Kde se v ČR i zahraničí můžete setkat s vlky a je nutné se jich opravdu bát?

Milujete toulky přírodou, kam lidská noha pomalu nevkročila? Toužíte potkat obyvatele lesa, kteří jsou v něm, na rozdíl od vás, doma? Málokdo se však tváří v tvář setká například s vlčí smečkou ve volné přírodě. Ve kterých zemích se nejvíce vyskytují vlci? A proč bychom se jich vlastně vůbec neměli bát, i když tomu mnohdy bývá právě naopak?

Vlk jako mýtus, archetyp a chráněný druh

Ještě v 70. letech minulého století byli vlci nemilosrdně pronásledováni. Přežívali jen v nedostupných místech, kam lidská noha nevkročila. Například v Karpatech, ve španělských a italských horách nebo také v západní části Polska. Vlci byli od pradávna považováni za bestie, které je třeba vyhubit. Pojí se k nim řada mýtů a pověstí. Vlk je ve své podstatě archetyp. Uctívali jej i staří Indiáni, kteří věřili, že vlci jsou průvodci duší zemřelých.

Dnes se vlci těší značné oblibě. Jejich počet opět narůstá a kontroverzní celospolečenskou otázkou je regulace vlků v podobě střílení. Ochranáři jsou proti, myslivci a majitele ovčích farem pochopitelně regulaci vlků podporují. Zatímco kdysi se na vlky pořádaly hony a kladly se pasti nebo otrávené návnady, dnes je to zakázáno a vlk se už nějaký čas těší ze svého statusu chráněného zvířete.

V zemích Evropské Unie existuje celá řada projektů na ochranu vlků. Jsou chráněni také mezinárodní Washingtonskou konvencí a Bernskou úmluvou. V některých oblastech, jako například v severní Americe, se vlci stávají oblíbenou turistickou atrakcí.

Yellowstonský národní park a vlci

V roce 1926 byla v parku vystřílena poslední smečka vlků. Vlk jako přirozený predátor je však pro každý ekosystém nutný, protože reguluje počet spárkaté a kopytnaté zvěře, která například ožírá stromky. Vlk se většinou zaměřuje na stará a slabá zvířata, ale jeho lovecký pud je provokován zběsilým úprkem každé zvěře, za kterou se tak pustí i tehdy, když je momentálně nasycen.

V 90. letech bylo do Yellowstonského národního parku přivezeno přes 30 vlků v rámci pokusu napravit minulé chyby. Nebezpečí pro vlky, kromě člověka, může představovat například puma, ale spíše je častěji srazí auto.

Velice zajímavé informace o vlcích píše ve své knize Vlčí stopy ostravská rodačka Tanja Askani, která s vlky strávila spoustu času v německém Wildparku.

Vlci v Beskydech a v severních částech Evropy

Do České republiky se vlci nejčastěji dostávají z Německa nebo z Polska, kde jich žije opravdu hodně. Nejvíce u nás žijí právě v pohraničních oblastech, především v Beskydech, na hranicích se Slovenskem. Vlci se hojně monitorují a připravují se fotopasti. Provádí se sledování stop i rozbory vlčího trusu. V roce 2018 bylo u nás napočítáno asi 16 vlčích teritorií, 10 smeček, 5 párů a jeden teritoriální vlk.

Větší počet vlků, přibližně 1000 kusů, však můžeme najít v sousedním Polsku, a to především v jeho západní části. Tam mají vlci ideální podmínky k životu. Naproti tomu například ve Skandinávii, kde by se to dalo očekávat, bylo napočítáno pouze 300 vlků. Zdejší obyvatelé je rozhodně nemají rádi. Ještě v 70. letech minulého století se na ně pořádaly hony na sněžných skútrech. Důvodem je chov sobů a losů. Ve Švédsku bývá občas lov vlků povolen.

