédnete i ostřílené matadory, kteří kdysi byli průkopníky tohoto chuligánského sportu.
Slunce už se pomalu topí v moři za obzorem, ale ulice jsou stále rozpálené a vy hladoví. Dejte si tedy pořádnou porci paelly (pokrm z rýže, zeleniny, ryb a mořských plodů).
Španělé zpravidla večeří mezi devátou a půl dvanáctou a tím rozhodně den nekončí. Přeci neulehnete s plným žaludkem. To by nebyly příjemné sny. Raději vyjděte do víru nočního života, aby „bajar la comida“, tedy hezky česky večeře, sklouzla pěkně dolů.
Z horka do pořádných mrazů
Že už toho horka máte po krk a znovu se vám do něj nechce? Jděte se tedy zchladit do klubu Sub-Zero. Zde se vám ovšem dostane ochlazení většího než čekáte. Během sekundy se z horkých písků pláže Port Olympic přenesete do mrazů vskutku sibiřských. Raději si proto s sebou vezměte i bundu a rukavice. Jestli se však nic z toho ve vašem prázdninovém zavazadle nenachází, rychle do sebe na zahřátí kopněte panáka vodky z namražené sklenky a slečny, která si se zaujetím prohlíží ledové sochy inspirované Gaudím, se zeptejte, zda by se s vámi nepodělila o trochu toho lidského tepla.
Vítězný oblouk, místo, kde s prohánějí „skejťáci“. Foto: Markéta Dudková, JenProCestovatele.cz
Světlo v dáli – Torre Agbar
Až se pak později nocí budete vracet do hotelu – sám nebo se slečnou, která otřepanosti výše zmíněné fráze podlehla, na cestu stále ještě bdělou Barcelonou vám posvítí někým obdivovaná a někým zatracovaná Torré Agbar – do tmy modře a červeně svítící kancelářská budova, jež v Barceloně reprezentuje tu nejnovější kapitolu architektury.
