Kladruby nad Labem – poznejte domov národního plemena koní s krajinou v seznamu UNESCO

Určitě už jste někdy slyšeli o starokladrubském koni, kterému se hovorově říká i kladrubák. Je to nejstarší české plemeno, které bylo vyšlechtěno speciálně k tažení kočárů na císařském dvoře a dnes má i státní ochranu. Málokdo už ale zná domov těchto koní, kterým jsou Kladruby nad Labem na Pardubicku. Navštívit můžete stáje, kočárovnu muzeum, zámek i naučnou stezku přes krajinu, která již několik století slouží k výcviku kočárových koní.

Kladruby nad Labem a historický hřebčín

Kladruby nad Labem jsou na první pohled poměrně obyčejnou východočeskou vesnicí s 600 obyvateli, která se nachází na půl cesty mezi Pardubicemi a Kolínem. Mají tu jednu menší samoobsluhu, poštu, nějakou tu kapli, a nakonec i menší panský zámeček – podobných obcí jsou zkrátka po celém Česku stovky. Až na jeden unikát, kterým je jeden z nejstarších hřebčínů na světě, i přilehlá krajina v seznamu UNESCO. A navíc tu mají i Střední školu chovu koní a jezdectví.

Obec Kladruby nad Labem se původně pojí s dřevorubci, kteří zde u Labe rubali klády. Již oni nejspíš používali koně na těžkou práci. Důležitým mezníkem obce pak bylo především její odkoupení mocným rodem Pernštejnů, který na konci 15. století hojně expandoval do východních Čech. Již oni zde založili koňskou oboru, přičemž Habsburkové po dalším odkoupení Kladrub v tradici chovu pokračovali. Habsburk Maxmilián II. zde dal roku 1563 postavit hřebčín, který se kromě chovu koní věnoval i jejich šlechtění. Jeho syn císař Rudolf II., onen slavný mecenáš umění i obdivovatel alchymie a astrologie, pak povýšil místní instituci na císařský dvorní hřebčín.

Národní hřebčín a národní kůň

S Habsburky se pojí i vyšlechtění tohoto speciálního plemene, a to již někdy na počátku 17. století. Koně měli být určení výhradně na tažení kočárů při různých císařských ceremoniích. Proto měli být ideálně silní, dobře ovladatelní, elegantní a náležitě reprezentativní. V dobách největší slávy v 18. století tu naráz chovali přes tisíc jedinců, tedy dvakrát tolik než dnes.

K monarchistickým ceremoniím se u nás kladrubák používal nepřerušovaně až do Velké války. I v nově vzniklé demokratické republice však starokladrubský kůň našel své opodstatnění při inauguraci prezidenta a některých státních ceremoniích. Z císařského hřebčína se stal hřebčín národní, kterým je dodnes. Zajímavostí také je, že starokladrubský kůň se stal v roce 1995 prvním a dosud jediným českým živočichem, který je národní kulturní památkou.

Starokladrubský kůň dodnes vozí šlechtu, ale třeba i policisty

Dnes je už využití těchto koní širší, než tomu bylo v minulosti, ačkoli na královských dvorech se používá dodnes. Jeden starokladrubský kůň byl třeba nedávno prodán do dánských královských stájí, kde jej převzala dánská královna Margareta II. osobně. Pokud navštívíte Kladruby, můžete se sami projet kočárem taženým kladrubáky. Pro své vlastnosti používá tyto koně také Městská jízdní policie v Praze, Ostravě a Pardubicích – jsou totiž silní, budí respekt, a především zůstanou po výcviku klidní i vůči bouchání petard fotbalových výtržníků.

Prohlídkové okruhy po stájích i po zámku

Stáje, zámek, kočárovna i další památky jsou otevřeny veřejnosti v sezóně od dubna do konce října každý den mimo pondělky. Existuje však možnost si předem objednat nadstandardní prohlídku takřka kdykoli. Prohlídky jednotlivých okruhů začínají v každou celou hodinu od 10:00 do 16:00. O prohlídky bývá velký zájem, takže se doporučuje si vstupenky předem zarezervovat online.

Celý areál si prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která byla dokončena teprve v roce 2015. Při té příležitosti se návštěvníkům otevřely i zcela nové okruhy. V rámci prvních dvou okruhů si můžete prohlédnout stáje starokladrubských koní, muzeum zdejšího chovu i kočárovnu. Mezi nejcennější exponáty patří kočáry císaře Ferdinanda V. a T. G. Masaryka. Třetí okruh vás zase provede sály a komnatami zámku, který si zachovává podobu z dob našeho posledního císaře a krále, Františka Josefa I.

Nakonec můžete navštívit i Lesovnu, tedy historickou úřadovnu lesního správce, a rozhlednu o výšce 17 metrů, která vznikla při zmiňovaných rekonstrukcích v roce 2015 přebudováním původní vodárenské věže z 20. let minulého století.

Naučná stezka po krajině UNESCO

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní se dostala v roce 2019 na Seznam světového dědictví UNESCO. Co je na ní tak zvláštního? Již od 18. století se krajina v okolí Kladrub nad Labem uzpůsobovala k tomu, aby byla vhodná pro výcvik tažných kladrubských koní. Ve výsledku vznikla malebná krajina s pastvinami, lukami, poli, lesy, krajinářským parkem Mošnice a povodím Labe. S touto krajinou, její historií i jejím využitím vás seznámí 12 informačních panelů na naučné stezce. Jedná se o okruh o délce 5,3 km, který začíná u infocentra Národního hřebčína. Kvůli náročnějšímu terénu není stezka vhodná pro kočárky.

Tradiční akce v Kladrubech nad Labem

Kladruby nad Labem můžete také navštívit v rámci mnoha rozličných akcí. Mezi ty nejvýznačnější patří několikadenní Rudolfův pohár, konaný vždy v druhé půlce dubna. Jedná se o mezinárodní závody spřežení, které jsou doplněny i o drezury či překážkové jízdy. Vždy v poslední květnovou neděli se koná Den starokladrubského koně spojený s Muzejní nocí. Kromě slavnostní přehlídky koní si tak můžete prohlédnout kladrubský zámek jinak než v běžné dny.

Jezdeckou sezónu každoročně uzavírá podzimní Hubertova jízda, která se běžně pořádá i v mnoha jiných stájích po celém Česku. Svatý Hubert je patronem lovu a tradičně se v jeho den (3. listopad) konal hon na lišku či jiné divoké zvíře. Dnes už se jedná spíše o symbolickou záležitost, kdy se po slavnostním zahájení a dalších náležitostech „loví“ jen liščí ohon připnutý k saku jednoho z jezdců.

Zdroje: nhkladruby.cz, stezkahraduazamku.eu, npu.cz, skola-kladrubynl.cz, priroda.cz, equichannel.cz, rozhledny.webzdarma.cz, wikipedia.org