Jindřichův Hradec je historické město plné gotiky a s jedinečnou úzkokolejkou

Jindřichův Hradec leží v Jihovýchodních Čechách, rozprostírá se mezi Třebovskou pánví a Českou Kanadou. Město je protkáno vodním systémem řeky Nežárky, Hamerského potoka a rybníka Vajgar a to vše je navíc zařazené do památkové rezervace. A mají tu i svou Bílou paní.

Historie města Jindřichův Hradec

Historie města se píše jak jinak než od Přemyslovců, kteří zde vybudovali v 9. století pohraniční hradiště. Díky svému strategickému umístění – mezi Prahou a Vídní – zažívá město nebývalý rozmach. Na počátku 13. století se na základech slovanského hradiště staví nový gotický hrad, v podhradí se rozrůstá město do šířky a ke konci století se už stává městem. To už je hotové i městské opevnění. Do města přichází jedna z odnoží františkánské řehole a ti zakládají kostel sv. Jana Křtitele a následně i okolní budovy minoritského kláštera.

Vrcholného rozvoje město dosahuje v 16. století, kdy se zde přestavují původně gotické stavby na renesanční. Západní část města tak nese pozůstatky jezuitů, kteří zde postavili kolej v barokním provedení, ale již s sgrafitovou štukovou omítkou. Město bohatlo především z výroby a prodeje sukna. Jenže pak nastal odliv šlechty a město přestalo být atraktivní pro majitele panství a tudíž klesá i jeho hospodářský význam.

Zámek Jindřichův Hradec

Neodmyslitelnou dominantou Jindřichova Hradce je zámek, který najdete na snad všech ikonických fotografiích. Leží na skále mezi vodními toky Nežárkou a Hamerským potokem a při pohledu na něj se odráží v klidné vodní hladině. Původně se jedná o středověký zeměpanský hrad. To znamená, že zde sídlil svrchovaný pán, který vládl danému území podle lenního či dědičného práva.

Jak už to tak bývá, s příchodem renesance se původně gotický hrad v polovině šestnáctého století přeměňuje na renesanční zámek. Vzniká zde španělské křídlo, Malé a Velké arkády se zahradou a hudebním pavilonem, Jáchymov a Adamovo stavení. Nicméně zámek postihl požár a většina z renesančního interiéru vyhořela. Do 20. století značně chátrá a až v sedmdesátých letech se celý kamenný komplex renovuje.

Zámek Jindřichův Hradec nabízí šest prohlídkových okruhů

První okruh Adamovo stavení se věnuje renesančnímu patru budovy. První část přibližuje životní styl panských zemských úředníků z Jindřichova Hradce. Renesanční křídlo nabízí Zelené pokoje s nástěnnými malbami z roku 1580. Dokonce se i přes požár se zachovaly kazetové stropy, které můžete znát z renesančních obrazů. Zvlášť výrazné jsou například v Audienčním pokoji či v Pokoji smyslů, kde tvoří silný dekorativní prvek. Druhá část prohlídky vás zavede do pozdější doby baroka, rokoka a také klasicismu. Impozantní je například Kabinet hraběnky ve věži Osmihrance, tento prosvětlený pokoj ve zlatém provedení bude obdivovat nejeden barokní nadšenec. Při prohlídce se dostanete do průchodu Velkých arkád, kde se vám mimo jiné naskytne výhled na celé třetí nádvoří zámku.

Prohlídka je zakončena v hudebním pavilonu Rondel, jenž je označován za manýristický skvost střední Evropy. Již zvenku napovídá, že půjde o něco jedinečného – památka kruhového půdorysu s kopulí, a kulatými okny s vitrážemi. Už když byla dostavena italskými architekty, ji obdivoval císař Leopold I. Uvnitř jsou bujaře kvetoucí štuky a sochy všemožných postav hrající na rozličné nástroje. Celá tato prohlídka vás časově vyjde na 50 minut za 190 korun.

