V Plzeňském kraji se nedaleko města Kralovice na skalnatém ostrohu nad ústím Brodeslavského potoka do řeky Berounky v nadmořské výšce 310 metrů rozkládá zřícenina hradu Krašov. Poblíž je také obec Bohy, v níž se nachází i proslulý Krašovský mlýn, který kdysi patřil ke Krašovskému panství. Místo spadá do chráněné krajinné oblasti a hrad i mlýn náleží mezi chráněné kulturní památky. Pokud hledáte ideální místo na výlet s rodinou, rozhodně byste Krašov neměli minout.
Historie hradu Krašov
Hrad Krašov, který je dnes zříceninou, původně patřil k nejstarším českým hradům. Založen byl již kolem roku 1232, a to pravděpodobně Jetřichem z rodu Hroznatovců. K tomu ale musel mít souhlas tehdejšího panovníka a účelem budování hradů byla také ochrana obchodních cest. Rod pánů z Krašova vlastnil hrad do poloviny 14. století, kdy jej získal rod Kolowratů, konkrétně Hanuš z Kolowrat. Majitelé hradu se napříč časem různě střídali. Během husitských válek byl hrad dobře chráněn, díky svému dobrému opevnění. V roce 1631 získal hrad rytíř David Boryně ze Lhoty, který jej nechal opravit a zvýšit o jedno patro. Ani během třicetileté války hrad Krašov nebyl dobyt, považuje se tedy ze velmi dobře opevněný.
Dalším významným rokem v dějinách hradu byl rok 1678, kdy hrad i s panstvím koupili cisterciáci z nedalekých Plasů a úplně ho přestavěli. Z této doby pocházely dvě kaple, refektář a 27 obytných místností. Po zrušení kláštera v roce 1785 hrad dále měnil své majitele, ale už jen postupně chátral a jeho části byly rozebírány na stavební materiál.
Zásluhou Klubu českých turistů a Spolku pro záchranu Krašova byl hrad ve 20. století zakonzervován a byla zde i vybudována turistická ubytovna. Ne všechny zásady však zřícenině prospěly. Posledními majiteli před správou Klubu českých turistů byl rod Metternichů, který hrad Krašov vlastnil do roku 1933.
Manětín – unikátní barokní zámek na Plzeňsku
Tipy na výlety v okolí Krašova
Na Krašov se dostanete po modré turistické značce z obce Bohy, což je příjemná procházka asi 3,5 kilometru. Po žluté turistické značce je cesta z vesnice Bohy dlouhá asi 2 kilometry. Nejbližší nádraží je v Kožlanech, asi 10 kilometrů od hradu.
Hradby poskytují krásný výhled na celé okolí, přírodní rezervaci Krašov, která je součástí přírodního parku Hřešihlavská. V okolí určitě stojí za návštěvu také hrad Týřov, Krakovec nebo Angerbach u Kožlan.
Krašovský mlýn
Součástí hradu byl kdysi pivovar, sladovna, kovárna, cihelna a dokonce i lázeň. K hradu patřil i mlýn, dnes Krašovský mlýn nebo také jinak řečený Mlýn u Nováků, Podkrašovský mlýn nebo třeba také Vlkovský mlýn. Krašovský mlýn se nachází asi 1 km pod hradem Krašov na samotě na levém břehu řeky Berounky. V současné době je opraven a v provozu, chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky, ale jedná se o soukromý pozemek.
Krašovský mlýn původně patřil k hradu a byl součástí panství. Z dochovaných zápisů v něm v roce 1653 působila mlynářka Kateřina Švejnová, o rok později mlynář Matěj Ciboch. V roce 1698 byl pak na stejném místě postavený nový mlýn, jehož stavbu zaplatil cisterciácký opat Ondřej Trojer. Tehdy to byl největší mlýn v Čechách. K mlýnu patřilo i obytné stavení a hospodářské objekty. Mlýnice a dům stojí samostatně. Dochovaly se i některé staré části mlýna.
V roce 1989 pak byla zhotovena dvoumetrová pískovcová socha vodníka na vrbě, kterou vytvořil sochař Bartoloměj Štěrba z Kozojed. Vodník byl pojmenován podle posledního majitele mlýna – Vojta. Na šátku vodníka je značka, která označuje, kam až dosahovala hladina vody při povodních v roce 2002.
Zámek Zelená Hora. Místo, kde se točili Černí baroni a byl nalezen vzácný rukopis
Pověst o dvou znepřátelených rodech na Krašově
K hradu Krašovu se také váže pověst o nenávisti dvou rodin, pána z Krašova a pána z Libštejna. Ti se neustále hádali o majetek. Až jednou pán z Libštejna zaútočil na hrad Krašov, vyloupil jej a unesl ženu a děti krašovského pána. Ty pak uvěznil na Libštejně v temném sklepení. Dva roky trvalo, než pán mohl svou rodinu osvobodit. Se svými lidmi pán z Krašova zapálil libštejnský hrad, vnikl dovnitř a ve sklepě našel ze své rodiny už jen kosti. Ze msty pak chtěl uvěznit stejným způsobem rodinu libštejnského pána, ale než tak stačil učinit, libštejnský pán ho zabil mečem. Toho pak zase usmrtili krakovští zbrojnoši, a to i s celou jeho rodinou. Oba rody se tedy povraždily navzájem. Mrtvé krakovští hodili do sklepení a zasypali vchod.
Klid mrtvým přinesl údajně až jeden sedlák, který našel kosti a pohřbil je. Z hradu si pak odnesl bohatství, kterým si polepšil.
Zdroje: wikipedie, kudyznudy.cz, hradkrasov.cz, Památky Čech, Moravy a Slezska: Pavel Juřík
