Královské město Kolín zažilo války, mor a požáry

Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině, zpívá se v lidové písničce. Kolín ale proslavili i dva medvědi z Pane, pojďte si hrát, kteří se potkali u Kolína. Každopádně Kolín je historicky velmi zajímavé město ve Středočeském kraji na řece Labi a v rovině stojí tedy určitě. Pokud byste jej chtěli navštívit, můžete se zaměřit na jeho historické industriální památky a cenné muzejní sbírky.

Požáry, bitvy a morové epidemie královského města

Kolín je také důležité průmyslové město, které v tomto ohledu zažilo svůj významný rozvoj v 19. století. Město bylo založeno Přemyslem Otakarem II. v druhé polovině 13. století, důkazem toho je i jeho dobře zachovalé historické jádro. Toto místo na řece Labi má ale daleko starší osídlení, a to zřejmě již od doby pravěku. Kolem 6. století se zde pohybovali Slované. Vyhovující poloha města na řece Labi umožňovala dobrou obranu před nepřáteli. Břehy ale byly i opevněny, dokládá to zálabská bašta řečená Práchovna z 15. století.

V 15. století město vyhořelo a za husitských válek prožilo dramatické chvíle, kdy husité vypálili zdejší dominikánský klášter. Následující roky pak město vlastnil Jan Čapek ze Sán, po něm táborský kněz Bedřich ze Strážnice, který z trosek vypáleného kláštera vybudoval hrad Lapis refugii a na protější straně vysokou obrannou věž. Tento hrad rod Žerotínů později přestavěl na zámek, ale ten od 19. století již jen chátral a sloužil k hospodářským účelům a jako pivovar.

Na konci 15. století pak město vlastnil syn Jiřího z Poděbrad Viktorin, který do Kolína pozval svého švagra, uherského krále Matyáše. Proto pak asi dva roky uherská vojska držela Kolín, následně přešel do správy Viktorinova bratra Hynka. Matyáš pak vlivem různých sporů opět dobýval město a pokoušel se jej znovu obsadit, nakonec jej předal do rukou panovníka Vladislava Jagellonského. Ten pak Kolín povýšil na královské město.

Kolín si ale zažil své, ať už to byly následky stavovského povstání, anebo morové epidemie či požáry. Pak přišly další škody vlivem třicetileté války a opakované drancování města Švédy. Došlo i na další morové epidemie. Významná byla bitva u Kolína v roce 1757, kde byl poražen pruský král Bedřich II. V roce 1796 město Kolín málem celé vyhořelo. Teprve 19. století přineslo rozvoj, a to díky průmyslu a železnici. Město Kolín mělo i své významné postavení v době národního obrození.

Historické památky a druhý nejstarší židovský hřbitov

Z historických památek si při návštěvě města můžete prohlédnout spoustu barokních domů, novorenesanční radnici, kašnu, morový sloup, zbytky hradeb města, z kostelů například chrám svatého Bartoloměje pocházející z 2. poloviny 13. století, kde můžete vystoupat na jeho zvonici. Na jeho přestavbě v gotickou katedrálu se koncem 14. století podílel dokonce i slavný Petr Parléř. Z dalších kostelů se v Kolíně nachází barokní kostel svatého Víta na Zálabí ze 14. století, kostel Nejsvětější trojice s kapucínským klášterem, chrám svatého Jana Křtitele, který teď slouží pravoslavné církvi, kostel církve československé z roku 1932 a ruiny kostela Všech svatých u nádraží.

Ze 17. století pochází židovská synagoga, kde bylo i ghetto obehnáno hradbami. V Kolíně totiž žilo poměrně dost židovských obyvatel. Nachází se zde také druhý největší i nejstarší židovský hřbitov v Čechách z roku 1418, který má více než 2600 náhrobků. Mimo jiné je zde i náhrobek syna známého pražského rabína Löwa z roku 1599. Nový židovský hřbitov je pak na jiném místě a ten byl založený ke konci 19. století. Během druhé světové války byl však hodně poškozený, rovněž i při stavbě mostu přes řeku Labe.

Práchovna z 15. století jako rozhledna

Na pravém břehu Labe najdete již zmiňovanou Práchovnu z 15. století. Nachází se na Zálabské skále a říká se jí také Zálabská bašta. V 16. a 17. století sloužila jako vodárna, od 18. století jako skladiště střelného prachu. V roce 2006 byla zrekonstruována, dovnitř se vestavělo dřevěné schodiště a udělala se skleněná střecha. Z Práchovny se tak stala rozhledna se slušnou turistickou návštěvností.

