Které hrady navštívil Karel Hynek Mácha? Vydejte se po jeho stopách

Patříte mezi romantické duše a rádi se touláte po starých zříceninách? I známý český básník Karel Hynek Mácha měl svá oblíbená místa. A mnohé hrady také rád kreslil. Které hrady a zříceniny opakovaně navštěvoval? Na jednom z nich měl totiž údajně velmi zvláštní vizi při cestování časem do budoucnosti…

Hrady Máchou spatřené

Karel Hynek Mácha rozhodně nelenil. Byl totiž velmi zdatným turistou a cestovatelem. Na svých toulkách za krásou i tajemstvím českých zemí zachytil množství hradů a zřícenin. Jeho kresby jsou velmi zdařilé, ale kdyby měl už tehdy možnost hrady fotografovat, třeba by z něj byl také skvělý fotograf. Mácha ve svých šifrovaných zápiscích uvádí, že navštívil celkem 90 našich hradů, z nichž některé vícekrát. Mnohé opakovaně skicoval, a později koloroval. Celkem existuje asi 115 takovýchto kreseb. Máchovy deníky kromě známých intimních scén se svou dívkou Lori, obsahují i seznam “Hradů spatřených”.

V knize Tajemná tvář od Aleše Česala se můžeme o Máchovi dozvědět spoustu zajímavých informací. Ačkoli je jeho jméno spojováno především s Bezdězem a hradem Houska, kde se údajně nachází pověstná Díra do Pekel, navštívil například i tato místa – Mělník, Kokořín, Křivoklát, Starý Bernštejn, Jestřebí, Žižkov, Ronov, Hrádek u Úštěku, Dražice, Starý Stranov, Michalovice, Zvířetice, Valečov, Kost, Trosky, Klášter a mnohé další.

Hrad Bezděz jako inspirace pro umělce

Gotický Bezděz patří mezi naše nejkrásnější hrady. Pochází ze 13. století a významným způsobem ovlivnil chod našich dějin, zejména v souvislosti s takovými jmény panovníků jako byli Přemysl Otakar II., Václav II. nebo Karel IV. Nachází se na kopci Velký Bezděz v okrese Česká Lípa, poblíž městečka Doksy a nedaleko Máchova jezera.

Na Bezdězu byl také uvězněn Václav II. se svou matkou Kunhutou, a později na něm pobýval i Karel IV. V 17. století pak hrad získal Albrecht z Valdštejna. V majetku Valdštejnů Bezděz zůstal až do roku 1932 a o dvacet let později byl předán do státní památkové péče. Rovněž se traduje, že je pod Bezdězem ukrytý poklad, jak už to na hradech obvykle bývá.

Karel Hynek Mácha navštívil Bezděz celkem šestkrát, a to v letech 1832 – 1836. Hrad si nakreslil třikrát. V době jeho návštěv vznikla i jeho lyrizovaná próza Večer na Bezdězu. Toto krásné místo inspirovalo i mnohé jiné umělce, například malíře Josefa Mánese, který jej také namaloval.

Je na hradě Houska Díra do Pekel?

Dalším Máchovým oblíbeným místem byl hrad Houska, ke kterému se váží nepěkné pověsti, o nichž se hodně mluví zejména od roku 1997, kdy byl poprvé uveřejněn článek s názvem Díra do Pekel v časopise Fantastická fakta. Záhadolog Aleš Česal, který se na článku podílel, ve své knize Tajemná tvář uvádí, že teprve od té doby se rozšířily konspirace o tom, že je na hradě spousta temné energie a nachází se tam časová díra a brána do pekel. Podle legendy byl hrad vybudován na skále, ze které vedla průrva do pekla. Hrad bývá hodně navštěvován turisty právě i z tohoto důvodu. Tajemství života a smrti zkrátka lákala už od nepaměti.

