Koněpruské jeskyně se nachází u vesnice Koněprusy v Českém krasu, jen pár kilometrů od Prahy. Ačkoli byly v moderní době objeveny v roce 1950, nesou Koněpruské jeskyně známky mnohem dávnějšího osídlení v pravěku i ve středověku. Po zimní pauze se od 1. dubna znovu otevírají veřejnosti.
Pravěká žena z Koněpruských jeskyní
Jak naznačují nálezy koster a kamenných nástrojů, v Koněpruských jeskyních žili již pravěcí lidé. A to navíc ne jen tak ledajací. Sekvenování DNA z nalezené ženské lebky odhadlo její stáří nejmíň na 45 000 let. To znamená, že se jedná o jednu z prvních známých Evropanek, ne-li dokonce zcela nejstarší. Koněpruské jeskyně tak pravděpodobně poskytly domov úplně prvním generacím Homo sapiens, kteří do Evropy přicházeli z afrického kontinentu.
Vedle toho pak Koněpruské jeskyně odhalily i mnoho fosilií pravěkých zvířat starých stovky tisíc let, včetně šavlozubého tygra, jeskynního lva, nosorožce srstnatého, a dokonce i opic. Mnohá zvířata se tak zřejmě musela do jeskyní zřítit průrvami v době, kdy na našem kontinentu panovalo mnohem teplejší klima.
Unikátní jeskyně Pusté kostely. Kolik pohádek s čerty se na tomto místě točilo?
Pěnězokazecká dílna a pověst o pasáčkovi
Lidé o Koněpruských jeskyních museli vědět i někdy kolem roku 1470. Z té doby pochází šizené mince, odstřižky měděného plechu a razidlo nalezené ve vrchním patře jeskynního komplexu. Neznámí podvodníci zde razili tehdejší stříbrňáky z mnohem levnější mědi a potahovali je tenkou vrstvou stříbra. Po dlouhá staletí se pak o jeskyních vůbec nevědělo, až dokud nebyly náhodou objeveny roku 1950 při těžbě vápence. Existovala tu však jistá pověst o pokladu.
Pověst vypráví o pasáčkovi, který v okolí jeskyní zrovna pásl ovce, když tu si najednou povšimnul kouře stoupajícího z díry v zemi. Vydal se do ní a v jeskyních pak narazil na muže a hromadu peněz. Než aby pasáčka na místě zabili, raději jej slušně vyplatili pod podmínkou, že nic nevyzradí. Jenže pasáček to následně vypověděl celé vesnici, a tak se tam s pasáčkem znovu všichni vydali. Jenže původní otvor už nenašli a vesničané usoudili, že si z nich jen tropí blázny. A ačkoli v příběhu není o penězokazcích žádná zmínka, po objevení jeskyní před sedmdesáti lety je pasáčkův příběh spojován právě s nalezenou středověkou dílnou. Její rekonstrukci si můžete v jeskyních prohlédnout i dnes.
Co uvidíte při prohlídce Koněpruských jeskyní
Celý jeskynní komplex je dlouhý 2050 metrů a rozprostírá se na třech patrech – to činí z Koněpruských jeskyní nejdelší jeskyně u nás. Nicméně ve světovém měřítku to je stále ještě trpaslík. Ukrajinská Optimistická jeskyně, nejdelší v Evropě, má přes 260 km a světově největší Mamutí jeskyně v USA má celkovou délku nejmíň 670 km!
Vznik Koněpruských jeskyní se odhaduje na období před 25-30 miliony let. Jeskyně jsou velice bohaté na tzv. jeskynní výzdobu – tak se obecně říká všem těm geologickým útvarům jako jsou krápníky, sintropády, „záclonky“, „varhany“ a tak dále. Obzvláště unikátní jsou tzv. Koněpruské růžice, které svým stářím přes milion let tvoří nejstarší část výzdoby. Navíc jsou tvořeny i opálem, který v růžicích zazáří pod UV osvětlením. V jeskyních se nachází i největší známý krápník (stalagmit) v Česku. Kromě již zmíněné expozice penězokazecké dílny si v jeskyních navíc můžete prohlédnout i kosti pravěkých zvířat a lidí, které zde byly nalezeny.
Tip na výlet: Skryjská jezírka jsou skvost ukrytý nedaleko Berouna
Koněpruské jeskyně – otevírací doba a vstupné
Od listopadu do března jsou jeskyně zavřené. Jinak jsou otevřeny každý den od 8 do 16 hodin, v době letních prázdnin pak až do 17 hodiny. Pokud zrovna nejsou jeskyně zahlceny obrovským přílivem návštěvníků, dočkáte se prohlídky s průvodcem většinou již do půl hodiny od zakoupení vstupenky. Přes 600 metrů dlouhá trasa trvá přibližně hodinu a vyjde vás na 190 Kč, studenty a důchodce za 150 Kč a děti od tří let pak mají vstup za rovných 100 Kč. V jeskyních je konstantní teplota kolem 10 °C, takže si v létě nezapomeňte přibalit i něco přes sebe.
Nevynechejte naučnou stezku Zlatý kůň
Po opuštění chladných jeskyní se můžete projít po přírodní naučné stezce Zlatý kůň. Celkem je dlouhá 3 kilometry, ale zhruba v polovině už můžete zahnout k parkovišti. Provede vás bývalými lomy i přírodnímu zajímavostmi z místní chráněné krajinné oblasti Český kras. Hned první zastávkou po vyjití z jeskyní je vrch zvaný Zlatý kůň (475 m), z kterého máte pohled na širé okolí.
Název vrchu i stezky pochází z pověsti o hamižné hradní paní, která se dozvěděla o pokladu ukrytém ve skalách. Ten však měl dostat jen zlatovlasý člověk se železnou rukou, což šlechtična ani zdaleka nesplňovala. Opatřila si proto zlatou paruku a železnou rukavici a vydala se ke skalám na koni. Skály se jí sice rozevřely, ale strážný duch ji náhle za tento podvod proměnil i s koněm v čisté zlato.
Žebrák i Točník byly hrady krále Václava IV. s moderním topením. Navštivte místo, kde se točí pohádky a jsou tam medvědi
Nasbírejte si pár zkamenělin
Další zajímavou zastávkou naučné stezky je Houbův lom, z kterého byl komplex Koněpruských jeskyň roku 1950 původně nalezen. Zde si můžete ve volně ležící vápencové suti nasbírat pár zkamenělin, na které jsou místní skály bohaté. Veřejnosti přístupné sběračské místo je jasně vyznačeno cedulí. Po chvíli probírání kamenů byste určitě měli narazit na nějakého toho zkamenělého trilobita nebo plže, kterého si i můžete vzít domů. Proto si nezapomeňte s sebou vzít i nějaké staré noviny, do kterých houževnatý nález bezpečně zabalíte.
Zdroje: nature.com, caves.cz, jeskyne.cesky-kras.cz, mesto-beroun.cz, regiony.rozhlas.cz
3 fotky 
