Kostel v Lukové u Manětína je dominantou vesnice zcela oprávněně. Donedávna vypadal, že ho zub času dozajista brzy rozžvýká a pošle na strmou klouzačku do propadliště dějin. Na opravu kostela už se však nějaké ty peníze vydělaly, a to právě díky starobylé a děsivé atmosféře. Přebývá tam totiž několik přízračných bledých postav. Co jsou zač a co jejich přítomnost představuje?
Kde leží Luková a Manětín? Kostel duchů najdete v téměř zaniklé vsi
Luková je oficiální součástí města Manětína v okrese Plzeň-sever. Město má celkově něco přes tisíc obyvatel. Proslavilo se barokní architekturou, zámkem i velkou rozlohou, která zahrnuje 14 okolních vesnic. Luková je z nich co do počtu obyvatel druhá nejmenší. Obklopeno loukami a poli je tu asi 20 staveb, ale dle posledních záznamů tu žije jen 5 obyvatel. Většina lidí je tu buď na návštěvě kostela, nebo na letní rekreaci.
Nejstarší dochovaná zmínka o osadě Luková pochází už z roku 1115. Tehdy ji kníže Soběslav daroval plaskému klášteru. Od 14. století se o ves starali manětínští johanité. V roce 1863 díky tehdejšímu faráři vzniká kronika farnosti Luková. Hřbitovní kostel, o němž bude řeč, přitom prožíval své dějiny už pět set let předtím. Z kroniky se čtenář dozví hlavně o farnosti a vzniku kapliček či křížů. Všimněme si však počtu obyvatel – pod lukovskou farnost spadalo v 19. století okolo 500 lidí.
Moravský klášter Rosa Coeli láká milovníky gotických ruin i zvláštních energií
Pozvolný zánik staré Lukové – duchové dob minulých
Na začátku minulého století byla Luková stále velmi živá. Kronika popisuje, že se tu pracovalo na polích, pilo se pivo, semtam se někdo na tancovačce do krve popral. Místní lid však byl prý celkem zbožný, dokonce ve vesnici prý nebyly žádné nemanželské děti. Muži jezdívali pracovat do Německa nebo lázeňských měst. Farář si však stěžuje, že do Lukové z Německa proniká protestantství. Žije tu totiž mnoho Němců, kterým se líbí staroněmecké hnutí Pryč od Čechů. Lukovská farnost se proto snažila zuby nehty katolickou formu křesťanství udržet.
Luková je vesnicí duchů nejen kvůli bílým postavám v kostele, ale také kvůli tomu, že je prázdná. Z kronik víme, že se odsud už na počátku 20. století lidé stěhovali do měst, kde bylo dostupnější a levnější zboží. V Lukové navíc byl problém se sháněním pracovní síly. Na zde žijící německou komunitu měl samozřejmě dopad i konec 2. světové války a odsun. Celkové vylidňování obce však bylo postupné – k roku 1961 tu žilo 68 lidí, k roku 1980 jen 26.
Díky popularizaci kostela i občasným událostem, jako je Noc kostelů, Luková ožívá. Mísí se tu tedy starobylá prázdnota a nová energie.
Dějiny chrámu v Lukové: Kostel sv. Jiří několikrát vykradli
Gotický kostel vznikl v obci Luková už v polovině 14. století a samozřejmě se průběžně různě přezdoboval. Nejvíce toho však víme o jeho moderních dějinách. V době, kdy byla populární barokní architektura, se kostel dočkal i barokní přestavby. V této podobě však roku 1796 vyhořel a zbyly z něj jen původní středověké zdi. Rekonstrukce v roce 1800 z něj opět udělala chrám převážně gotického vzhledu.
U kostela vznikla v roce 1784 fara, kterou bylo třeba v dalším století postavit znovu. Tato její nová podoba se údajně moc neměnila až do 20. století: budova obehnaná zídkou, kde přebýval farář Lukové. Hřbitov farnost nacenila na 800 zlatých – i dnes se můžete podívat na staré náhrobky v zahradě kostela.