Německo je země migrujících vlků

Hodně vlků žije také v Německu. Většina z nich se tam dostala tak, že přeplavala řeku Odru. Do Švýcarska a Německa vlci přicházejí z francouzských Alp a Chorvatska. Ve Francii jich není moc, přibližně 400 kusů, ale majitelé ovcí si i tak stěžují.

Poměrně velké množství vlků se vyskytuje ve Španělsku. Je jich přibližně 2 500 kusů a živí se převážně slabšími nebo uhynulými domácími zvířaty. O jejich ochranu se stará nadace Evropská příroda, která také podporuje chov koz a ovcí. Ve Španělsku se prý vlčata rodí klidně i na poli, popisuje ve své knize ochránkyně vlků Tanja Askani.

V Rusku se na vlky pořádají štvanice z vrtulníků

Nejhorší situace je asi v Rusku. Uvádí se, že tam žije 40 % veškerých volně žijících vlků, ale ve skutečnosti je možné, že je jich daleko méně, než se úředně uvádí. A to zpravidla proto, že se na vlky nadále vesele pořádají hony. Tanja Askani píše, že právě v Rusku se často používají metody neslučitelné s myslivostí – pokládají se oka a otrávené návnady. Vlci se loví z letadel a vrtulníků. Pořádají se na ně hotové štvanice, za které si lidé mohou dobře zaplatit a užít si lov jako zábavu.

Tyto placené lovy se nabízejí na internetu, staví se zastřešené posedy, používají se mršiny jako návnady, často i vrtulníky nebo sněžné skútry pro umocnění zážitku. Aby byl lov jistý a průvodce dostal od lovce trofejí dobře zaplaceno, nezřídka si doma odchovává vlky v zajetí, které pak vypustí poblíž právě k tomuto nechutnému účelu.

Alespoň v rámci malé pomoci studenti sčítají vlky v terénu pro zjišťování jejich skutečného stavu a na ochranu ovcí se používají například strašáci proti vlkům přímo v ohradách.

Kde se můžete setkat s vlky?

Setkat s vlky se můžete v rezervacích a speciálně vyhrazených parcích. Ve volné přírodě se k vám asi žádný vlk jen tak nepřiblíží. Většinou žijí ve smečkách, i když se může stát, že je vlk z nějakého důvodu sám, pokud byl ze smečky vyloučen či jej nová smečka nechce přijmout. Jeden takový vlk se momentálně nachází v Beskydech.

Největší problémy nezpůsobují divocí vlci, ale zvířata, která byla původně odchovaná v zajetí. Po svém útěku do přírody se většinou chovají nestandardně, často se příliš přibližují k lidským obydlím a napadají ovce či jiná zvířata. Lidé se jich obvykle bojí, jejich chování je totiž nevypočitatelné. Pokud se chovají takto nestandardně, mohou vzbuzovat dojem, že jsou nemocní nebo mají vzteklinu. Po uspání a odběrech krve se klidně může zjistit přítomnost protilátek proti vzteklině.

Těžko se pak dá hned prokázat, že je zvíře nemocné a tudíž nebezpečné, anebo bylo původně chované v zajetí a někdo ho proti vzteklině naočkoval, a proto se mu tedy v těle protilátky vytvořily. Takový případ se stal v létě roku 2018 v Beskydech u jedné vlčice, která byla nalezena v ovčí ohradě. Bohužel byla utracena, ale následná pitva ukázala, že vzteklinu vůbec neměla. Vzteklina se u nás již spoustu let vůbec nevyskytuje. Přibližně 15 let nebyl zaznamenán žádný případ výskytu.

Ochrana vlků má svůj smysl

Případy zbytečných úmrtí vlků vzbuzují v lidech velké emoce. Vlk má nepochybně své místo ve volné přírodě jako přirozený predátor a proti umělé regulaci se ozývají silně křičící hlasy. Jako turisté můžete udělat mnohé, snažit se vlky poznat a dát jim šanci. Pokud se o nich chcete dozvědět více nebo se s nimi setkat, přečtěte si knihu Vlčí stopy nebo zkontaktujte autorku, která v knize Vlčí stopy na sebe uvádí kontakt.