Moravský klášter Rosa Coeli láká milovníky gotických ruin i zvláštních energií

Rosa Coeli nedaleko Brna je nejstarším ženským klášterem na Moravě, jehož počátky sahají až do 12. století. Nádherné gotické ruiny porostlé břečťanem přijíždějí obdivovat tisíce návštěvníků ročně, zvláštní energii místa můžete pocítit i při speciálních nočních prohlídkách. Jaká je jeho pohnutá historie?

Rosa Coeli v Dolních Kounicích

Rosa Coeli je jednou z nejcennějších památek v malém jihomoravském městě Dolní Kounice, nikoli však jedinou. Městečko s necelými 2500 obyvateli má totiž kromě dávného klášterního komplexu i stejnojmenný hrad a zámek Dolní Kounice, novorenesanční kostel z 19. století, několik kaplí, a dokonce i menší židovskou čtvrť se synagogou. Město se nachází jihozápadně od Brna na řece Jihlavě. Od exitu z D1 se sem dá autem dojet za zhruba 20 minut, hromadnou dopravou z hlavního nádraží či ze Zvonařky za 50 minut.

I brněnský orloj má své kontroverze, a to již od počátku své existence

Historie Rosa Coeli – kdo byly premonstrátky v bílých hábitech?

Se stavbou kláštera se začalo roku 1181. Bylo to z iniciativy místního velmože Viléma z Kounic, který si chtěl vylepšit svou pověst po jakýchsi válečných výpravách. Za dva roky už tu stály provizorní dřevěné budovy, které hostily první obyvatelky. Byla to ženská větev Řádu premonstrátských řeholních kanovníků, který vznikl jen šedesát let předtím ve francouzském klášteře Prémontré. Typický pro ně byl čistě bílý oděv a řehole sv. Augustina. Tento dodnes existující řád se vyznačoval asketickým způsobem života a pokornou službou veřejnosti – měl na starost kázání, zpovědi, charitu, ale i vzdělávání a vědu. Slavným českým premonstrátem byl pro zajímavost i Prokop Diviš, vynálezce hromosvodu.

Takové si tedy můžeme představit dávné obyvatelky moravského kláštera – skromné premonstrátky v bílých hábitech, které se zabývají bohulibými záležitostmi a pomoci bližním. Pozdější pověsti sice hovoří o nepořádných neřestnicích, o tom ale až za chvíli. Jedná o vůbec první ženský klášter na Moravě. Není ale přesně známo, kdy se dřevěné provizorium proměnilo v kamennou gotickou stavbu, kterou v Dolních Kounicích obdivujeme dodnes. Odhady se nicméně pohybují někde kolem přelomu 14. a 15. století.

Husité, svatba a požár – zkáza kláštera Rosa Coeli

Vůbec nejstarším premonstrátským klášterem na českém území je ten na Strahově z roku 1143. Tomu se podařilo přečkat výkyvy dějin a funguje až do dnešních dní. Co se však stalo v Dolních Kounicích, že už je z něj jen ruina? První zkázou byly, nepříliš překvapivě, husitská vojska. Roku 1423 husité klášter vyplenili a zapálili. To však ještě řád dokázal ustát, žárem zničená střecha chrámu se opravila a premonstrátky zde blahosklonně působily dál. Skutečná zkáza přišla až o sto let později a jde o poměrně podivný příběh.

Olomoucký světící biskup Martin Göschl, který v klášteře působil jako představený (probošt), přestoupil k reformaci a oženil se s jednou z premonstrátek. Samozřejmě z toho byl skandál a Göschl byl ihned vyšší mocí odvolán. Odmítl však klášter opustit, což ke klášteru akorát přitáhlo nechtěnou pozornost. Jistý biskup shledal život premonstrátek neřestným a tuto pověst kláštera pak nedokázal napravit ani nově dosazený probošt. Ve výsledku Göschl skončil na mučidlech a ve vězení, jeptišky zase utekly neznámo kam. Následně klášter neměl štěstí na světské majitele a začal chátrat. Ještě na začátku 18. století jej premonstráti opravili a obnovili, bohužel však celý komplex brzy na to vyhořel a od té doby už klášter chátral natrvalo.

Zámek Bučovice nabízí unikátní malby zajíců, kteří převzali vládu nad lidmi

Co znamená Rosa Coeli a jak se vyslovuje?

Zajisté není tak úplně běžné, aby u nás byla nějaká památka známá výhradně jen pod svým latinským názvem. Mnohem častěji se setkáváme s počeštěnou verzí germánského či dokonce již keltského označení místa, avšak latina? Není divu, že si tak úplně nejsme jisti správnou výslovností. Češi mají často tendenci vyslovovat název tohoto kláštera rosa koéli, případně rosa kuéli, možná i kvůli výrazné podobnosti ke jménu slavného brazilského spisovatele Paula Coelha. Mnohé pak překvapí, že se Rosa Coeli správně čte róza célí. A význam? Růže nebeská. Samozřejmě jde o poetickou metaforu pro Pannu Marii, které byl klášter zasvěcen.  

Dnešní podoba kláštera – v jedné části se lze i ubytovat

Ačkoli se jedná o zříceninu, přece jen je skvěle zachovalá. Základem je chrám Panny Marie s půdorysem kříže, z kterého se v relativně dobrém stavu dochovaly vysoké kamenné zdi i včetně gotických lomených oblouků. K chrámu pak doléhá areál klášterních budov. Nejkouzelnějším místem je rajský dvůr, který plně dostává svému názvu. Dvůr porostlý břečťanem lemuje křížová chodba, nad kterou je poškozené patro. Tato část byla zastřešena na začátku 20. století, díky čemuž je křížová chodba poměrně dobře zachovaná do dnešních dní.

Jedna z klášterních budov pak byla nedávno rekonstruována k pohodlnému ubytování a funguje jako penzion. Historicky se jedná o nejnověji postavenou budovu konventu, která vznikla při posledních snahách obnovit klášter na přelomu 17. a 18. století.

Jantarová stezka spojovala Středozemní moře s Baltem. Dnes přes ni vede cyklostezka

Prohlídky Rosa Coeli

Komentované prohlídky se konají ve standardní sezóně od dubna do konce října každý víkend a o svátcích. Během letních prázdnin je Rosa Coeli otevřena denně. Základní vstupné činí 80 Kč, snížené 60 Kč a za fotografování je příplatek 30 Kč. Prohlídky začínají každou celou hodinu od 10 do 17, s polední přestávkou.

Zcela výjimečnou událostí jsou noční prohlídky Rosa Coeli. Konají se však jen několikrát do roka během letní sezóny. Pořadatelé klášter nasvítí loučemi a součástí je i skromný program a občerstvení. Ačkoli jsou vstupenky dostupné i na místě, je lepší se pro jistotu předem zarezervovat. Obdobně výjimečnou situací je pak také letní kino v klášteře Rosa Coeli, v repertoáru zpravidla bývá nějaká pohádka. A když jsme u těch filmů a pohádek, pár se jich tu i točilo. Jedna z prvních byla O statečném kováři (1983), nověji se v klášteře zase objevila Eliška Přemyslovna v historickém dramatu Hlas pro římského krále (2016).

Zdroje: dolnikounice.cz, hradkounice.cz, pamatkovykatalog.cz, penzionrosacoeli.cz, jizni-morava.cz, hrady.cz