2 fotky 
Krudum je hora tyčící se nad Slavkovským lesem, nedaleko Sokolova. A také je to stejnojmenná rozhledna na jejím vrcholu. Ta nová, z ocelové konstrukce, tam stojí poměrně nově. Tohle místo však pamatuje i mnohem starší kamennou rozhlednu z dob první republiky a její historie se pojí již s Kelty.
Dávná keltská minulost Krudumu
Už samotný název hory je tak trochu tajemstvím. Jméno „Krudum“ rozhodně nezní česky nebo staročesky. Vzhledem k tomu, že v této příhraniční oblasti historicky žili po celá staletí spíše Němci než Češi, předpokládal se germánský původ pojmenování, ačkoli není známo, co by to mělo přesně znamenat. Svého času vzniklo i počeštění hory na Chrudim, což ale nemá absolutně nic společného se stejnojmenným městem nedaleko Pardubic.
Někteří lingvisté a historici jdou proto ještě dál do historie. Předpokládají, že horu pojmenovali již Keltové, kteří byli z našeho území vytlačeni kmeny Germánů už někdy v 1. století před naším letopočtem. Nejpravděpodobněji by krudum mohl znamenat „kruhovou pevnost“, respektive hradiště či tvrz. Údajně se navíc z hory měla těžit stříbrná ruda a na jejím úpatí zase rýžovat zlato. A pověsti mluví i o pokladu.
Co vidět v Karlových Varech? Těchto 10 míst jste možná dosud neznali
Krudum – Pověst o keltském kameni
Kolem Slavkovského lesa i samotné hory Krudum se točí velké množství pověstí a legend. Jedna z nich se týká právě i Keltů. V dobách, kdy z bývalé keltské tvrze zbýval jen jediný kámen, přijel do Slavkovského lesa florentský kupec. Náhodou narazil na tento kámen a všimnul si keltských symbolů a písma. Časem se mu podařilo je rozluštit a díky tomu našel ukrytý zlatý poklad. A protože se to rychle rozkřiklo a místní obyvatelé trávili celé dny hledáním pokladu, jejich pán dal keltský kámen zakopat neznámo kde. Od té doby je keltské osídlení i keltský poklad předmětem pouhých legend.
Smutný osud Kempfovy věže
V minulém století stávala na vrcholu hory Krudum 10 metrů vysoká kamenná rozhledna, jejíž postavení inicioval místní ctěný rodák a lékař Andreas Kempf. Na její stavbu pak místní německý turistický spolek pořádal i veřejnou sbírku. Rozhledna se slavnostně otevřela 11. září roku 1932. Toho už se sám Kempf nedožil, nicméně dostalo se mu té cti, že po něm rozhlednu pojmenovali.
Bohužel rozhlednu čekal po poválečném odsunu Němců smutný osud. Československý stát se o ni nijak nezajímal, takže začala pomalu chátrat. V 70. letech už z ní byla jen troska. Když ji pak do majetku získal podnik Státní statky Rovná, rozhodli se soudruzi dokončit zkázu buldozerem. Dodnes tam můžete narazit na pozůstatky této kamenné věže.
Kam se vydat v Karlovarském kraji? Ochutnejte kousek lázeňské historie
Nová rozhledna Krudum měla být kamennou věží
Zdroj: Shutterstock
Hned po pádu režimu v 90. letech se začalo jednat o postavení nové rozhledny a za tím účelem vznikl i spolek o.p.s. Krudum. Představa byla taková, že se na vrcholu opět postaví kamenná věž, tak jako kdysi. Tentokrát však byl již vrchol hory zarostlý vysokými stromy, které tam za Němců nebyly. Proto by musela být věž vysoká alespoň 25 metrů, což by vyšlo na obrovskou sumu peněz. Dlouho se sháněly peníze u okolních obcí i soukromých firem, avšak pořád to bylo málo.
Nakonec se našlo řešení ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem, který na Krudumu postavil mnohem levnější kovovou konstrukci za 4 miliony korun, která slouží zároveň i jako přijímač. Proto rozhledna dostala takovou zvláštní podobu, na míle vzdálenou od původní romantické představy kamenné věže. Otevřena byla 15. 10. 2008 a je vysoká 60 metrů, přičemž vyhlídková plošina se nachází v její půlce.
Návštěva rozhledny
Nadmořská výška vrcholu hory Krudum je 835 metrů, samotná vyhlídka se pak nachází ve výšce 865 metrů. Rozhledna je veřejnosti otevřena zdarma a po většinu roku. Pokud tam však dorazíte za velice nepříznivých podmínek, je možné, že zrovna bude z bezpečnostních důvodů uzamčena.
Pokud se sem vydáte autem, můžete zaparkovat u silnice 210 vedoucí ze Sokolova a následně ujít pěšky tři kilometry po zpevněné cestě. Z této strany se jedná o poměrně mírné stoupání, kde převýšení činí pouhých 180 metrů. Pokud si sem chcete udělat túru ze Sokolova, jedná se o trasu dlouhou 10 km s převýšením 400 m. Většinu cesty přitom můžete jít přes lesy a s krátkou odbočkou můžete navštívit i ruiny kostela sv. Mikuláše. Na vrch se dá vyjet i na horském kole.
Nezapomenutelný Loket. Co nabízí hrad a co vidět v jeho okolí
Kam dál? Ruiny kostela, hrad Loket a Svatošské skály
Když už jednou navštívíte Slavkovské lesy, byla by škoda zůstat jen u Krudumu a neprozkoumat další zajímavá místa v okolí. Jen kousek odsud se nachází kamenné ruiny románsko-gotického kostela sv. Mikuláše. Dlouho byla jeho existence předmětem pouhých odhadů a pověstí, až dokud nebyl v roce 2002 nalezen a vykopán ze země.
Zhruba dvě hodiny odsud – pokud si uděláte pěší túru přes les – se nachází pověstmi opředený hrad Loket. Svého času zde byl vězněn Karel IV. a v 15. století sem zase zčistajasna dopadl stokilový meteorit, údajně na samotné nádvoří hradu.
Z lokte už je to pak jen něco přes další hodinu a dostanete se na další zajímavé místo, tentokrát přírodního charakteru: Svatošské skály. Jedná se o nádherné žulové skalní město nad řekou Ohří. Jednotlivé skalní pilíře jsou dle pověsti zkamenělí účastníci svatebního průvodu a z nedalekých Karlových Varů je kdysi navštěvoval například i Johann Wolfgang Goethe či Sigmund Freud.
Zdroje: karlovarsky.denik.cz, slavkovsky-les.cz, kr-karlovarsky.cz, lesyloket.cz, karlovyvary.cz
