Krásy a zajímavosti města Nový Bydžov: Radnice a další unikátní architektura

Co dělat a vidět v Novém Bydžově? Počtem obyvatel i velikostí je to celkem malé město, které navíc neoplývá mnoha vědomě provozovanými turistickými atrakcemi. Přesto je tu atrakcí mnoho – zvlášť jste-li milovníky zajímavé architektury a historie. Nový Bydžov je postavený tak, že se tu člověk rád projde. A komu se to omrzí, může vyrazit do polí – v odlehlých městských částech a okolních obcích je totiž poměrně dost drobných památek, jež stojí za vidění.

Město králů, pak šlechty, pak královen

Novému Bydžovu se říká „město českých královen“. Vzniklo jako královské město před rokem 1305, ze kterého máme o něm nejstarší historický doklad. Jan Lucemburský se však musel Bydžova pro dluhy zbavit, a tak se z něj v roce 1325 stalo poddanské město v rukou rodu Vartenberků. O tomto rodu jste se možná již dočetli například v souvislosti s turisty oblíbenou Hrubou skálou v Českém ráji.

V roce 1408 Čeněk z Vartenberka zajistil Bydžovu práva královského města. V dobách husitských je zde unikátní událostí útok řemeslnictva na klášter. Konvent, v němž žili minorité, zanikl roku 1420 s rozsáhlým požárem, který zničil velkou část města a vystavil je tím nebezpečí před vojsky. V místech trosek kláštera se pak začali usazovat Židé, jejichž komunita byla v Novém Bydžově významná i celá staletí potom.

V roce 1516 město koupil Jan z Pernštejna. Jeho rod pokračoval v rozvíjení města, zejména ekonomickém. Dalšími pány tu byli nakrátko Valdštejni a po jejich vymření město získává panovník Maxmilián II. Ten Novému Bydžovu na popud petice a finanční sbírky měšťanů uděluje svobodný statut a dělá z něj jedno z osmi českých věnných měst. Proto tedy město královen. Věnná města králové odkazovali manželkám, odevzdávala se odsud daň monarchii ,a také se odsud na královský stůl vozilo to nejlepší z místní produkce či lovu. V Bydžově to měli být na Vánoce raci a bažanti.

Jakou má Nový Bydžov historii v novověku?

Na konci 16. století se Bydžovu dařilo velmi dobře. Jeho součástí bylo také devět okolních obcí a jeho obyvatelé získali právo účastnit se na zemských sněmech. Stavovské povstání a třicetiletá válka toto však narušily. Za účast na vzpouře město přišlo o nemalé statky a zpátky je získalo pod podmínkou, že tu musí působit katolický kněz. Prohnalo se tudy vojsko saské, císařské a dvě švédská, navíc tu několikrát hořelo. Po válce byla polovina domů neobydlená.

Nový Bydžov se postupně vzpamatoval až někdy v 18. století. Jakožto nejbližší královské město se měl v roce 1751 stát hlavním městem Bydžovského kraje. Dlouho to nevydrželo, sídlo se přesunulo do Jičína. Bydžov však měl z této oblasti nejvíce obyvatel, počet navíc rychle vzrostl. V 18. století to nebylo ani 3000 obyvatel, v roce 1850 je pak doložený údaj 4919 osob. Zjevně se povedlo navázat na prosperitu 16. století…

Ne tak úplně. Ještě než se Bydžov k tomuto číslu dopracoval, dopracoval jej počátek 19. století k obrovskému číslu hmotných škod. Na ekonomice se velmi podepsaly napoleonské války, ale také požár. Nový Bydžov je sice významný architekturou, ale spíše tou novější. Místní stavby totiž bývaly dlouho ze dřeva. V roce 1817 jich opět velká část lehla popelem – přes sto domů. Teprve tehdy se začalo stavět hlavně z cihel, a aby bylo z čeho, musely padnout zbytky městského opevnění.

Architektonické skvosty Nového Bydžova – sokolovna, radnice a další

Centrum města má geometrický půdorys, který byl svého času jedinečným urbanistickým řešením. Na mapě je to s nějakými těmi změnami viditelné dodnes. Městskou památkovou zónu, která oficiálně vznikla na území historického jádra, proto bylo možné vytyčit skoro jako tvar čtyřúhelníku.

Teď ale k více hmatatelné nebo lépe viditelné architektuře. Přijedete-li veřejnou dopravou na nádraží Nový Bydžov, náměstí najdete jihovýchodně odtamtud. Dominantou celého města je jeho správní budova. Podobu městského úřad navrhl zámecký architekt Josef Míča. Říká se, že je to nejhodnotnější novogotická radnice v Česku. Vznikla v 60. letech 19. století. Oplývá lomenými oblouky, věžičkami a dalšími prvky, jimiž se kocháme i na monumentech ze středověku.

Zámek Nové Hrady ve východních Čechách: Proč se mu přezdívá české Versailles?

Další nádhernou stavbu najdete hned naproti. Je jí budova stavitele J. Vejrycha, kterou dokončili v roce 1906. Reprezentovaným architektonickým i jinak uměleckým slohem je zde secese, která se zrcadlí v použitých křivkách, drobné výzdobě kolem oken i nápisu SPOŘITELNA vyvedeném v typicky muchovském fontu. Tato spořitelna je i dnes pobočkou České spořitelny, ale také v ní sídlí městské muzeum, o kterém ještě bude řeč.

