Nejvíce ekologické země světa. Kam by se měli vydat milovníci čistého životního prostředí

Pojedete raději do země, kde lidé žijí v souladu s ekosystémem, nebo někam, kde přes smog nevidíte? Odpověď je většinou jasná. Nějaký ten nedostatek se vždy najde, ale je pravdou, že na některých místech se na šetrnost k matce Zemi opravdu přísně dbá. Kromě krásné dovolené tam také můžete načerpat inspiraci pro vlastní ekologický život bez černého svědomí.

Environmental Performance Index a měření států

Nejznámějším a asi momentálně nejlepším systémem vyhodnocování ohleduplnosti států je takzvaný EPI – Environmental Performance Index. Tvůrci projektu jsou americké univerzity Yale a Columbia. Měřeny jsou skoro všechny země světa a výsledky vycházejí každé dva roky.

Bodové hodnocení na škále od nuly do 100 bodů se skládá z několika indikátorů. Hlavními dvěma oddíly jsou Zdraví životního prostředí (40% výsledku), pod kterou spadají podkategorie vliv na zdraví, kvalita ovzduší a hygienická opatření, a Vitalita ekosystému (zbylých 60%), která se zabývá statistikami z oblasti agrikultury, kácení lesů, rybolovu, energií, vodních zdrojů a biodiverzity.

Nejekologičtější zemí světa je Švýcarsko

V roce 2018 se na první příčce světového žebříčku EPI umístilo Švýcarsko s hodnocením 87,42. Jedním z nejhlavnějších důvodů je například zákonná ochrana přírodních a zemědělských pozemků před zástavbou. Roztahující se města a neustálé budování ničí přírodu na mnoha místech, ale Švýcaři se tomu úspěšně brání a snaží se poradit si s urbanizací zvýšením hustoty zalidnění měst namísto jejich rozlohy.

Velkým faktorem je také švýcarská “zelená ekonomika” přírodních zdrojů. Upřednostňuje se obnovitelná energie, občané jsou vedeni k recyklaci, která v zemi funguje ve velkém měřítku, čímž se snižuje produkce odpadu i poptávka po surovinách. Krajina je chráněna zákony, díky kterým můžete obdivovat alpskou přírodu a dýchat čistý vzduch.

Evropa a obnovitelné zdroje

Evropa pokryla šestnáct nejvyšších pozic světového žebříčku. Po Švýcarsku se jako druhá umístila Francie, potom Dánsko, Malta, Švédsko, Velká Británie a další vyspělé země. Environmentální ohleduplnosti napomáhá nejen zákon, ale také šíření povědomí mezi občany a pokrok, který umožňuje vyvíjet šetrnější technologie.

Čteme-li seznam seshora a přeskočíme-li na konec, platí většinou, že ekologická situace bývá horší v méně rozvinutých zemích. Nezapomínejme tedy, že věda a pokrok sice přinesly postupné ničení naší planety, ale právě ony nám také mohou pomoct je zastavit. Budoucnost je v obnovitelných zdrojích. Dánsko se například plánuje do roku 2055 úplně zbavit závislosti na fosilních palivech, která znečišťují vzduch.

Jihoameričtí vítězové v ochraně lesů

V povětšinou ekonomicky zaostalé Latinské Americe, kterou trápí z hlediska ekologie hlavně znečištění a nekonečný proces kácení deštných pralesů, se najdou i státy, které se snaží přírodní dědictví střežit jako oko v hlavě. Jedná se tedy hlavně o Kostariku (67,85) a Kolumbii (65,22). Poměrně dobře si vede i Dominikánská republika (64,71), a překvapivě také politicky problematická Venezuela (63,89), jejíž území tvoří z 54% chráněné přírodní oblasti.

Kostarika prý je jednou z nejšťastnějších zemí. Tamější lidé si života užívají, a mají proč – místní krajina je rájem, na který mohou být po právu hrdí a který stojí za to uchovat. Proto tam všeobecně funguje snaha co nejvíce ochránit přírodu a zamezit znečištění vody i vzduchu. Kostarika, která aspiruje na titul první země světa bez uhlíkové stopy, se v roce umístila jako třicátá – spolu s Bulharskem, které má shodný počet bodů.

V různorodé Kolumbii stále přetrvávají některé environmentální problémy – znečištění půdy a vody, kácení deštných lesů… Byla ale zavedena přísnější opatření a země se začala vzpamatovávat. V letech 2006, 2008, 2010 a 2012 to dotáhla do světové top 30 ve statistice EPI, loni obsadila 42. příčku.

Nejznečištěnější státy světa a Evropy

Pro srovnání se podívejme na opačný konec statistiky. Za loňský rok dosáhlo pěti nejhorších hodnocení Burundi, Bangladéš, Demokratická republika Kongo, Indie a Nepál. V Indii teče špinavá Ganga plná odpadu, v Bangladéši je zase znečištěná hlavně voda považovaná za pitnou, a to toxickými látkami a těžkými kovy (!) jako je olovo, arsen, rtuť a dokonce uran. Zatímco některé se vyskytují v půdě, jiné se do vody dostávají z průmyslových závodů. Burundi sužuje půdní eroze, kácení lesů a zmenšování přirozeného prostředí místním živočichům.

Ze zemí Evropy se nejhůře umístila Bosna a Hercegovina se 41,84 body – 23. nejhorší ze 180 hodnocených států. Tamější příroda na první pohled nevypadá zle, to naopak. Problémem je ale silné znečištění ovzduší a špatné hospodaření s odpadem, což velmi komplikuje místní politická situace a špatně organizovaná administrativa.

Je Česko ekologické?

Česká republika si ve světovém měřítku nevede velmi zle. V roce 2006 dokonce byla podle EPI čtvrtou ekologicky nejohleduplnější zemí na světě a v roce 2014 pátou. Hodnocení z loňského roku ji umístilo na 33. místo, přičemž stojí na 24. místě v rámci Evropy.

V posledních letech můžeme kolem sebe pozorovat rostoucí trendy omezování plastového odpadu, otevírání bezobalových prodejen potravin, ekologičtější životní styl… Ohledy na přírodu mají určitě své významné místo v obecném povědomí. Na druhou stranu ale stále existuje spousta lenochů a ignorantů, kteří nám to všem kazí. Jak praví staré známé moudro, vždy je co zlepšovat.