Neuschwanstein. Pohádkový hrad princezen, nebo výplod schizofrenního mozku?

Pokud si chcete představit nádherný zámek s věžičkami jako z pohádky, je to právě bavorský Neuschwanstein, který sloužil jako inspirace pro zámek Šípkové Růženky či Sněhurky Walta Disneyho. Kdo tento skutečný zámek nechal postavit, jaké lidské příběhy se v něm odehrály a co vás čeká, pokud se rozhodnete tento skvost navštívit?

Kde se nachází zámek Neuschwanstein?

Neuschwanstein je proslulý bavorský zámek, přesněji se nachází v Allgäu, asi 100 km od Mnichova, v obci Schwangau u městečka Füssen v Německu. Patří mezi nejznámější a nejnavštěvovanější německé zámky. Pro svou velkou oblíbenou byl samozřejmě také několikrát použit v záběrech mnoha filmů a pohádek, zejména je známý jako předloha pro Disneyho pohádkové zámky. Je vrcholem romantického cítění a až nadpozemsky krásný, ale ukrývá spoustu zvláštností. Co za tím vlastně stojí?

Německé město Žitava nabízí památky, zoo i výchozí bod pro návštěvu lužických hor

Čím je Neuschwanstein proslulý?

Zámek nechal postavit král Ludvík II. Bavorský jako své soukromé sídlo, ale až někdy v 19. století. Sídlo mělo sloužit i jako operní scéna pro skladby významného skladatele Richarda Wagnera. Neuschwanstein je také zajímavý tím, že ačkoli se Ludvík nechal inspirovat středověkým hradem Wartburg, v architektuře kombinuje snad všechny známé slohy a zámek tak působí jako pestrá mozaika různých stavebních stylů, možná až trochu podivně či kýčovitě. Za nejkrásnější místnost je považován trůnní sál, který byl zhotoven podle vzoru mešity Hagia Sofia v Istanbulu. Pozoruhodné však je, že v trůnním sále se nenachází žádný trůn, jako by v něm chyběl vládce. Bylo to snad proto, že při stavbě zámku na tak důležitou věc jako je trůn, nezbyly žádné peníze, anebo jej tam král neumístil záměrně?

Zámek byl určen pouze pro jednoho člověka – pro svého tvůrce a majitele, který jím byl doslova posedlý. Byl to velkolepý a megalomanský projekt čítající na 200 pokojů. Na stavbě pracovalo přes 300 dělníků ve dne, v noci, královu postel 4 roky vyřezávalo 14 řezbářů. Vedle své pracovny měl Ludvík dokonce i umělou jeskyni. Při stavbě se spotřebovalo 465 tun mramoru, 1550 tun pískovce a půl milionu cihel. Jak je vidět, Ludvík II. Bavorský se nespokojil jen tak s málem. Moderní zámek měl horkovzdušné topení, splachovací WC, koupelny s teplou vodou, elektrický zvonek na přivolávání sluhy a telefon. Jídlo se z kuchyně posílalo výtahem.

Hlavním motivem výzdoby zámku byla labuť, kterou měl rod Schwangau v erbu a která je symbolem čistoty. Celá stavba vyšla na 6 milionu marek a stavba byla plně dokončena až v roce 1892. Po smrti svého majitele byl zámek uzamčen a začal chátrat. Zpřístupněn pro veřejnost pak byl až po 2. světové válce.

Jaký byl Ludvík II. Bavorský?

Tvůrce a majitel zámku Neuschwanstein Ludvík II. Bavorský (Wittelsbach) byl považován za podivína, schizofrenika a asociála. Bylo o něm známo, že má paniku z lidí a snažil se jim vyhýbat. Právě stavba soukromého sídla dle vysněných představ se zdála být možností úniku před reálným světem a zamezení kontaktu s ostatními lidmi. Jedním z důvodů této izolace Ludvíka byl také jeho velmi neutěšený vztah s matkou Marií Frederikou Pruskou, která přebývala na nedalekém zámku Hohenschwangau. Také divadlo, které na svém zámku vybudoval, navštěvoval výhradně sám. Ostatní lidé mu vadili a nestál o jejich společnost. Na stavbu zámku vynaložil nemalé peníze, které vlastně ani neměl. Nejenže se zadlužil, ale například také žádal své sluhy, aby se pro něj vydali vykrást banku.