Památkově chráněno je i dalších několik zachovalých měšťanských domů. Na západním okraji památkové zóny stojí Doležalův dvorec, tentokrát barokní stavba. Nedaleko si můžete prohlédnout bývalý Okresní dům, dnes domov mládeže. To je dílo výše zmíněného Vejrycha, ale ve stylu novorenesance. Ve stejném slohu je vyvedeno v Novém Bydžově Jiráskovo divadlo na opačné straně jádra města. Ne pro nějakou důmyslnou stavební koncepci ale pro své dějiny je památkou také jeden z domků na ulici A. Jiráska. Z Nového Bydžova totiž pocházel Josef Němec, manžel spisovatelky Boženy Němcové. Němcová tu pobývala a má na tomto domě, dnes prostorách topenářství, pamětní desku.

Novobydžovské náboženské památky

Křesťanské, a také židovské, monumenty vydají na samostatnou sekci. Čtyři z nich se nacházejí jen v samotném centru Nového Bydžova. Farnost katolického vyznání z nich spravuje dva. Tím prvním je kostel sv. Vavřince ze 14. století, na němž i dodnes můžeme vidět gotický sloh. Asi nejstarším předmětem uvnitř je křtitelnice z 15. století. V místě bývalého kláštera stojí kostel sv. Trojice, postavený původně v raném 17. století jako luteránský. Dnes je katolický a celý park kolem něj se nazývá U Svaté Trojice. Novější kostely jsou barokní kostel sv. Jakuba Většího z 18. století směrem na Chlum a novogotický kostel Sedmibolestné Matky Boží z počátku minulého století u hřbitova.

Ve městě dnes působí také husité a čeští bratři – každá z těchto církví má svou budovu v centru města. Ta českobratrská se nachází v budově bývalé synagogy, a tím přecházíme k židovským památkám Nového Bydžova. Židovský hřbitov za dnešním Lidlem jižně od centra je jeden z nejstarších u nás. Byl založen v roce 1520 a po domluvě s městským muzeem se sem můžete jít podívat. Městský hřbitov z 19. století také má svou židovskou část – bohužel si všichni můžeme tipnout, jak staré jsou tu nejnovější náhrobky…

Zajímavé je, že má Nový Bydžov hřbitovů dohromady mnoho. Ne že by se tu tolik umíralo, hřbitovy jsou malé a roztroušené i po přidružených vesnicích neboli městských částech. Procházka po hřbitovech je každopádně jednou z možností, jste-li příznivci ponuré atmosféry. Temnou turistiku zde podporuje i fakt, že tu v 18. století kromě křesťanů a židů působila položidovská sekta takzvaných izraelitů. Tito lidé byli v české historii posledními osobami mučenými a upálenými z náboženských důvodů.

Naučné expozice v Novém Bydžově: Muzeum hraček a městské muzeum

Jak nasvědčuje to, co už jsme výše psali, má Nový Bydžov divadlo, a samozřejmě také jiná místa a příležitosti, kde a kdy lze zažít nějakou tu kulturu. Věhlasnou akcí jsou studentské merendy, jež se konají už od 18. století a zahrnují spoustu různé zábavy. Před Vánoci, ale nejen tehdy, se konají v Novém Bydžově trhy.

Městské muzeum funguje v budově spořitelny od konce 19. století. Historická expozice obsahuje památky nejen středověké, ale také pravěké či naopak novější. Je tu také k vidění deskový oltář Archa Bydžovská z 16. století. V národopisném sále uvidíte historické pracovní i jiné předměty ze života lidí na venkově. Muzeum se rovněž věnuje historii studentských merend a má také galerii umění.

Druhé bydžovské muzeum se nachází za řekou u koupaliště a je to soukromé muzeum hraček. Manželé Stuchlíkovi jsou oba dlouholetými sběrateli. V jejich muzeu je spousta autíček, panenek, z nichž některé jsou i na prodej, i dalších hraček. Před Vánoci tu byla umístěná i výstava vyřezávaných betlémů.

Nejhezčí drobné památky okolo Bydžova

Příznivci procházek se mohou podívat po odlehlejších částech Nového Bydžova. Trasy značené turistickými barvičkami tu sice nejsou, ale není těžké najít si tu směr a vypravit se jen tak po krajině. Zajímavá je například vesnická památková zóna Vysočany se zachovalou lidovou architekturou. Je tu pěkný dřevěný kostelík sv. Markéty se zvonicí a pár sochami. Opodál stojí dva menhiry a vesnický hřbitov.

Další hřbitov je v Chudonicích směrem do lesa na Velký Borek, jiný pak na jihu v Zábědově a na východě v Metličanech u kostela. Od toho se můžete projít lipovou alejí a přečíst si naučnou stezku Les Chlum a okolí. Chlum je drobný kopeček, kde kdysi bývala pískárna, takže si můžete přečíst o rostlinách v lese i o nějaké té historii.

Na západ od Bydžova leží vesnice Stará a Nová Skřeněř, zajímavé hlavně svými nevyslovitelnými názvy a vtipně nazvaným rybníkem Rohlíkem. Hezky je také u rybníku Říha u sousedního Lužce nad Cidlinou.

Kam dál v okolí Nového Bydžova? Zámky, muzea a další

• zámek Sloupno – občas jako výstavní prostory
• muzeum hraček Nechanice
• zámek Hrádek u Nechanic
• rozhledna Kosice
• zámek Karlova Koruna
• Chlumecká zahradní železnice
• muzeum Četnická stanice
• Lázně Bohdaneč

Zdroje:

Mapy.cz, Město Nový Bydžov, Wikipedia, Kudy z nudy, Muzeum Nový Bydžov, Muzeum hraček Stuchlíkovi