Město Přimda u Tachova: Spatříte zde romantickou zříceninu i bývalé popraviště

Už jste slyšeli o Přimdě? Český les patří spíše mezi méně populární česká pohoří. Krajina je
zde, pravda, o něco více jednotvárná než v některých jiných lokalitách. Právě proto však jde o poklidnou oblast. A pokud se rozhodnete pro aktivní odpočinek na čundru v těchto kopcích, určitě také navštivte hrad Přimda.

Objevujte kouzlo českoleské CHKO – Přimda je její vstupní branou

Přimda a okolí jsou vhodné na relax pro každého milovníka přírody, snílka či introverta. Důsledkem ponuré historie Sudet a konkrétně Chodska je zde dodnes přetrvávající nízká hustota osídlení. V kombinaci s tím, že se sem tolik nejezdí na výlety, to znamená, že si můžete krásně odpočinout od lidí.

V Českém lese byla díky zachovalým bukovým porostům, rašeliništím a rostlinám i živočichům vyhlášena chráněná krajinná oblast. Žijí zde chráněná a zajímavá zvířata, jako například bobr a rys. Část těchto chráněných lesů se rozkládá i na katastru města Přimdy. Není proto od věci začít svou lesní dovolenou právě zde nebo ji zde zakončit.

Zřícenina Švamberk láká k procházce cestou z Konstantinových Lázní

Sportovní vyžití v Přimdě a okolí

Ve všech letních obdobích kvete v Přimdě turistika nejen v podobě návštěv hradu, o kterém se níže dočtete více, ale i v podobě horské a lesní turistiky. Městem prochází zelená turistická značka, na kterou navazuje okružní Přimdská naučná stezka. Příznivcům temné turistiky doporučujeme kopec Šibeník, na kterém před třemi stoletími stálo popraviště. Šibenice po sobě dodnes zanechala zbytek kamenné zdi, uvidíte zde i informační tabuli.

Projít se také můžete po modré turistické značce, na které potkáte rozhlednu Milíře. Jde o dvacet let starou ocelovou věž s volným přístupem. Třicetimetrová rozhledna stojí ve výšce 590 metrů nad mořem na kopci zvaném Tomáška. Je odtud vidět až do Německa. Na té samé stezce o 6 kilometrů dále na jihovýchod můžete obdivovat melancholickou zříceninu kostela sv. Apoleny a mariánské kaple.

V zimě nabízí Přimda lyžování v místním skiareálu. Najdete zde dvě sjezdovky, cvičnou louku, slalomový svah a dokonce také běžeckou trať. Přimda proto rozhodně není nudná ani v zimním období. Dá se tu využít i krytý bazén, fitcentrum a sauna.

Nejstarší český hrad Přimda: Historie sahá až do roku 1121

Město s tisícem obyvatel by normálně slávou moc neoplývalo – kdyby však nebyl v Přimdě hrad. Nadmořská výška 825 metrů oproti sedmi stům v centru městečka nasvědčuje tomu, že si trochu máknete do kopce. Ten se také nazývá Přimda (vrchol je ve výšce 848 m. n. m.) a je na něm přírodní rezervace. Stavitelé hradu si nemohli vybrat lepší lokaci, jelikož shora je nádherný výhled. Pohled na zdi bývalého hradu však také stojí za to.

Výhled není jediná přednost hradu Přimda. Zajímavostí je totiž i to, že se prý jedná o pozůstatek nejstaršího kamenného hradu v Čechách, o kterém dnes víme. Také je zde nejstarší český dochovaný hradní záchod neboli prevét.

V Kosmově kronice stojí, že tento hrad v roce 1121 postavili Němci a brzy jim ho zabral kníže Vladislav. Není dokázáno, že Kosmas měl na mysli Přimdu ani jestli se toto vůbec stalo. Přimda je pokládána za pohraniční strážní hrad, který nejspíše založil český kníže. Stáří hradu však celkem odpovídá – ví se totiž, že ho kníže Soběslav dal v roce 1126 rekonstruovat.

