Žádný outdoorový nadšenec si nenechá ujít horskou oblast Jeseníky. Cyklotrasy, sjezdovky i tisícové vrcholy s výhledy už se na vás těší. Můžeme vás však nalákat i na trochu vlastivědy. Město Jeseník u hranic CHKO je ideální pro ubytování na aktivní dovolené, skýtá však také kulturní a naučné turistické atrakce. Jistě už jste například slyšeli o Priessnitzových pramenech či jesenické vodní tvrzi… V blízkém okolí Jeseníku najdete zkrátka všechno možné na efektivní zahnání nudy.
Jakou má město a vodní tvrz Jeseník historii?
Jeseník se až donedávna nazýval Freiwaldau či Frývaldov. Nejstarší dochovaná zmínka je z roku 1267. Už na konci 13. století Frývaldov lidé oficiálně označovali za město. Díky strategické lokaci na křižovatce významných cest i díky železným rudám se osada rychle vyvíjela. Byla součástí vratislavského biskupství a do roku 1284 tu vznikla i tvrz. Tu vysloveně popisují až ve 14. století, v 15. století ji prameny nazývají hradem. Co se týče jiných významných struktur středověkého Frývaldova, v roce 1295 se dokládá městské fojtství, 1318 kostel a fara. Od počátku funguje řeznický a pekařský cech. Od počátku 14. století se tu s velkým úspěchem těžilo a zpracovávalo železo, ale hamry ukončily činnost ještě před počátkem století patnáctého.
Po roce 1378 fojtský statek spravuje rod Mušínů, který však o něj po půlstoletí přišel kvůli husitské příslušnosti. Biskup svěřil fojtství jinému Mušínovi – Hanuškovi, bratranci předchozího pána Hynka. V 60. letech 15. století je Hanušova vdova prodala Hynčíkovi ze Šilperka, ale od něj se po jeho smrti obratem vrátilo do rukou biskupa. Do roku 1506 Jeseník fungoval jako léno v různých rukou, než jej získali Fuggerové z Augšpurku. Těsně předtím se vodní tvrz, zvaná takto díky vodnímu příkopu, dočkala rozsáhlého vylepšení. Zanikla původní věž, zato sem přistavěli dodnes viditelná tři křídla budovy.
Fuggerové získali Frývaldovu městský erb a práva na horničinu. Snažili se opět o důlní průmysl, ale podzemní zdroje už byly vytěžené. Ještě jedna zásluha tohoto rodu bylo umožnění náboženské reformace města. Po selhání hornického plánu páni z Augšpurku vrátili panství vratislavským biskupům, kterým ale trvalo pár dekád, než si místní nechali opět dosadit faráře.
Velké Losiny poblíž Jeseníků prosluly lázeňstvím i ručním papírem
Moderní doba Frývaldov nešetřila. Pálily se tu čarodějnice!
Strategické umístění u cest se vymstilo, když nastala třicetiletá válka. V té době tu prošla vojska několikrát, pokaždé s ničivým efektem. I požáry si v 17. století vybraly svou daň. Co se týče tvrze, tu nikdo nedobyl, i když se o to v roce 1641 pokoušeli Švédové. Poškodil ji ale požár v roce 1727. Od rekonstrukcí v 18. století vlastně stojí v Jeseníku zámek. Budově se však stále z tradičních důvodů říká tvrz, neboť její většina stále stojí od středověku a středověký ráz zde je stále znát.
Co je pro Frývaldov v 17. století typické, jsou bohužel čarodějnické procesy. Přestože se rekatolizace místní populace vydařila, asi ji trochu přehnali. V letech 1622–1684 nespravedlivě přišlo o život více než 100 lidí, což vedli biskupové a měšťané to převážně podporovali.
Co se týče ekonomiky, po válce ve městě fungoval hlavně tkalcovský průmysl. Přítrž mu učinilo rozdělení Slezska v roce 1974, kvůli kterému přišel o většinu odbytu. Nová vlna průmyslového, a tedy i ekonomického rozvoje, nastala v raném 19. století s postavením továrny na jemné prádlo a Priessnitzova vodoléčebného ústavu, o němž ještě bude řeč. Frývaldov také získal evangelický kostel, železnici a později tři nové školy. Před druhou světovou válkou město Němci anektovali v rámci Sudet. Po válce a odsunu Němců se město přejmenovalo na Jeseník. Vodní tvrz už brzy po znárodnění začala sloužit jako muzeum.
