V okrese Jindřichův Hradec kousek od Dačic leží známá obec Kostelní Vydří, která proslula především jako poutní místo. V obci se totiž nachází poutní kostel Panny Marie Karmelské a karmelitánský klášter, v němž sídlí i Karmelitánské nakladatelství. Jakou má Kostelní Vydří historii a co na vás čeká, pokud toto poutní místo navštívíte?
Poutní místo s pozitivní energií
Kostelní Vydří se poprvé připomíná v záznamech datujících se k roku 1303. Tehdy zde byla fara s původním gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který stával na místě bývalé tvrze a pozdějšího panského dvora. Fara později zanikla a Kostelní Vydří patřilo střídavě k farnosti v Telči nebo Dačicích. Podle legendy stál v místě dnešního poutního areálu sloup s obrazem Panny Marie a místo vyzařovalo zvláštní pozitivní energii. V roce 1709 zde byla postavena kaple, a to zásluhou tehdejšího majitele panství Jindřicha Butze z Rollsbergu. Hrabě Karel Slavata pak věnoval řádu bosých karmelitánů obraz Panny Marie s Ježíškem.
Tato kaple stojící na návrší nad obcí ( jde o dnešní poutní kostel Panny Marie Karmelské chráněn jako kulturní památka České republiky) byla v roce 1735 rozšířena a o dalších dvacet let později ještě zvětšena o dřevěnou chrámovou loď. Současná podoba kaple pochází z roku 1789. Původní kaple dnes tvoří presbytář dnešního přistavěného kostela.
Klášter v Kostelním Vydří a Karmelitánské nakladatelství
V letech 1746 až 1752 ke kapli přibyl klášter, který teprve až od roku 1908 obývali karmelitáni. Do té doby budova sloužila jen jako nová fara Kostelního Vydří. To bylo praktické, neboť císař Josef II. v té doby rušil mnohé kláštery a budova tak zůstala zachována.
Další význam klášter nabyl v 90. letech 20. století po sametové revoluci, kdy byly prováděny některé úpravy a přístavby. Dnes v areálu kláštera, kde je i klášterní zahrada, sídlí také Karmelitánské nakladatelství vydávající duchovní literaturu.
Pouti a bohoslužby v kostele Panny Marie Karmelské
Farnost spravují od roku 1990 karmelitáni a každou první sobotu v měsíci se od 17:00 hodin konají poutní bohoslužby. Poutní místo má největší význam o prázdninách, 16. července, kdy je svátek Panny Marie Karmelské a v neděli po tomto svátku se koná pouť. Pouti se však konají také v květnu, v srpnu a říjnu s ohledem na další křesťanské svátky.
Květnová pouť je v neděli po svátku Panny Marie Prostřednice všech milostí (8. 5.), srpnová pouť mládeže po svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. 8.), v říjnu neděle po svátku Panny Marie Růžencové (7. 10.).
Lesní hřbitov a 400 let stará lípa
Na nedalekém návrší naproti poutního místa je i lesní hřbitůvek, který byl založený v roce 1913. Jsou zde pochováni členové rodiny Dalbergů, jako první patron kostela Bedřich svobodný z Dalbergu a později přibyli jeho synové Josef a Johann Dalbergové, manželka Karolína se svou matkou. Odpočívají zde i někteří členové řádu. U jedné z bran pro vstup do areálu roste chráněná 400 let stará lípa.
Kostel Navštívení Panny Marie
V obci je ještě další kostel, a sice kostel Navštívení Panny Marie. Tato původně gotická stavba byla upravená v roce 1658, po požáru v roce 1889 pak byla zrekonstruována věž pocházející z roku 1701.
Zchátralý zámek v Kostelním Vydří
Dalšími historickými památkami v obci Kostelní Vydří, které si můžete prohlédnout alespoň z dálky je barokní zámek Kostelní Vydří, původně ze 17. století, původní renesanční tvrz z 16. století na vyvýšenině nad rybníkem později přeměněna v sýpku a zdobena sgrafity, a také barokní kamenný most z roku 1731 se sochami svatého Josefa a Jana Nepomuckého.
Zámek pochází ze 17. století a navazuje na původní tvrz. V 19. století získal dnešní podobu a od roku 1963 je chráněn jako kulturní národní památka. Po druhé světové válce zámek však jen chátral a byl využíván různými socialistickými zemědělskými organizacemi, v současné době chátrá dál v soukromém vlastnictví a je na něj vydán exekuční příkaz k prodeji.
Zdroje: wikipedie, poutnimista.cz, kudyznudy.cz, Poutní místa Moravy s Slezska: František Odehnal