Ludvík II. Wittelsbach byl velmi krásný muž, který vládl jen krátkou dobu. Nastoupil na trůn ve svých 18 letech v roce 1864 a vládl do roku 1886, kdy byl zbaven svéprávnosti. Nebyl významným panovníkem, spíše mecenášem umění a proslul svým tragickým životem. V jeho rodině se vyskytovala duševní porucha, trpěl jí už například jeho bratr.

Více než politika však zajímalo Ludvíka umění. Byl zcela uchvácen Wagnerovou hudbou a světem mýtů a bájí. S Wagnerem se milovali, Ludvík jej podporoval a psali si rozsáhlou a hlubokou korespondenci. Ať už mezi nimi byl či nebyl milenecký vztah, o Ludvíkovi bylo známo, že byl homosexuál a míval milostné vztahy s muži. Sice byl jednou zasnoubený, a dokonce se sestrou císařovny Sisi, ale na svatbu nikdy nedošlo. Wagnera opravdu miloval a celoživotně významně finančně podporoval.

Kromě Neuschwansteinu Ludvík vystavěl i další zámky – Herrenchiemsee a Linderhof. I tímto se  velmi zadlužil. Ačkoli nebyl příliš oblíbený ve svých kruzích a druzí mu nerozuměli, poddaní jej měli rádi.

Která strašidla můžete spatřit na českých a moravských hradech?

Ludvíkova duševní choroba a smrt

Ludvík zemřel velmi mladý. Bylo mu pouhých 40 let a jeho smrt byla opředena tajemstvím. Již od mládí se u něj projevovala duševní choroba, nejspíše schizofrenie. Ludvík byl velmi pohledný, ale brzy přišel u zuby a zchátral, propadal se do melancholie a svého vlastního uzavřeného světa, stranil se lidí. Miloval umění a krásu, ale měl své podivné nálady a vrtochy až zcela ztratil kontakt s realitou. V roce 1886 byl zatčen, zbaven svéprávnosti a odvezen na zámek Berg. Vypadá to, že se to však spíše jevilo jako politická záležitost, která se někomu hodila do krámu. Ludvík byl sice podivín, ale nikoli nebezpečný šílenec. Lidé svého oblíbeného panovníka před zámkem Neuschwanstein údajně dokonce bránili vlastním tělem.

Tento násilný odchod ze svého vysněného domova však skončil fatálně. Ludvík jen o tři dny později záhadně umírá. Protože byl v podstatě vězněný a hlídaný lékařem a ošetřovateli, vydal se osudného dne na procházku s doprovodem lékaře Guddena. 13. června 1886 byli oba muži nalezeni utopení na břehu Starnberského jezera, kde se dnes nachází pamětní kříž, který si můžete prohlédnout. Nikdo ale s jistotou neví, co se tenkrát stalo…

Nejpravděpodobnější verzí je, že se král pokusil o útěk, ale lékař mu v tom chtěl zabránit. Ludvík se s ním popral (na těle lékaře byly škrábance, podlitiny a stopy po škrcení) a nakonec sám zemřel (ne však utonutím, v plicích Ludvíka nebyla voda).

Tipy pro turisty

Na zámek zámek Neuschwanstein není snadné se dostat. Láká ho tolik turistů, že davy lidí stojí frontu na parkování i lístky. Trpělivost se ale rozhodně vyplatí a už pohled na romantické věžičky tyčícího se hradu nad městem stojí za to. Cestu do strmého kopce si můžete užít pěšky, anebo se lze i nechat vyvézt kočárem s koňmi. Značená cesta od zámku směřuje i k mostu Marienbrücke, který vede přes strž a poskytuje nádherný výhled. Ludvík II. zkrátka věděl, kam se nejlépe schovat před lidmi, i když se dnes musí neustále zpevňovat skalní stěny a vlhko nesvědčí vápencovým stěnám.

Za parkoviště zaplatíte 5 euro, za vstup do zámku 12 euro, za prohlídku nedalekého zámku Hohenschwangau pak 10 euro. Za prohlídku stojí i celé nedaleké okolí a nejbližší městečko, kde je toho spousta k vidění i možnost dobře se najíst.