Houska se nachází nedaleko Prahy v Kokořínských lesích, kousek od Bezdězu. Později přestavěný, ale původně gotický, hrad byl vybudován ve 13. století. Jednu dobu jej vlastnil také Albrecht z Valdštejna. Celá historie hradu je poměrně bohatá a nachází se v něm též spousta velice zajímavých nástěnných maleb. Mácha hrad navštívil několikrát, a také zde přenocoval. I toto místo ho inspirovalo k tvorbě. Kromě kreseb do okolí hradu situoval i děj svého známého románu Cikáni.

Máchova cesta krajinou i časem

Pozornost ovšem budí také dopis, který Mácha údajně napsal svému příteli Eduardu Hindlovi, se kterým často navštěvoval mnohé hrady. Popisuje v něm svůj sen, který měl jednou při noclehu na hradě Houska. Jedná se o poměrně sugestivní zážitek z cestování časem, při kterém se Mácha dostal do Prahy v roce 2006. Autenticita tohoto dokumentu však nebyla potvrzena a dnes se většinou hovoří o tom, že se jedná o padělek. Milovníky záhad s romantickou duší však tento příběh nepřestává fascinovat a o to více návštěvníků hrad Houska má.

Skutečná Máchova cesta, nejen ve světě snů, vizí a fantazie, je dnešním pojmenováním stezky, která vede přesně po umělcových stopách. Ten většinou cestoval s Eduardem Hindlem, s nímž se i vydal v roce 1832 z Prahy přes Mělník, Kokořín, Housku a Doksy na Bezděz. Tato Máchova cesta je dnes červeně vyznačenou trasou Klubu Českých turistů.

Krkonošská pouť v roce 1933

V roce 1833 pak Mácha s Hindlem opět podnikli další cestu, a sice Krkonošskou pouť, která vedla přes Valečov, Kost, Trosky, Radim u Jičína a Třebihošť. Mácha samozřejmě vystoupal i na Sněžku. Jeho podpis z 28. srpna roku 1833 se jako důkaz nachází ve zdejší pamětní knize.

O další rok později Mácha podnikl cestu z Prahy až do severní Itálie, tentokrát s jiným kamarádem – Antonínem Strobachem. Při šestitýdenní cestě, kdy ušli denně až 60 km, postupně navštívili České Budějovice, Linz, Salzburg, Innsbruck a Benátky, z nichž pluli do Terstu. V Lublani se Mácha potkal se slovinským básníkem Francem Prešerenem. Pak cesta pokračovala do Vídně, a následně zpět do Prahy.

V roce 1835l, o svatodušních svátcích, ještě Mácha podnikl s dalšími přáteli osmidenní cestu do boleslavského kraje, na níž navštívil kněze Antonína Marka.

Máchovo jezero, Máchův kraj a Máchův čas

Po našem slavném básníkovi je pojmenováno kde co. Různé uličky, instituce, celý kraj, kde pobýval, anebo 1. květen – lásky čas. Původní Velký Dokeský rybník, který je největším rybníkem v Libereckém kraji a osmým největším rybníkem v Česku, nese od konce 19. století název Máchovo jezero. Bylo vybudováno ve 14. století Karlem IV. Má hloubku až 5 metrů a opravdu bohatou historii. K jeho založení se také váže legenda. Karel IV. prý pronásledoval jelena, který mu však utekl. Panovník zabloudil až na krásné místo, na kterém si nádherně prozpěvoval ovčák pasoucí své stádo. Lovci byli celí špinaví z bažin a Karla IV. napadlo, že by bylo skvělé se právě na tomto místě vykoupat. Proto tam nechal vybudovat rybník.

Máchovo jezero je oblíbené místo, hojně navštěvováno turisty. Nachází se na něm dva nepřístupné ostrůvky – Myší zámek a Kachní ostrov, na kterých jsou ornitologické rezervace. V okolí jezera je spousta kempů a turistických tras. Na severním břehu můžeme najit Jarmilinu skálu, ze které skočila Jarmila z Máchova Máje do jezera a ukončila tak svůj život.

Na podzim a v zimě se sice v jezeře nevykoupete, ale pokud chcete ještě stihnout podzimní romantické procházky po hradech a stezkách, kde se přibližně před dvěma sty lety potuloval oblíbený romantický básník, směle do toho.