V okrese Benešov nedaleko měst Votice či Vlašim se nachází Louňovice pod Blaníkem, které lákají turisty. Třeba už tím, že jim vévodí pověstná hora Blaník se svými Blanickými rytíři. Celá oblast Podblanicka je chráněnou krajinnou oblastí a ani o kulturní památky zde není nouze. Zaujmout může místní zámek, na kterém se narodil „český Bach” – hudební skladatel Jan Dismas Zelenka, ale i další památky, například klášter nebo bývalý zlatý důl.
Louňovice pod Blaníkem: klášter a zámek
Louňovice pod Blaníkem tvoří městys skládající se z pěti částí. Jsou to: Louňovice pod Blaníkem, Býkovice, Mrkvová Lhota, Rejkovice a Světlá. Název Louňovice či původně Lúňovice pochází údajně z toho, že se obec nachází mezi dvěma vrchy Malého a Velkého Blaníku, tedy v jejich samotném lůně. Historicky nejstarší hodnotnou stavbou byl ženský premonstrátský klášter založený v roce 1149 v tehdy pusté krajině. Díky založení kláštera došlo k osídlení krajiny a vzniku osady. Později byly jeptišky posílány do nově založeného kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích.
Moravský klášter Rosa Coeli láká milovníky gotických ruin i zvláštních energií
V roce 1420 byl však klášter vypálen husity a osada připadla městu Táboru. V roce 1566 byla na místě bývalého probošství postavena kamenná renesanční tvrz, a to Oldřichem Skuhrovským. Karel Adam Lev z Říčan ji pak nechal přestavět na zámeček zdobený sgrafity. V poslední vůli zámek odkázal pražskému arcibiskupství, protože sám neměl žádného dědice. Arcibiskupství pak zámek vlastnilo až do roku 1924.
Zámecké expozice v Louňovicích pod Blaníkem
Zámek má pravidelný půdorys a čtyři válcové věže v nárožích s průčelím k návsi. Stěny zámku mají známky původních sgrafit a na nádvoří se po obou stranách dochovaly renesanční arkády. Zámek byl pak ještě řádně opravován v 80. letech 20. století. Dříve k zámku patřil i pivovar a zahrada. Budova zámeckého pivovaru a pivovarské sklepení se dochovaly, vzhledem spíše připomínají palírnu irské whisky.
A co zámek nabízí dnes? Především jsou to expozice věnovaná archeologickým výzkumům ženského premonstrátského kláštera, dále expozice věnovaná Louňovicím a též hoře Blaníku. Prohlédnout si lze i unikátní kolekci středověkých keramických nádob zdobených nápisy z 12.–15. století, nebo nálezy ze zjišťovacího výzkumu na Malém Blaníku.
Co navštívit v Louňovicích?
Co ještě stojí v Louňovicích za vidění? Určitě barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící na místě původního románského kostela, jenž patřil ke klášteru. V Louňovicích se též narodil hudební skladatel Jan Dismas Zelenka (1679–1745), který se řadil mezi významné barokní hudebníky. Ve své tvorbě se inspiroval lidovou hudbou a na jeho počest se v Louňovicích pravidelně koná hudební festival Podblanický hudební podzim.
Za návštěvu určitě také stojí bývalý zlatý důl Roudný a Dům přírody Blaníku. V okolí je spousta naučných stezek a cyklotras, které vedou přes vrchol Velkého Blaníku.
Blaník a jeho pověst
Posvátná hora Blaník se dělí na dva skalnaté zalesněné vrchy – Malý Blaník a Velký Blaník. Malý Blaník měří 564 metrů a nabízí zříceninu poutní kaple svaté Máří Magdaleny z 18. století. Velký Blaník se nachází v nadmořské výšce 638 metrů a byl osídlen Kelty už před naším letopočtem. Z této doby na vrchu Blaníku pochází velké kamenné valy. Na vrcholu Velkého Blaníku stojí i rozhledna. Tuto asi 29 metrů vysokou dřevěnou věž nechal vystavět v roce 1941 Klub českých turistů. Vyšlápnout si můžete po 107 schodech a uvidět svět z výšky 25 metrů. Pro turisty je též připravena poznávací stezka nazvaná Po stopách blanických rytířů.
K hoře Blaníku se totiž také váží mnohé pověsti. Nejznámější vypráví o tom, že se v hoře ukrývá vojsko blanických rytířů v čele s patronem českých zemí, samotným Václavem. Až bude naše země v největší nouzi, na Blaníku se zazelená suchý dub a pod ním vytryskne pramen, který přeplní studánku až voda poteče po stráni dolů. Tehdy se hora otevře, rytíři uvnitř ní se probudí z hlubokého spánku a vyrazí na pomoc České zemi proti nepřátelům, které porazí. Pak bude opět mír.
Šíření pověstí o hoře Blaníku se ujala spousta našich umělců, kteří toto téma ztvárnili ve svém díle. Byli to například Alois Jirásek, který legendu sepsal ve Starých pověstech českých. Ale Blaník se objevuje i v hudbě, například u Bedřicha Smetany či Zdeňka Fibicha, anebo ve výtvarném díle Mikoláše Alše či Julia Mařáka.
Zdroje: wikipedie, kudyznudy.cz, Památky Čech, Moravy a Slezska: Pavel Juřík
