Oblíbenost mongolských jurt u nás roste, co všechno obnáší toto netradiční obydlí?

O tradičních kruhových obydlích středoasijských nomádů jste již určitě slyšeli – nejznámější jsou pod názvem jurta, lze se však setkat i s mongolským označením ger. Čím dál častěji se objevují i v Česku na různých festivalech i na soukromých zahradách. Jurta může být sezónním příbytkem na léto, ale dá se v ní bez problémů i celoročně bydlet. I přes mnoho výhod však jurty mají i několik úskalí, která je dobré předem znát.

Původ jurt

Označení „jurta“ pochází z turkických jazyků, kde toto slovo původně znamenalo doslova stan či obydlí obecně. Nicméně v různých státech Střední Asie je jurta nazývána mnoha různými názvy. Například v Mongolsku, které si většina lidí vybaví v souvislosti s kulatými stany, jim říkají ger. Není známo, jak dlouho existence jurt sahá do historie – jen těžko najdeme nějaké staré vykopávky těchto staveb z rozložitelných materiálů, a navíc kočovné kmeny neměly vlastní psanou historii. Jednu z prvních zmínek o stanech podobných jurtám nicméně nacházíme u řeckého historika Herodota, který žil před 2 400 lety. Používal je tehdy nomádský národ Skytů, jenž kdysi obýval velkou oblast ve Střední Asii. Obdobné zmínky pak nacházíme i v čínských kronikách.

Podoba jurty

Tradiční jurta se v základu skládá jen z mřížového dřevěného rámu potaženého izolační vlněnou plstí a vnější plachtou. Kruhové obydlí je pak ještě doplněno dveřním rámem a také nějakým zakončením vrcholu střechy, mnohdy symbolickým. Takováto koruna jurty se například dostala i na vlajku Kyrgyzstánu. Konkrétní provedení a dekor celé jurty se pak může výrazně lišit podle tradice daného kmene či národa – a v případě novodobých západních jurt spíš podle té které firmy. Průměr kruhové stavby se může pohybovat mezi 3 až 20 metry a ty menší lze zpravidla rozložit nebo znovu složit v řádu pouhých pár hodin. Nicméně západní jurty se často staví i permanentně a s použitím moderních materiálů.

Moderní využijí jurt – prodejní stánek, glamping i celoroční bydlení

Jurty u nás v Česku a ve zbytku západního světa mají mnoho využití. Díky skladné a snadno sestavitelné konstrukci jsou čím dál oblíbenější na různých festivalech, třeba pro čajovnu nebo prodejnu. Mnoho vlastníků jurt tato kruhová obydlí pronajímá v rámci tzv. glampingu, komfortnější formy kempování v blízkosti přírody.

V neposlední řadě jurta může sloužit i jako plnohodnotná a ekologická alternativa celoročního bydlení pro ty, kdo chtějí bydlet blízko přírodě za relativně malé peníze. Například u svobodomyslných lidí, kteří se nechtějí na zbytek života upsat na neustále se zdražující hypotéky, nebo chtějí zkrátka jen utéct ze špinavých měst.

5 neobvyklých roadtripů, které musíte zažít

I jurta může poskytnout moderní komfort

Moderní jurta přitom rozhodně nemusí vypadat jako nějaký pastevecký stan, kde si budete vařit uprostřed obydlí na otevřeném ohni. Z praktických důvodů, ke kterým se ještě dostaneme, musí mít u nás jurty dřevěnou podlahu, která izoluje chlad a vlhkost ze země. Většinou se do jurt instalují kamna na dřevo, jejichž komín je snadno vyveden ven. Díky vlněné izolaci stěn kamna pohodlně vytopí celou jurtu i během zimy.

Do stěn se dnes také často zapouštějí velká okna, která dokážou celý prostor příjemně prosvětlit a odlehčit. A díky přívodům na vodu a elektřinu můžete mít v jurtě obdobný komfort, jako v běžném bytě. Díky kruhovému půdorysu jsou jurty velice odolné proti větru a jejich střechy snesou i větší vrstvu sněhu.

Stavba jurt u nás – je potřeba stavební povolení?

V celé Evropě i v Česku existuje překvapivě hodně firem, které vám mohou jurtu postavit v podstatě na klíč. Některé je zase dovážejí až ze samotného Mongolska, kde je vyrábějí ve velkém a levně, leč pochopitelně s vyššími náklady na přepravu. A pokud ovládáte jisté řemeslné dovednosti, zvládnete si ji postavit i sami. A kolik že taková jurta stojí? Jurty menší, stavěné svépomocí, případně ty dovážené z Mongolska vyjdou asi na 50 – 100 000 Kč. Ty větší, kvalitně izolované a určené pro celoroční bydlení pak mohou stát i vyšší stovky tisíc až něco přes milion za skutečně prostorné a pohodlné obydlí.

Se stavebním povolením je to poněkud komplikovanější. Vhledem k tomu, že se přece jen jedná o svého druhu stan, a ještě k tomu zcela přenosný, ve většině případů není stavební povolení vůbec nutné. Něco jiného už ale je, pokud budete jurtu používat jako celoroční bydlení. Anebo když ji napojíte na inženýrské sítě. Pak je třeba to již řešit se stavebním úřadem, nicméně neměl by to být velký problém.

Místa na ruské Transsibiřské magistrále, která stojí za vidění

Česko není suchá step – jaké potíže je třeba u jurty řešit?

Abychom to trochu zkomplikovali, je třeba dodat, že nelze jen tak převést koncept jurt ze Střední Asie do Střední Evropy. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že Česko není nějakou stepí na náhorní plošině a je třeba zde počítat s vlhkostí. Pokud by se vlhkost dostala dovnitř a orosila vám interiér, byl by to celkem problém. Proto je třeba dodržovat několik zásad. V prvé řadě musí mít jurta v našich podmínkách dřevěnou izolovanou podlahu. Pokud chcete v jurtě vařit, musíte ji kvůli parám doplnit o digestoř. Z obdobných důvodů se budete muset rozloučit s horkou sprchou uvnitř jurty – ledaže byste v ní postavili izolovanou a dobře odvětrávanou koupelnovou buňku.

A nakonec ta největší svízel se týká plachet. Většinou se jako svršek jurty používá plachta z bavlny, kterou musíte jednou až dvakrát ročně impregnovat. Po přibližně pěti letech je pak nutné ji komplet vyměnit. To však není zas takový problém, jak to na první pohled zní. Alternativou jsou odolné plachty z umělých materiálů. Ty však kvůli neprodyšnosti vyžadují provětrávací nadstavbu navíc, aby se vám v jurtě nerozlezla plíseň. Sice se jedná o nezanedbatelné výdaje navíc a jurta již nebude celá z přírodních materiálů, z dlouhodobého hlediska však toto řešení přináší spíše pozitiva a také větší pohodlí.

Pokud však nepotřebujete v jurtě celoročně bydlet a chcete třeba jen takový pohodlnější „stan“ na sezónní útěky do přírody, jurta vychází ve srovnání s jinými alternativami (tradiční chata, karavan, tiny house) jako levné a nenáročné řešením.

Zdroje: yurts.com, wikipedia.org, tentwood.cz, liberec.rozhlas.cz, drevostavitel.cz, nazeleno.cz, slamenejurty.cz