Staré továrny z 19. století

Z dalších historických staveb ve městě si můžete prohlédnout třeba staré továrny a zachovalé areály připomínající počátky industrializace města, například Vavruškovu sodovkárnu, továrnu na cukr, která dnes slouží jako budova pro úředníky, továrnu na cukrovinky a čokoládu, továrnu výrobu umělých hnojiv a lučebnin, takzvanou Lučebku, která je dodnes funkční, dále továrnu na kávové náhražky, které se říkalo Kolínská cikorka. Má 35 metrů vysoký komín, zachovalé secesní prvky a dodnes funguje. Pak je zde Draslovka, která zpracovávala draselné louhy, dnes vyrábí kyanovodík a má dva vysoké komínky, jeden z nich má dokonce 64 metrů. Mezi areálem Draslovky a železnicí se dochovala budova nového lihovaru z roku 1871.

Z dalších továren se v Kolíně nachází Petrolka, která zpracovávala petrolej. Dnes je součástí koncernu Unipetrol. Wiesnerova strojírna zase vyráběla zařízení pro cukrovary, dnes se zde vyrábějí pece pod značkou Elektroteplo. Funkcionalistická stavba, která dodnes funguje, je také elektrárna ESSO. Ale jsou zde i další zachovalé areály továren, kterých není zrovna málo.

Mlýny a Kolínská řepařská drážka

Prohlédnout si můžete i bývalou vodárenskou věž, lávku na Kmochův ostrov, zámecký pivovar se sladovnou v areálu bývalého zámku a Radimského mlýn na Zálabí na podskalském nábřeží na Zálabí, který v 19. století využívala rodina malíře Václava Radimského. V současné době mlýn již chátrá. Pak je zde i Formánkův mlýn se strojírnou a slévárnou, který se dnes využívá jako sklady a poněkud též chátrá.

Vynechat byste ale určitě neměli projížďku vláčkem po městě, a to Kolínskou řepařskou drážkou. Tato dráha je dlouhá přibližně 4 km a je v provozu od roku 2007. Drážka byla postavena v roce 1894, kdy vedla z kolínského cukrovaru až do Jestřábí Lhoty. Původně dráha měřila přibližně 10 km. Vagony zvládly uvést až 8 tun řepy. Drážka byla obnovena za účelem vybudování muzejní expozice přibližující historii výroby cukru a dopravy řepu v Polabí.

Festivaly, muzea a zábava pro děti

Co ještě Kolín nabízí? Na počest místního hudebního skladatele Františka Kmocha probíhá v Kolíně každoročně mezinárodní festival dechové hudby Kmochův Kolín. Další tradiční akcí je festival Funkeho Kolín připomínající tvorbu fotografa Jaromíra Funkeho. V Památníku bitvy u Kolína se každoročně konají vzpomínkové akce, navštívit můžete Dvořákovo muzeum pravěku, které představuje nejstarší archeologické nálezy. Dalším zajímavým muzeem v Kolíně je Červinkův dům představující měšťanské bydlení 19. století. Hlavní budova Regionálního muzea se pak nachází ve Veigertovském domě, kde se můžete seznámit s dějinami města Kolína a prohlédnout si sbírky fotografií Josefa Sudka.

A pokud si chcete užít nějakou zábavu i s dětmi, je zde i v tomto ohledu spousta možností, například aquapark, bowling, dětské centrum a kavárna Ela, nebo rozhledna Maják. Pojďme si ještě na závěr představit více podrobností o Dvořákově muzeu a Červinkově domě.

Dvořákovo muzeum pravěku

Sídlem Dvořákova muzea se stal historický dům pocházející ze 17. století, který původně sloužil jako farní škola v areálu chrámu svatého Bartoloměje. Tato budova vznikla přestavbou původní kaple z 15. století. Sídlem muzea se stala roku 1913. Muzeum bylo pojmenováno podle MUDr. Františka Dvořáka, který založil zdejší muzejní archeologickou sbírku. V roce 1943 byl za odboj popraven nacisty. Během svého života stačil nastřádat 40 000 kousků místních archeologických nálezů. Dnešní sbírky muzea jsou však ještě rozšířenější.

Nejstarší dům v Kolíně

Červinkův dům patří mezi nejstarší zachovalé historické domy v Kolíně. Jeho původ spadá až do 13. století, kdy zde vzniklo první obytné jádro. Dům byl nazván podle jeho majitele, řezníka Červinky, který jej vlastnil v 18. století. Dnes toto muzeum nabízí expozici týkající se měšťanského bydlení v 19. století a také expozici na téma Královské město Kolín ve středověku, nechybí ani zajímavá expozice Hygiena a péče o tělo v průběhu staletí.

Zdroje: wikipedie, kudyznudy.cz, navylet.cz