Jedním z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších slovenských hradů je Oravský hrad. Nachází se v obci Oravský Podzámok na vyvýšenině Oravského hradného bradla nad řekou Oravou, kde sídlili první lidé již v době pravěku. Jaká je historie hradu, co láká turisty a jaké známé pohádky se na tomto hradním skvostu natáčely?
Historie Oravského hradu
Původní dřevěný hrádek byl opevněn zdí a přestavěn poprvé v polovině 13. století, kdy je písemně zmiňován v roce 1267. Zhruba o dvacet let později pak hrad náležel k území Matúše Čáka Trenčianského a dále střídal majitele, k nimž patřila i řada významných šlechticů. V době husitské hrad ubránil kastelán Peter Komorovský a sídlo bylo dále přestavováno a opevňováno, aby hrad zajišťoval větší bezpečí. V 15. století jej vlastnil panovník Matyáš Korvín, který prováděl spoustu bezpečnostních opatření.
V roce 1534 hrad vlastnil Ján z Dubovca, po něm Václav Sedlnický, František I. Turzo a po něm jeho syn Juraj VII. Turzo, jemuž vymřel rod po meči. Po Turzově smrti jeho sedm dcer založilo Oravský komposesorát – spoluvlastnictví, které mělo vždy zvoleného jednoho správce majetku. V letech 1556–1621 nechali Turzové hrad opět přestavět a lépe opevnit, protože se nacházel na strategicky důležitém místě uhersko-polské cesty a jantarové stezky v blízkosti celní stanice v Tvrdošíně a od roku 1370 byl i župním hradem. Proto měl svou důležitost a bylo potřeba, aby byl nedobytný.
Hrad vlastně nikdy neutržil žádnou újmu, jen v době stavovských nepokojů v 17. století se ho zmocnili selští povstalci a o pár měsíců později hrad obléhala císařská vojska, dokud se obyvatelé hradu nevzdali. V roce 1800 pak ale hrad bohužel vyhořel a byly nutné rozsáhlé opravy. Záchranné práce tehdy prováděl František Zič a na počátku 20. století pak Jozef Pálfi.
V době druhé světové války hrad obsadili nacisti a hrad využívali jako dělostřeleckou základnu, na níž i útočila sovětská vojska, která Němce z hradu vyhnala. Opravy Oravského hradu pak byly zajištěny od 50. let 20. století a hrad se následně stal sídlem Oravského muzea, které patří k nejstarším muzeím na Slovensku.
3 prohlídkové okruhy, 155 místností, 754 schodů
Oravský hrad je rozdělen na horní hrad, který tvoří nejstarší část Citadela postavená v 13. století a sloužící jako obrana hradu. Střední část pak obsahuje Korvínův palác, palác Jána z Dubovca, krásnou knihovnu a jídelnu. A poslední dolní hrad představuje Turzův palác, kapli svatého Michala, západní a východní baštu, budovu fary a hradní brány.
Kaple svatého Michala byla postavena Jurajem Thurzem jako protestantská modlitebna v letech 1610 až 1611. Současný interiér pochází z roku 1752, od roku 1993 zde probíhají archeologické výzkumné práce a kaple prodělala i rekonstrukci za 10 mil. slovenských korun a byla slavnostně otevřena v roce 2006. Thurzovský palác má pěknou historickou kuchyň a sakristii s renesanční nástěnnou malbou. Zajímavá je i původně 90 metrů hluboká studna, kterou nechal vyhloubit František Turzo.
Pro turisty je tedy rozhodně co k vidění, jednotlivé prostory jsou historicky vybaveny a poskytují opravdové zážitky. Hrad bývá otevřen celoročně, kromě dubna a hlavních Vánočních a Velikonočních svátků. Také se na něm pravidelně pořádají nejrůznější kulturní a společenské akce, například divadelní představení, koncerty, festivaly, dobové jarmarky, šermířská a sokolnická vystoupení či netradiční prohlídky, strašidelné atrakce a podobně. Samozřejmostí je i konání pohádkových svateb. Hrad má pro turisty 3 prohlídkové okruhy, 155 místností a 754 schodů, takže se máte na co těšit.
Oravské múzeum P. O. Hviezdoslava
Oravské múzeum P. O. Hviezdoslava na Oravském hradě nabízí nejrůznější expozice umístěné v hradu s historickými, etnografickými i přírodovědnými náměty z místní oravské oblasti. Tematicky se soustřeďuje na salašnictví a každodenní život obyvatel v historických časech. K dispozici jsou také minerály, horniny, paleontologické nálezy, vycpaná zvířata a fotodokumentace.
Pohádky natáčené na Oravském hradě
Oravský hrad zaujme už z dálky a celá oblast je často vyhledávaná filmaři. Natáčely se zde známé slovenské pohádky Kráľ drozdia brada, Princezná a žobrák nebo koprodukční Král sokolů.
wikipedie,slovensko.svetadily.cz, oravskemuzeum.sk