Co se týče vnitřního vybavení kostela, to je dávno pryč. Požár poničil kůr a varhany i zvon – ví se, že nový zvon tehdy daroval manětínský špitál. Horší však je, že nábytek a další věci několikrát odnesli zloději. Inventář byl samozřejmě bohatý – oltáře, lavice, svícny, křtitelnice, sochy… Zůstaly tam jen ty lavice. A kostel viditelně chátral, kvůli čemuž donedávna vypadal jako učiněné sídlo duchů.
Tajemná místa v Čechách. Kde vám bude běhat mráz po zádech
Duchové v Lukové: „Ghost church” se proslavil i v zahraničí
Těmi „duchy”, které tam dnes uvidíte, se myslí sádrové sochy. V roce 2012 je sem umístil umělec Jakub Hadrava jako praktickou část své bakalářské práce Má mysl. Postavy jsou v lidské životní velikosti, dokonce jsou přímo modelované na tělech různých lidí. Autor cítil mocného genia loci v rozpadajícím se pustém kostele a rozhodl se jej ještě zdůraznit.
Celý projekt má kromě estetického dojmu i sociologický a filosofický význam. Hadrava zahalenými postavami zamýšlí vykreslit obraz věřících, kteří chodili do kostela – na místo, které má lidem pomáhat pěstovat své dobro a lidství. Kostel je celkově zchátralý, což má analogii s tím, že v dnešní společnosti už církev ztrácí na významu. Je to tedy na zamyšlení.
Kostel v Lukové se dostal do internetových článků i žebříčků, včetně těch zahraničních. Na některých místech na něj referují jako na „jedno z nejvíce strašidelných míst na světě”. To už však nebude tolik platit, jako když byla instalace čerstvá. Turisté přicházející prohlédnout si t(aj)emné umělecké dílo totiž mohou přispívat dobrovolným vstupným, díky kterému už se v kostele leccos opravilo. Cílem je samozřejmě celková revitalizace objektu.
Co vidět v Manětíně? Náměstí je plné barokních památek
Podívejme se na skok i do města Manětína, pod něž ves Luková spadá. Nejslavnější i nejcennější turistickou atrakcí je v Manětíně zámek. Současnému baroknímu sídlu předcházela středověká tvrz, na níž panovali Švamberkové a pak rod Hrobčických. Přestavba na zámek nastala na přelomu 16. a 17. století. Současnou barokní podobu objekt nabyl až v první polovině 18. století po dokončení rekonstrukce. Její motivací byl požár v roce 1712.
Stejně jako v jiných případech, i u zámku Manětín historie pobytu šlechty končí po druhé světové válce. Tato historická budova připadla státním lesům. Od konce 50. let se však rozrůstá její expoziční část. V současnosti je to památka pod správou Národního památkového ústavu. Veřejnost tu má v sezóně možnost absolvovat třičtvrtěhodinovou prohlídku zámku. Zámecký park je otevřený po celý rok.
Zámek Horšovský Týn skýtá 5 hodin prohlídek. Město má i historické kostely, poutní místo a pěkné výhledy
Manětín je historické město s památkovou zónou plnou barokních staveb. Pro náměstí je typické množství barokních soch. Další významné pamětihodnosti v centru města jsou například kostel sv. Jana Křtitele a radnice. Na katastru města jsou ještě dvě další chráněné památkové zóny, a to v Rabštejně a Radějově. Ta rabštejnská zahrnuje tamní zámek, klášter a další budovy, ta radějovská je vesnická a jejím předmětem ochrany jsou lidové chalupy.
Kam ještě zajít okolo Lukové a Manětína? Výlety stručně a přehledně
Uvažujete o nějakých dalších procházkách a exkurzích v okolí Manětína? Turistické trasy i silnice vás mohou dovést například k těmto cílům:
- zámek Rabštejn nad Střelou
- muzeum v Rabštejně
- zříceniny Rabštejn a Sychrov
- zřícenina zámku Nový Dvůr
- Chlumská hora
- Doubravický vrch a skála Slon
- regionální muzeum Nečtiny
- zřícenina Nečtiny
- Štichovické vodopády
- křížová cesta Hluboká
- přírodní park Horní Střela
Zdroje:
Mapy.cz, Kostel Luková, Město Manětín, Zámek Manětín, Kudy z nudy, Wikipedia
3 fotky 