Kde kempovat v ČR? Vybrali jsme 5 krásných kempů, kde rádi rozložíte stan

Dějiny hradu Přimda a co z něj dodnes zbylo

Hrad nějakou dobu fungoval jako státní vězení. Také se odsud povinně hlídaly hranice. Přimda v historii několikrát připadla do zástavy šlechtě, a to i po tom, co ji Karel IV. vykoupil. V raném 15. století hrad získal rod Rýzmburků, který o něj zase přišel kvůli rebelii proti králi.

Jako další se o hrad měli asi 150 let starat Švamberkové, v té době však budova už začala chátrat. Opuštěný hrad ještě několikrát změnil majitele, po jeho částečné demolici bleskem v roce 1711 už se však o něj nikdo nezajímal.

Důkazy o přesnější podobě hradu v jeho úplně původním stavu se už nedochovaly. Víme však jistě o hlavní obytné věži, jejíž zdi na místě stojí dodnes. Od vrcholného středověku měla Přimda také hradby a dvě věže, ze kterých už moc nezbylo.

Návštěva zříceniny hradu Přimda: Otevírací doba a vstupné

Zřícenina je pro veřejnost otevřena od začátku června do konce září, vždy o víkendech mezi 10:00 a 16:00. Za 50 Kč zde dostanete prohlídku s hodinovým výkladem o historii hradu a jeho funkci. Některé části hradu jsou v návštěvní době přístupné i zadarmo.

Dodržujte návštěvní řád a raději se moc neopírejte o zdi, aby se opět nestalo na hradě Přimda neštěstí jako v roce 1989. Skupina pionýrů byla na výletě svědky toho, jak zdivo tři z nich zasypalo. Jeden z nich se ze svých zranění už nedostal. Po této nehodě bylo zjištěno, že příčinou bylo nejspíše akustické vlnění hlasů výletníků.

Historie se nesmí zapomínat, dnes by se to však stát nemělo. Na zřícenině v minulých desetiletích proběhlo několik oprav. Ty měly hlavně za cíl udělat tuto vyhlášenou kulturní památku přístupnější a bezpečnější pro turisty. Kvůli náročnému terénu však těžká technika hrad také částečně znehodnotila.

Tajemná místa v Čechách. Kde vám bude běhat mráz po zádech

Pověsti o Přimdě

Stejně jako k jiným takovým památkám se pojí i k hradu Přimda pověsti. Podle jedné z nich hrad postavil tucet obrů a pomáhaly jim s tím jejich manželky. Dostavění hradu pak slavili, při kteréžto příležitosti jeden z nich všechny ostatní otrávil, dům, ve kterém se slavilo, pak spálil, a hrad si přivlastnil. Jeden z jeho potomků měl později unést dceru knížete, kterou pak okolní páni přivedli zpět.

Další příběh na tento první částečně navazuje a vypráví o tom, jak Přimda získala svůj název. Podle něj je únoscem markrabě Albert a obětí měla být dcera krále Jindřicha Ptáčníka. Albert najal dělníky, aby postavili hrad, kam děvče schová. Na staveništi byla skrytá jáma a když byl hrad dostavěn, konala se přímo nad ní hostina. Když se dělníci u stolu postavili, aby se pomodlili, markrabě zatáhl za jakousi páku a všichni až na něj se propadli do jámy. Tajný hrad pak byl vypátrán rytířem Přímou, který jej za to směl pojmenovat po sobě.

Také se tradovala zvěst o tom, že v podzemí žije permoník v šedém hábitu. Jednou prý žil jeden chudý muž, který viděl tuto bytost vystoupit ze zdi hradu. Dostal od ní oblázek, ale zahodil ho. Až teprve doma poznal, že promarnil šanci – jeho žena si všimla, že mu od kamene na rukou zbyly zlaté šmouhy. Šedého mužíčka už však nikdy nepotkal.

Zdroje:

hrad-primda.cz
DURDÍK, Tomáš. Hrad Přimda. 1.. vyd. Praha: Společnost přátel starožitností v Praze v nakl. Unicornis, 2007
Zlatá kniha historických příběhů, Václav Kliment Klicpera