Krušné hory: Klínovec a Boží Dar. Ráj cyklistů, chodců i běžkařů

Nejvyšší hora Krušných hor, Klínovec, je oblíbenou destinací horských výletníků z Česka i nedalekého Německa. Ostatně celá oblast Krušnohoří je k rekreaci přímo stvořená. Přesvědčte se sami a vydejte se do přírody! Začít můžete právě u vrcholu, který horám vévodí, u majestátního Klínovce. Je sice nejvyšší, ale také je lehce dostupný a příjemný.

Krušné hory – Zajímavosti o nejdelším pohoří ČR

Krušné hory, německy Erzgebirge, byly kdysi u nás také nazývány Rudohoří. K rudám však odkazuje i staročeské slovo krušec, po kterém se pohoří jmenuje dnes.

Rud se ve zdejším geologickém podloží nachází opravdu spousta. Již před stovkami let se v oblasti těžilo stříbro, železo, cín a měď; později přibyly další nerostné látky. V minulém století vznikly v Krušných horách také uranové doly. Byl to právě krušnohorský Jáchymov, odkud pocházela ruda zkoumaná Marií Curie-Skłodowskou.

Krušné hory jsou kerné pohoří. Na české jižní straně se svažují dolů poměrně prudce. U našich německých sousedů pohoří zato přechází do krajiny tak pozvolna, že se špatně určuje poloha jeho hranice.

Krajina byla na mnoha místech poznamenána těžbou, a tak ani neoplývá zvlášť velkou biodiverzitou. Příroda vás však přesto zaujme – najdete tu velmi zajímavá místa včetně skal, jezírek a rašelinišť.

Klínovec, hora na samém kraji země

Klínovec, německy Keilberg, je vysoký 1244 metrů nad mořem. Nachází se na západě Krušných hor a asi 2 km od německé hranice. Jeho český název vznikl překladem z němčiny teprve po vzniku samostatného Československa.

V zimě se provozuje na Klínovci lyžování a snowboarding v místním skiareálu. Po zbytek roku je hora obsypána milovníky horské turistiky a cyklistiky.

Jaké bývá na Klínovci počasí? Podnebí Krušných hor je celkově chladnější, přestože léta jsou teplá. Na jaře jsou rána ještě poměrně dlouho mrazivá. V zimě očekávejte dostatek sněhu – pokrývka může dosáhnout pár metrů – a časté mlhy. Také v zimě často fouká vlhký vítr.

Historie Klínovce: Rozhledna a hotel

První rozhledna na Klínovci vznikla v roce 1817 a patřila pod správu města Jáchymova. Už tehdy v předminulém století sem lidé jezdili za rekreací, někdy dokonce kočárem až z Karlových Varů. Po padesáti letech tato věž vyhořela.

V srpnu 1884 byla otevřena nová kamenná rozhledna, která začala lákat turisty. Ne každý si troufal nahoru vyjít kvůli úzkému schodišti. Ty, kteří však po něm vystoupali, čekalo malebné českoněmecké panorama. Na přelomu 19. a 20. století byl k věži přistavěn také horský hotel, který se postupně ještě rozšířil. Ten sloužil od 2. světové války do 60. let vojákům – nejdříve strategicky, později k rekreaci.

Rozhledna Klínovec a hotel od roku 1990 chátraly, věž však byla nedávno opravena. Zatímco hotel nadále stojí ladem, rozhledna je od své radikální přestavby a znovuotevření v roce 2013 opět funkční. Bude-li tedy otevřeno, můžete také tuto rozhlednu navštívit.

Klínovec – trasy na vrchol a zase dolů

Kudy na Klínovec? Mapa ukazuje nejpohodlnější přístup po silnici ze směru od obce Boží dar. Tudy se dá vyjet nahoru autem, parkovné se platí pouze v zimě.

Kromě toho vede na Klínovec lanovka z Jáchymova ležícího jihozápadně. Ta slouží nejen lyžařům. Je funkční i v létě a vyveze s vámi zdarma na vrchol také vaše kolo. Blízko lanovky si můžete zajít na vyhlídkové místo, vrchol Hadí hory.

Pro pořádné sportovní vyžití však řada z vás upřednostní výstup pěšky a s kolem. Od severu sem vede červená turistická značka, z jihu pak žlutá, na niž se můžete napojit také z jáchymovské zelené. Stoupání vás zadýchá, ale zrádně prudké převýšení zde nečekejte.

Cyklisté ocení, že má jižní svah Klínovce trail park – sadu stezek pro sjezd na horském kole. Na své si přijdou jak rodiny s dětmi, tak i praví milovníci adrenalinu.

Boží Dar: Výlety na kole i pěšky

Hledáte-li poblíž Klínovce ubytování, můžete se porozhlédnout například v Božím Daru. Tato hraniční obec, nejvýše položené město střední Evropy, je proslulá svými cyklostezkami po rovině i po kopcích. A nejen těmi.

Božídarské rašeliniště, kupříkladu, je přírodní rezervace s naučnou stezkou. Na procházce po ní se můžete kochat krajinou luk, rašelinišť a lesů. Uvidíte sejpy, dávno zarostlé pozůstatky po těžbě cínu. Na informačních tabulích si můžete přečíst zajímavosti o tomto mokřadu jak po přírodovědecké stránce, tak také z hlediska historie těžby.

Ježíškova cesta je zábavně naučná stezka pro rodiče s dětmi. Cesta začíná v božídarském informačním centru koupí speciálního Ježíškova zápisníčku. Do něj se zapisují odpovědi otázek a úkolů, které po cestě potkáte. Po odevzdání vyplněného notýsku v infocentru dítě dostává odměnu. Plný okruh je zhruba 12 km dlouhý, zkrácená verze 5 km. Stezka funguje celoročně.

Muzeum Boží Dar vás i za deštivého počasí poučí o historii města. Uvidíte vlastivědné expozice ze života místních za starých časů, vystaveny jsou také předměty související s těžbou rašeliny. Dále jsou zde k vidění například vánoční betlémy. Město si také rádo připomíná významného řeckého filosofa, spisovatele a politika Nikose Kazantzakise, který zde několik měsíců bydlel. I o něm se v muzeu něco dozvíte.

Z Božího Daru vede Blatenský příkop, 12 km dlouhá strouha. Na procházce podél příkopu si všimněte informačních tabulí naučné stezky, která se k němu pojí. Kanál vznikl v 16. století jakožto nutný zdroj energie pro doly a v roce 1980 byl jmenován technickou kulturní památkou.