Historické památky v Jeseníku: muzeum, kostely, kaple a moderní architektura
I v dnešním Jeseníku vodní tvrz plní účel muzea. Spravuje ji Vlastivědné muzeum Jesenicka. Uvnitř najdete několik stálých expozic. Dozvíte se v nich o regionální historii, ale také archeologii a geologii. Své speciální místo tu má i expozice fauny a flory, se kterou se setkáte v přírodě Jeseníků. I čarodějnické procesy, jakožto velmi bolestná ale poučná a zajímavá záležitost, tu mají celou vlastní věnovanou expozici. Kromě toho zahrnuje výčet prostor v tvrzi místnosti, kde se vyvěšují různé přechodné výstavy umění.
Co se většinou zachová i po stovkách let a stane se tak nejstaršími budovami v obci, jsou samozřejmě kostely. Ten nejstarší je Nanebevzetí Panny Marie z 15. století, přestavěný v moderní době do neorenesance. Evangelický chrám, který přibyl na konci 19. století pro přistěhovalé luterány, najdete naprosti městského hřbitova. Úlohu pohřebiště dříve plnil i areál starého katolického kostela. Zmiňme si také Křížový vrch za městem s křížovou cestou a kaplí sv. Anny. A konečně, nejnovější je 120 let starý hřbitovní kostel sv. Jiří v městské části Jeseník-Bukovice.
Ze světských staveb je kromě tvrze nejstarší budova děkanského úřadu a radnice z počátku 17. století, dála například takzvaná „katovna“ a některé měšťanské domy. Obdivovat lze také některé další budovy, například vily vyvedené v moderních architektonických slozích. Z dálky a s respektem se můžete pokochat třeba neobarokní vilou Erwina Regenharta, Cwrczekovou vilou či secesní vilou Erwina Weisse. I u vlakového nádraží je k vidění pár pěkných fasád.
Zámek Jánský Vrch v Jeseníkách, krajina s nábytkem a další zajímavosti Rychlebských hor
Ikona Jeseníku – lázně Priessnitz a Priessnitzovo muzeum
Kromě tvrze má jesenické muzeum na starosti i rodný dům Vincenze Priessnitze. Kdo že to byl? Šlo o vodního léčitele a významnou postavu moderního lázeňství. Narodil se roku 1799 v Gräfenberku, což je dnes součást města zvaná Lázně Jeseník. Prameny vytékající zde ze země Priessnitz začal využívat k léčbě sebe i dalších lidí. Lidová pověst praví, že jeho vynález, studený zábal z místních pramenů, inspirovala srna, která si chodila k studánce oplachoval poraněnou nohu.
Otázka zdraví a léčení, zdá se, byla v Priessnitzově životě od začátku. Bratra mu od nemoci nedokázal vykurýrovat neschopný ranhojič a otci, který oslepl, také nebylo pomoci. Mladý Vinzenz se už od dvanácti let velkou měrou staral o svou rodinu. Brzy se musel starat i o své vlastní zdraví, neboť si ve čtrnácti letech přivřel ruku při svážení dřeva s koňmi a v šestnácti jej dokonce přejel povoz. Ten druhý incident mu měl být osudný. Důvtipný Vinzenz se však sám vykurýroval studenými zábaly, i zlomená žebra si dokázal sám narovnat a nechat zahojit. Když se to rozkřiklo, stal se slavným léčitelem. V roce 1822 založil první ústav vodoléčby – budovu s neckami na chladnou vodu.
Dnes je z rodného domu muzeum. Uvidíte tam všelijaké artefakty z Priessnitzova života a dozvíte se o něm všelicos. Samozřejmě se velká část expozice věnuje i vodoléčbě obecně – jak funguje a jaké jsou v ní od té doby pokroky. Kolem tohoto domu během dekád vyrostly i další budovy. Priessnitzovy léčebné lázně dnes disponují všelijakými procedurami – Priessnitzovými i cizokrajnými. Můžete se přijít nechat koupat a kurýrovat jako pacient na pojišťovnu nebo využít některý z balíčků a zaplatit si kvalitní wellness.
Zábava v městě Jeseníku: atrakce pro děti či naučná exkurze
Pro ty, kteří už mají historických a naučných výletů dost, je ve městě Jeseník minipivovar a další prosté radosti. Pokud máte s sebou děti, vyražte místo toho třeba na jedno z dětských hřišť či na dopravní hřiště. Rodiny s dětmi ocení také oblíbenou Kafrárnu – kavárenský podnik s dětskou hernou.