Druhým okruhem je Gotický palác. Prohlídka se věnuje především středověku a komentář průvodce vám osvětlí dějiny původního hradu z 13. století. Součástí jsou nově instalované archeologické nálezy a krátký animovaný film, který představí postavy z legend Jindřichova Hradce. Rozhodně s sebou tedy můžete vzít děti, u animovaného vyprávění se určitě pobaví. Dále okruh pokračuje hradební kaplí až do gotické kuchyně, kde se můžete seznámit s nejlépe dochovanou kuchyní ze středověku vůbec. Tato prohlídka je o něco delší a trvá 70 minut za 140 Kč pro dospělé.

Další okruhy, které poskytuje zámek jsou Černá věž s Černou kuchyní, Výběrový okruh zaměřující se na vybrané části gotiky a renesance, Zámecké muzeuma „Kabinety Stuchlé“. Pokud zámek navštěvujete s dětmi, které dlouho nepostojí u historických okruhů, je možné s nimi jít na okruh Dětské prohlídky trvající pouhých 30 minut.

Co nezapomenout navštívit v Jindřichově Hradci

Pokud s sebou máte děti, rozhodně si nenechte ujít výlet do blízkého okolí, kde je jednokolejná úzkorozchodná trať. Jde totiž o nejstarší úzkokolejku ve střední Evropě. Provozují je Jindřichohradecké dráhy, po kolejích jezdí parní lokomotivy a motorové vlaky z poloviny 20. století, což jistě ocení nejenom vaše děti. Vlaky jezdí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice, kde koleje vedou přes Českou Kanadu, která turisticky velmi atraktivní. Pokud byste si chtěli výlet vlakem z Jindřichova Hradce prodloužit, lze jet jednokolejkou také do kraje Vysočina.

Kostel sv. Jana Křtitele si dodnes uchovává svou původní gotickou estetiku a zachovaly se také gotické nástěnné malby z poloviny 14. století, jinak je ale zařízení po několika požárech již barokní. Nachází se tu též několik gotických náhrobků, přičemž za ten nejvýznamnější se považuje náhrobek Magdaleny z Gleichenu, provedený v červeném mramoru. V současnosti zde sídlí Muzeum Jindřichohradecka a kostel slouží jako koncertní síň.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se nachází ve Starém městě a jde o dominantu z 15. století. Jeho nárožím prochází 15. poledník východní délky. Kostel je původně opět gotický, jeho dominantou je věž tyčící se do výšky 65 metrů a v letních měsících je možné ji navštívit pro vyhlídku na město a širé okolí. V kapli kostela jsou uloženy ostatky sv. Hyppolyta.

Bílá paní z Jindřichova Hradce

Lákadlem a zajímavostí pro dětské návštěvníky může být báje, že se na zámku zjevuje duch Bílé paní. Jde o ženu v bílých šatech, která u pasu nosí svazek klíčů a chřestí s ním, když je s něčím nespokojena. Tuto pověru Jindřichův Hradec sdílí spolu s několika dalšími hrady a zámky u nás (zjevuje se prý i v Telči). Má jít údajně o Perchtu z Rožmberka, která žila v období 1429-1476.

Pověst praví, že se Perchta nešťastně provdala za Jana Lichtensteina, s nímž prožila čtyřicetileté manželství bez jakékoliv radosti. Jan na smrtelné posteli údajně prosil Perchtu o odpuštění, jenže ona to odmítla a tak na ni uvalil kladbu. Jenže Perchta zemřela a jako pomstu se rozhodla strašit svou přítomností Janovy následníky a otravovat je svou přítomností až dokud také sami nezemřou. Tak tuto legendu vypráví alespoň Bohuslav Balbín, pro něhož se Bílá paní stala průvodkyní po zámku.

Zdroje: jh.cz, ingocentrum.jh.cz, zamek-jindrichuvhradec.cz, pamatkovykatalog.cz, hrady.cz, hradeczije.cz, web.archive.org, jhmd.cz