Ještě jedna z možností, jak se zábavně vzdělat, je hvězdárna Jeseník. Začínala v 60. letech minulého století jako školní astronomická pozorovatelna Okresní stanice mladých přírodovědců. Po předchozí rezervaci se sem můžete vypravit ve skupině o 5–15 členech na prohlídku jak technického vybavení, tak samozřejmě také noční oblohy. Hvězdárna v současnosti spadá pod místní středisko volného času Duha. Tento spolek také spravuje místní dopravní hřiště, ale také zajišťuje ve městě různé dětské kroužky. Hlavním přínosem je dětská klubovna s různými hrami, knížkami a možnostmi pronájmu a ekologické středisko se skleníky a zvířaty.
Čertova skála nebo Ďáblova prdel: Kolik českých míst nese pekelné jméno a co tam najdete?
Jaké se konají v Jeseníku akce a události?
Kromě toho, že má Jeseník divadlo, kino i různé přednášky a výstavy v prostorách Vlastivědného muzea, se můžete těšit i na větší akce. Mezinárodní publikum láká Jeseník festivalem Blacksphere zaměřeným na různou audiovizuální a multimediální tvorbu. Živou hudbu pod širým nebem uslyšíte na letos osmém ročníku SOS Festu.
Také Priessnitzovy lázně přispívají Jeseníku kulturou. Letos se podle kalendáře můžeme těšit na oslavu Světového dne vody, Čarodějnice, Velikonoce, Den dětí i další tradiční svátky. V létě ožije areál Lázeňskými slavnostmi, a navíc se tu koná koloběžkový závod. V září snad abyste dorazili veřejnou dopravou – na vinobraní!
Příroda v okolí Jeseníku: Jeskyně a vyhlídky
Když si dáte do těla na modré či červené turistické značce směrem na severovýchod od centra Jeseníku, rozhledna Zlatý chlum vás odmění pěkným výhledem na městské panorama. Cestou minete několik vodních pramenů. Mnohem více se jich však nachází na protilehlém svahu Jehlanu a Studničního vrchu, na jehož patě se rozkládá lázeňský areál. V jižní části města začíná CHKO Jeseníky a pohoří Hrubý Jeseník s nadmořskými výškami místy nad 1000 metrů nad hladinou moře. V Jeseníku a jeho okolí existuje několik naučných stezek, které mohou také pomoci naplánovat směr a trasu výšlapů. Přečtěte si o lázních nebo třeba o dějinách sousední České Vsi.
Za prohlédnutí stojí také skály v těsném sousedství Jeseníku. Čertovy kameny za vrcholem Zlatého Chlumu jsou populární zářný příklad. Mají dokonce i vlastní skalní vyhlídku, ale na tu je momentálně zákaz chodit pro nebezpečí pádu kamenů. Další skály potkáte pod Studničním vrchem – například skály Hydropatické, které mívaly na sobě pamětní děkovný nápis Priessnitzovi za lázeňství.
V oblasti geologie je však nedaleko od města něco mnohem zajímavějšího než skalní odkryvy: jeskyně. Mezi Lipovou a Vápennou se nacházejí překrásné jeskyně Na Pomezí s vápencovou krápníkovou výzdobou. V Supíkovicích severně od Jeseníku najdete podobný jeskynní systém – Jeskyně Na Špičáku. Ten lidstvo objevilo mnohem dříve než Pomezí a vyzdobilo jej během staletí spoustou historicky cenných nápisů i obrazů. Oboje jeskyně jsou veřejnosti přístupné.
Máte i po všech těchto zážitcích chuť dát si po návštěvě Jeseníku výlet ještě někde v okolí? Výborně – stále totiž je kam jít a co vidět.
Co dalšího nabízí Jeseníky a okolí města?
Dostáváme se k tradiční poslední sekci článku. Zde vám ještě v kostce nastíníme, co všechno dalšího lze vidět a zažít v obcích a městech kolem samotného Jeseníku. Tipů na výlet je spousta, počítáme-li dohromady přírodu, kulturu i zážitky jiného typu.
- muzeum veteránů v České Vsi
- řada řopíků táhnoucí se jižně od města
- venkovský skanzen Bělá pod Pradědem
- faunapark Lipová-Lázně
- rašeliniště Rejvíz
- zlatokopecký skanzen ve Zlatých Horách
- zřícenina hradu Edelštejn
- hrad a zámek Kolštejn
- Hrubý Jeseník – hory Medvědí Vrch, Keprník, Klínová a samozřejmě Praděd
Výstup na Praděd. Odmění vás výhled a nejvýše položená restaurace v ČR
Zdroje:
Mapy.cz, Město Jeseník, Duha Jeseník, Priessnitzovy léčebné lázně, Vlastivědné muzeum Jesenicka, Hrady.cz, Jesinfo.cz
5 fotek 
